
Jak s rozumem zařadit maltitol do vašeho jídelníčku

Maltitol - sladká alternativa s otazníky
Zdravější životní styl a snižování příjmu cukru patří mezi hlavní trendy dnešní doby. Mnozí se proto snaží nahradit běžný cukr alternativními sladidly, která mají nižší energetickou hodnotu a zároveň neohrožují zdraví zubů ani hladinu cukru v krvi. Jedním z často využívaných sladidel je maltitol – název, který se objevuje ve složení mnoha potravin, ale často zůstává nepochopený. Co vlastně maltitol je, kde se používá a je jeho konzumace skutečně bezpečná?
Co je maltitol a odkud pochází?
Maltitol je cukerný alkohol, chemicky označovaný jako polyol. Přirozeně se sice v malém množství vyskytuje například v některých ovocných plodech nebo zelenině, ale pro potravinářské účely se vyrábí z kukuřičného nebo pšeničného škrobu. Proces zahrnuje enzymatickou konverzi škrobu nejprve na maltózu a následně hydrogenací na maltitol.
Tato látka má chuť velmi blízkou klasickému cukru – na sladkosti dosahuje přibližně 90 % sacharózy – ale přitom obsahuje méně kalorií, konkrétně kolem 2,1 kcal/g (oproti 4 kcal/g u běžného cukru). Díky tomu je maltitol oblíbený mezi výrobci nízkokalorických, „bezcukrových" a diabetických produktů.
Kde se s maltitolem nejčastěji setkáme?
Nejčastěji se používá ve formě maltitolového sirupu, který je tekutý a snadno se přidává do potravin. Objevuje se ve složení žvýkaček, bonbonů, čokolád, sušenek, proteinových tyčinek nebo zubních past. Právě díky své stabilitě při teplotě a schopnosti karamelizace je oblíbený zejména v cukrovinkářství.
Praktickým příkladem může být „bezcukrová" čokoláda, která chutná téměř stejně jako ta klasická, ale místo sacharózy obsahuje právě maltitol. Podobně v drogeriích najdeme zubní pasty nebo ústní vody s tímto sladidlem, protože maltitol nepodporuje vznik zubního kazu, což z něj činí atraktivní volbu i pro dentální hygienu.
Je maltitol škodlivý? A co říkají odborníci?
Otázka, zda je maltitol škodlivý, se objevuje poměrně často. Odpověď není černobílá. Zdravotní rizika maltitolu jsou ve většině případů spojená s jeho nadměrnou konzumací, nikoliv s mírným užíváním.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) i americká FDA považují maltitol za bezpečný pro lidskou spotřebu. Neexistují důkazy, že by byl toxický, karcinogenní nebo negativně ovlivňoval reprodukční zdraví. Naopak, díky nižšímu glykemickému indexu (kolem 35) je vhodnější pro osoby s inzulinovou rezistencí nebo diabetem.
Nicméně jako většina polyolů může i maltitol způsobovat trávicí potíže, pokud je konzumován ve větším množství. Mezi typické projevy patří nadýmání, plynatost nebo průjem. Důvodem je to, že maltitol není v tenkém střevě zcela vstřebán a dostává se do tlustého střeva, kde je fermentován střevními bakteriemi. V některých produktech proto najdeme upozornění typu „nadměrná konzumace může mít projímavé účinky".
Zajímavostí je, že děti jsou na účinky maltitolu citlivější než dospělí, a proto by měl být jejich příjem tohoto sladidla pečlivě hlídán.
Jak si maltitol stojí ve srovnání s ostatními sladidly?
Na trhu existuje celá řada sladidel – od přírodních jako je stévie či erythritol, až po syntetická jako aspartam nebo sukralóza. Ve srovnání s těmito alternativami má maltitol několik specifik:
- Chuťově je velmi blízko klasickému cukru, což je výhoda oproti stévii, která může zanechávat hořkou pachuť.
- Má pomalejší vstřebávání do krve než glukóza, což pomáhá stabilizaci hladiny cukru v krvi.
- Je méně kalorický než sacharóza, ale zároveň energeticky bohatší než erythritol nebo xylitol.
- Může mít projímavé účinky, podobně jako jiné polyoly.
Z pohledu udržitelnosti pak záleží na způsobu výroby – maltitol vyrobený z GMO kukuřice nebo za použití intenzivních chemických procesů má ekologickou stopu, která nemusí být zanedbatelná. V tomto směru se však situace zlepšuje a stále více firem sahá po ekologičtějších výrobních metodách.
Kde se skrývá v běžném jídelníčku?
Představte si běžný den: ráno si dáte proteinovou tyčinku „bez přidaného cukru", k obědu bezcukrovou limonádu, odpoledne pár žvýkaček a večer hrstku „light" bonbonů. Každý z těchto produktů může obsahovat maltitol. Přestože samotná porce tyčinky neobsahuje nebezpečné množství, akumulace během dne může vést k překročení doporučeného množství, což může vyvolat zažívací potíže.
Podle doporučení EFSA by denní příjem polyolů (včetně maltitolu) neměl překročit 20–30 gramů denně. Přitom jedna tyčinka může obsahovat i 10–15 gramů tohoto sladidla. Proto je důležité číst složení a mít přehled o tom, kolik sladidel za den přijmeme.
Jak poznat, že je v produktu maltitol?
Maltitol se na obalech potravin objevuje pod různými jmény – nejčastěji jako maltitol, maltitolový sirup nebo pod kódem E965, kde konkrétně E965(i) označuje samotný maltitol a E965(ii) jeho sirupovou verzi.)
Někteří výrobci raději uvádějí souhrnně „cukerné alkoholy" nebo „sladidla", což může být zavádějící. Pokud tedy člověk sleduje příjem určitých látek, měl by být pozorný a věnovat čas i čtení malých písmen na obalu.
Citlivější jedinci, například lidé s dráždivým tračníkem (IBS), by měli být obzvlášť opatrní. V rámci tzv. FODMAP diety, která se u tohoto syndromu používá, jsou právě polyoly jedním z problémových typů sacharidů.
Může být maltitol součástí zdravého životního stylu?
Odpověď zní: ano, ale s rozumem. Maltitol může být užitečným pomocníkem pro ty, kdo chtějí omezit příjem cukru, nechtějí si odpírat sladkou chuť a zároveň udržet stabilní hladinu glukózy v krvi. Je však třeba znát své tělo a vědět, jak na něj reaguje.
Například sportovci a lidé s aktivním životním stylem často sahají po proteinových tyčinkách doslazovaných maltitolem. Pokud jejich trávení funguje bez problémů, není důvod k obavám. U sedavějších jedinců nebo těch s citlivým zažíváním by však mohlo dojít k nepříjemným vedlejším účinkům.
Jak říká známé rčení: „Všeho s mírou." A to platí i pro zdravě vypadající alternativy. Stejně jako běžný cukr může být zdraví škodlivý ve velkém množství, platí to i pro maltitol nebo jiná náhradní sladidla. Nejde jen o to, čím sladíme, ale kolik toho sníme.
Možná bychom se měli ptát jinak než „Je maltitol škodlivý?" – protože v rozumné míře není. Lepší otázka zní: „Kolik sladkého denně potřebuji, abych byl šťastný i zdravý?"