Podváha příčiny a jak se s ní vypořádat
Když váha neodpovídá - co znamená podváha a jak ji rozpoznat?
V době, kdy se často mluví o epidemii obezity a zdravotních rizicích spojených s nadváhou, se podváha mnohdy přehlíží. Přitom i ona může být stejně nebezpečná – a leckdy i zákeřnější, protože se skrývá za nenápadným vzhledem a často je společensky vnímána jako "ideál krásy". Jak ale rozlišit mezi zdravou štíhlostí a nezdravou podváhou? A proč je důležité tuto hranici znát?
Co je to podváha a jak ji zjistit?
Podváha je stav, kdy tělesná hmotnost člověka klesne pod úroveň, která je považována za zdravou s ohledem na jeho výšku, pohlaví a věk. Nejčastějším ukazatelem pro orientační posouzení je BMI – Body Mass Index, tedy index tělesné hmotnosti. Výpočet je jednoduchý: hmotnost v kilogramech se vydělí druhou mocninou výšky v metrech. Výsledek pak spadá do jedné ze základních kategorií:
- BMI pod 18,5 – podváha
- 18,5–24,9 – normální hmotnost
- 25–29,9 – nadváha
- 30 a více – obezita
Například člověk měřící 170 cm s váhou 50 kg má BMI 17,3 – což už značí podváhu. Tento jednoduchý test podváhy pomocí BMI je dostupný na řadě online kalkulaček a může posloužit jako první krok. Je ale třeba brát v úvahu, že nejde o dokonalý nástroj. Nezohledňuje například rozložení svalové hmoty nebo tělesnou stavbu. Proto je vhodné v případě podezření konzultovat stav s lékařem nebo nutričním specialistou.
Podváha a její zdravotní důsledky
Zatímco nadváha často upozorňuje na problém sama – bolestí kloubů, zadýcháváním, vysokým tlakem – podváha může zpočátku působit nenápadně. Lidé s ní se mohou cítit dobře, dokonce bývají i sportovně aktivní. Problém ale nastává, pokud je nízká hmotnost provázena únavou, oslabenou imunitou, vypadáváním vlasů či poruchami menstruace u žen.
Tělo si při dlouhodobé podváze začíná vybírat svou daň. Dochází ke ztrátě svalové hmoty, zpomaluje se metabolismus a snižuje se odolnost vůči infekcím. U dětí a dospívajících může podváha zpomalit růst a vývoj. U starších osob zas zvyšuje riziko pádů, osteoporózy a celkového zhoršení kvality života. Lékaři také často upozorňují na souvislost mezi podváhou a psychickými problémy – například úzkostmi, depresí nebo poruchami příjmu potravy.
Jedním z konkrétních příběhů je případ mladé studentky, která se po přestěhování do ciziny začala vyhýbat jídlu kvůli stresu. Zpočátku si okolí její hubnutí chválilo – vypadala "fit". Až když začala omdlévat a přestala menstruovat, vyšlo najevo, že její BMI kleslo pod 16. Bylo potřeba zásahu lékařů i psychoterapeutů, aby se opět dostala do rovnováhy.
Proč vzniká podváha? Příčiny nejsou jen v jídle
Podváha rozhodně není jen otázkou toho, že by člověk jedl málo – i když se to na první pohled může tak tvářit. Jasně, u některých lidí je nedostatečný příjem potravy tou hlavní příčinou – ať už se jedná o úmyslné omezování kalorií kvůli dietám, nebo o situace, kdy jim do jídla zkrátka „něco vleze". Může chybět chuť, čas, energie nebo třeba peníze. Jenže to není zdaleka celý příběh. Někteří lidé mohou spalovat daleko víc, než si sami uvědomují – zvýšený energetický výdej totiž není vyhrazen jen vrcholovým sportovcům.
Týká se i těch, co dřou někde na stavbě nebo celý den pobíhají po noční směně ve špitále. A pak tu máme zdravotní problémy – některé nemoci se doslova „podepíšou" na váze – ať už jde o autoimunitní choroby jako celiakie, poruchy štítné žlázy, Crohnovu chorobu, cukrovku 1. typu nebo třeba onkologická onemocnění. A co teprve psychika – ta dovede s chutí (ne)jíst pěkně zamávat: stres, úzkost, deprese nebo poruchy příjmu potravy, jako anorexie nebo bulimie, za sebou často nechávají nejen vnitřní rozvrat, ale i čísla na váze, která klesají.
A nesmíme zapomenout ani na léky – existují skupiny medikací, které mohou ovlivňovat chuť k jídlu, zpomalovat trávení nebo narušovat vstřebávání důležitých látek. Takže když se člověk potýká s podváhou, rozhodně nejde jen o to, že by měl vyluxovat ledničku – příčin může být celá řada a často se skrývají tam, kde by je člověk nečekal.
Je tedy jasné, že příčina podváhy není vždy jednoduchá a někdy vyžaduje komplexní diagnostiku. Pokud BMI dlouhodobě zůstává pod 18,5, je na místě zpozornět, i když se člověk jinak cítí dobře.
Podváha vs. nadváha
Zajímavé je, že podváha a nadváha mají společné víc, než by se na první pohled zdálo. Oba extrémy představují odchylku od ideální hmotnosti a oba mohou mít závažné zdravotní důsledky. V obou případech je důležitá prevence, včasné rozpoznání a řešení. A právě tady hraje klíčovou roli osvěta a porozumění vlastním tělesným potřebám.
Zatímco společenský tlak často tlačí na štíhlost až extrémní hubenost, realita ukazuje, že zdravá váha je individuální. Jeden člověk se může cítit skvěle s BMI 22, jiný potřebuje mít trochu víc na kostech, aby byl v rovnováze. Důležité je sledovat nejen čísla, ale také signály těla – únavu, nálady, trávení nebo spánek.
A platí to i opačně – lidé, kteří překročí hranici nadváhy, nemusí hned propadat panice. BMI je ukazatel, ne rozsudek. Mnohem větší váhu než tabulka má celkový životní styl – strava, pohyb, spánek, stresová zátěž a mentální zdraví.
Jak zdravě přibrat? Nejde jen o kalorický přebytek
Pokud je někdo v pásmu podváhy a chce zlepšit svou situaci, nestačí jen „víc jíst". Důležité je jíst chytře a vyváženě. Zaměření by mělo být na kvalitní a nutričně bohaté potraviny, nikoliv na prázdné kalorie. Co to znamená v praxi?
- Zvýšit příjem zdravých tuků – například ořechy, semínka, avokádo, olivový olej nebo tučné ryby.
- Doplnit komplexní sacharidy – celozrnné pečivo, quinoa, brambory, batáty, ovesné vločky.
- Podpořit příjem bílkovin – luštěniny, tofu, vejce, řecký jogurt, případně doplňky stravy.
- Jíst pravidelně a s chutí – vyhýbat se dlouhým hladověním, naučit se připravovat jednoduchá a chutná jídla.
Vhodné je také zařadit lehkou silovou aktivitu, která pomůže budovat svalovou hmotu. A především – pracovat na vztahu k tělu. Často bývá podvýživa spojena s negativním obrazem sebe sama, s pocitem, že člověk „není dost dobrý". Přitom právě sebeláska a vnímavost k vlastnímu tělu jsou klíčové pro uzdravení.
„Tělo není estetický objekt, ale nástroj, který nás nese životem. Zaslouží si péči, ne soud," připomíná psycholožka a terapeutka Jana Malíková v rozhovoru pro magazín Respekt.
Ve světě, kde se ideál krásy mění s každou sezonou, je důležité najít vlastní rovnováhu. Ať už někdo řeší nadváhu nebo podváhu, první krok vede vždy k pochopení souvislostí – mezi tělem, myslí a prostředím, ve kterém žijeme.
Naštěstí dnes existuje celá řada nástrojů, jak svou váhu sledovat a řídit – od jednoduchých výpočtů BMI přes testy na podváhu a nutriční analýzy až po odbornou pomoc. Ať už začínáte u zrcadla, na váze nebo ve svých pocitech – každý krok směrem ke zdravému tělu je krok správným směrem.
