Jak pocit opilosti bez alkoholu souvisí s psychikou a tělem

Když se svět zatočí bez sklenky - pocit opilosti bez alkoholu

Známe to všichni – po několika sklenkách vína nebo půllitru piva se nám rozvážou jazyky, svět se zdá být vřelejší a nálada stoupá. Ale může někdo zažít podobný stav i bez kapky alkoholu? Pocit opilosti bez alkoholu je překvapivě častější, než by se mohlo zdát, a může mít celou řadu příčin – od nevinných až po ty, které stojí za hlubší pozornost. V tomto článku se podíváme na to, proč se někomu může „motat hlava", ačkoliv se alkoholu ani nedotkl, a jak s tímto fenoménem naložit.

Co přesně znamená pocit opilosti bez alkoholu?

Představte si, že jste střízliví, ale přesto zažíváte symptomy typické pro lehkou až střední opilost: zhoršenou koordinaci, rozostřené vidění, výkyvy nálad nebo „lehkou hlavu". V některých případech může jít o euforii, jindy spíš o dezorientaci a únavu. Lidé tento stav popisují různě – někdo jako „příjemné vznášení", jiný spíš jako „mlhu v hlavě", která způsobuje zmatek.

Příčiny takových stavů mohou být pestré – od fyzických přes psychologické až po environmentální. Někdy jde o krátkodobý stav vyvolaný například změnou prostředí, jindy může jít o varovný signál, že tělo volá o pomoc.

Možné příčiny stavu podobného opilosti

Ne všechny důvody jsou hned patologické. Někdy jde o přirozené reakce těla na různé podněty. Například intenzivní emoce, únava nebo hlad mohou vyvolat v těle podobné chemické reakce jako alkohol. Když k tomu připočítáme individuální citlivost nervové soustavy, nepřekvapí, že někteří lidé jsou vnímavější k těmto stavům než jiní.

Fyziologické spouštěče mohou zahrnovat:

• Nedostatek spánku – mozku chybí energie a některé jeho části začínají „vypínat", což se může podobat účinku alkoholu.
• Nízká hladina cukru v krvi (hypoglykémie) – způsobuje slabost, třes, zmatení a zhoršené vnímání.
• Dehydratace – zejména v horku či po sportu, může vést k motání hlavy a zpomaleným reakcím.
• Přetížení smyslů – například při cestování, v přeplněném prostoru nebo při silném stresu.

Zvláštní skupinou jsou neurologické a psychické poruchy, které mohou navodit stavy podobné opilosti. Například úzkostné poruchy, panické ataky nebo disociace mohou vyvolat vjemy, které si člověk spojí s opilostí, přestože se jedná o čistě emocionální reakci. Také labyrintitida nebo jiné poruchy vnitřního ucha narušující rovnováhu se často projevují jako „motání hlavy" a nestabilita, což připomíná účinky alkoholu.

Fermentace v těle

Jedním z nejzajímavějších a zároveň málo známých jevů je auto-brewery syndrom – tedy syndrom samopivovaru. Tento vzácný stav způsobuje, že se v těle (konkrétně ve střevech) tvoří alkohol fermentací sacharidů. Viníkem je přemnožení kvasinek, například rodu Candida, které přeměňují cukry na etanol. Pro postiženého to znamená, že i po běžném jídle může zažít příznaky opilosti, a to bez vědomého požití alkoholu.

Případ z Japonska, kdy mužovi naměřili alkohol v krvi, ačkoliv tvrdil, že nic nepil, vzbudil pozornost lékařské veřejnosti. Po sérii testů se ukázalo, že jeho střeva skutečně vyráběla alkohol. Tento stav je extrémně vzácný, ale ukazuje, jak důmyslný a komplikovaný je náš organismus.

Může za to psychika?

Naše mysl má obrovskou schopnost ovlivňovat tělesné vjemy. Placebo efekt je známý pojem, ale co takový „opojný placebo efekt"? Existují případy, kdy lidé věřili, že vypili alkoholický nápoj, ačkoliv šlo o nealko. Přesto u nich došlo ke změnám chování, uvolnění a někdy i ke ztrátě zábran. Mozek totiž reaguje na očekávání – a pokud očekává, že bude „opilý", může spustit podobné procesy, i když k nim v těle žádný alkohol fyzicky nedorazil.

Stejně tak psychosomatické projevy některých traumat nebo stresových situací mohou vést k odpojení od reality, rozostřenému myšlení nebo třesavce.

V terapeutické praxi je známý fenomén disociace – stav, kdy člověk není plně přítomen ve svém těle. Někdy to popisuje jako „byl jsem jak v opojení". V těchto případech je důležité pátrat po hlubších příčinách a ideálně vyhledat odbornou pomoc.

Alternativní cesty k euforii

Zajímavé je, že nealkoholické stavy lehké euforie lze dosáhnout i vědomě a zdravým způsobem. Například dechová cvičení, meditace, tanec nebo poslech hudby mohou vyvolat v těle uvolnění endorfinů a změněné stavy vědomí. Tyto techniky jsou běžně využívané například v terapii nebo v praxi tzv. somatických koučů.

Typickým příkladem je metoda Wim Hof, která kombinuje dechové techniky a otužování. Někteří lidé popisují po těchto cvičeních „zvláštní opojení", kdy tělo vibruje a mysl je lehká – podobně jako při mírné opilosti, ale bez jakýchkoli negativních účinků.

Očima každodenního života

Anna, 32 let, žije v Praze a pracuje jako grafička. Nikdy nepatřila mezi „pijáky", alkohol jí nedělal dobře. Přesto popsala zážitek, kdy po náročném dni a téměř bez jídla zažila stav, který by popsala jako lehkou opilost. „Motala se mi hlava, smála jsem se každému vtipu a připadala jsem si, jako bych vypila dvě sklenky vína. Přitom jsem měla jen zelený čaj." Později zjistila, že šlo o kombinaci nízké hladiny cukru a únavy. Začala víc sledovat své tělo, jídlo i psychickou pohodu – a stavy zmizely.

Takových příběhů je víc. A ukazují, že naslouchání tělu je klíčem k pochopení podobných zvláštností.

Když je třeba zbystřit

Pocit opilosti bez příčiny může být sice neškodný, ale pokud se opakuje nebo je doprovázen dalšími příznaky (jako je porucha rovnováhy, řeči, vidění, paměti nebo změna osobnosti), je na místě obrátit se na lékaře. Vyloučit je potřeba neurologická onemocnění, poruchy metabolismu nebo psychické poruchy. Včasná diagnóza může výrazně pomoci – a také předejít zbytečnému trápení.

V některých případech může jít i o reakci na látky obsažené v potravinách nebo doplňcích stravy. Například některé byliny nebo houby (např. reishi nebo kava kava) mají mírně psychoaktivní účinky a při vyšší citlivosti mohou způsobit změny vnímání. To samé platí pro adaptogeny, které ovlivňují nervovou soustavu a mohou navodit stav lehké euforie.

A co říká věda? Neurovědci potvrzují, že mozek je extrémně plastický a že na něj může působit celá řada faktorů – chemických, senzorických i emocionálních. Jak říká profesor Andrew Huberman ze Stanfordu: „Mozek je interpret. Pokud dostává zvláštní vstupy, vytvoří odpovídající realitu."

Takže ať už vás někdy přepadne mírné „opojení" bez kapky alkoholu, nebo jen fascinují zákoutí lidské psychiky, jedno je jisté – tělo a mysl spolu neustále komunikují, a to, co se jeví jako náhoda, může být jen signál, že něco potřebuje vaši pozornost.