Prozkoumejte škodlivost maltodextrinu a jeho vliv na zdraví

Maltodextrin pod lupou

Maltodextrin. Látka, kterou si většina lidí ani nevšimne na etiketách oblíbených potravin, přesto je součástí řady jídel, nápojů, výživových doplňků i léků. Jeho název nezní nijak děsivě, ale objevuje se v souvislosti s otázkami jako „Je maltodextrin škodlivý?" nebo „Jaký má maltodextrin vliv na zdraví?" A není divu – v době, kdy se stále více lidí zajímá o složení potravin a snaží se žít zdravěji, je důležité vědět, co vlastně konzumujeme.

Maltodextrin je v podstatě polysacharid – typ sacharidu, který se vyrábí z přírodních škrobů, nejčastěji z kukuřice, brambor, pšenice nebo rýže. Vzniká procesem zvaným hydrolýza, kdy se škrob rozkládá na kratší řetězce cukrů, které pak tvoří práškovou látku bez barvy a vůně, ale s mírně nasládlou chutí. Právě tato vlastnost z něj dělá ideální doplněk pro potravinářský průmysl, protože neovlivňuje výrazně chuť výsledného produktu.

Proč se maltodextrin tak často používá?

Výrobci potravin si maltodextrin oblíbili z několika důvodů. Funguje jako zahušťovadlo, stabilizátor, nosič chuti, zlepšuje konzistenci výrobku, prodlužuje trvanlivost a navíc je levný. Najdeme ho v instantních polévkách, omáčkách, proteinových tyčinkách, sportovních nápojích, dětských výživách, ale i v nízkotučných jogurtech nebo pečivu.

Nezřídka se maltodextrin vyskytuje i tam, kde by ho člověk nečekal – například v některých přírodních sladidlech nebo bio produktech, protože samotný maltodextrin může být vyroben ze surovin v ekologické kvalitě. To ale neznamená, že je automaticky zdravý.

Zde přichází na řadu otázka, která trápí mnoho spotřebitelů: Jaký je skutečný vliv maltodextrinu na zdraví?

Je maltodextrin škodlivý?

Když se podíváme na vědecké studie a stanoviska odborných institucí, jako je například Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) nebo americká FDA, maltodextrin je považován za bezpečný pro běžné použití v potravinách. Ale to neznamená, že by byl zcela bez rizik.

Největší výzvou je jeho vliv na hladinu cukru v krvi. Navzdory tomu, že nejde o klasický cukr, má velmi vysoký glykemický index – někdy vyšší než glukóza. To znamená, že jeho konzumace může vést k prudkému nárůstu hladiny cukru v krvi, což je problematické zejména pro diabetiky nebo osoby s inzulinovou rezistencí.

Navíc tento prudký nárůst energie je často následován rychlým poklesem, což může vést k pocitu únavy, podráždění nebo dalším chutím na sladké. Pravidelná konzumace produktů s maltodextrinem tak může přispívat k narušení energetické rovnováhy a podporovat přejídání.

Další obavy se týkají vlivu na střevní mikrobiom. Některé výzkumy naznačují, že maltodextrin může negativně ovlivňovat složení střevních bakterií, zejména tím, že podporuje růst škodlivých kmenů, jako je například Escherichia coli. To může mít dopad na imunitní systém a celkovou odolnost organismu. Výzkum z roku 2012 publikovaný v časopise Gut Microbes například upozornil, že maltodextrin může narušovat schopnost buněk bránit se proti některým patogenům.

Jedním z dalších aspektů je možný vliv na zánětlivé procesy v těle. Podle některých studií může častá konzumace maltodextrinu zvyšovat produkci zánětlivých molekul, což může být rizikové zejména pro lidi trpící chronickými nemocemi, jako jsou autoimunitní onemocnění nebo syndrom dráždivého tračníku.

A přestože se maltodextrin vyrábí z přírodních surovin, způsob jeho výroby je natolik průmyslový, že výsledná látka nemá s původní rostlinou téměř nic společného. Někteří odborníci jej proto řadí spíše k ultra zpracovaným složkám, které by měly být ve zdravé stravě omezeny.

Kdy se maltodextrinu raději vyhnout?

Ne každý musí maltodextrin ve stravě striktně omezovat. Pokud se objevuje jen občas ve vyváženém jídelníčku, jeho vliv na zdraví pravděpodobně nebude zásadní. Pro některé skupiny lidí ale může být problematický:

• Diabetici a osoby s inzulinovou rezistencí: kvůli vysokému glykemickému indexu.
• Lidé s citlivým trávením nebo střevními problémy: mohou pociťovat nadýmání nebo jiné zažívací obtíže.
• Ti, kdo se snaží o snížení hmotnosti: protože může zvyšovat chuť k jídlu.
• Osoby se zánětlivými onemocněními: kvůli možnému zhoršení zánětlivých procesů.

Zajímavým příkladem, který ilustruje, jak se maltodextrin skrytě dostává do běžné stravy, je příběh mladé ženy, která se rozhodla přejít na zdravější styl života kvůli chronickým bolestem břicha. Po několika konzultacích s výživovým poradcem začala číst etikety a zjistila, že její oblíbený „fitness" jogurt obsahuje nejen maltodextrin, ale i další skryté cukry. Po několika týdnech bez těchto produktů se její trávení výrazně zlepšilo a bolesti ustoupily. Tento příběh není výjimkou – ukazuje, jak málo si často uvědomujeme, co vlastně jíme.

Co je dobré vědět při čtení etiket?

Maltodextrin se může na obalech skrývat pod různými názvy – nejčastěji jako „maltodextrin" nebo „modifikovaný škrob". Pokud se objevuje na začátku seznamu složek, znamená to, že ho výrobek obsahuje relativně hodně. U citlivějších osob nebo těch, kteří chtějí omezit příjem jednoduchých sacharidů, je vhodné jeho výskyt sledovat.

U ekologických a bio produktů je situace o něco lepší – často se obejdou bez maltodextrinu nebo jej používají v omezené míře. Výhodou je také to, že bio kvalita garantuje nepřítomnost geneticky modifikovaných organismů, ze kterých se maltodextrin v konvenčním průmyslu často vyrábí.

Jak říká známá odbornice na výživu Marion Nestle: „Nejezte nic, co vaše babička nepoznala jako jídlo." A maltodextrin do této kategorie rozhodně nepatří.

Existují alternativy?

Ano, a často mnohem přirozenější. Jako nosiče chuti nebo zahušťovadla lze využít například přírodní vlákninu, tapioku, čekankový sirup nebo sušené ovoce. Ve sportovní výživě, kde se maltodextrin často používá kvůli rychlé energii, mohou sloužit kvalitní ovocné přírodní zdroje sacharidů jako datle, rozinky nebo banánové pyré.

Samozřejmě je potřeba počítat s tím, že přírodní alternativy mají kratší trvanlivost nebo odlišnou chuť, ale z hlediska zdraví jde o mnohem šetrnější volbu.

Maltodextrin není jedovatý a ani automaticky škodlivý. Ale v době, kdy hledáme rovnováhu mezi chutí, výživou a udržitelností, je dobré vědět, co za tímto složitým názvem stojí. A rozhodnout se, zda ho opravdu potřebujeme na talíři – nebo jestli dáme přednost surovinám, které mají blíže k přírodě než k laboratoři.