Empanada je gastronomický most mezi kulturami a generacemi
Empanada – voňavý výlet napříč kulturami v křehkém těstě
Na první pohled vypadá jako obyčejný koláč. Možná by ji někdo zaměnil za slaný závin, jiný za pečivo z domácké pekárny. Ale empanada je mnohem víc než jen další recept z kuchařky – je to pokrm, který spojuje kontinenty, generace i příběhy. Pochází ze Španělska, a přesto se dnes považuje za národní jídlo v zemích Latinské Ameriky. Empanada je symbolem domova, oslavy i svátečního stolu.
Slovo „empanada" pochází ze španělského „empanar", což znamená „obalit v chlebu nebo těstě". A přesně o to jde – náplň zavinutá či zapečená v těstě, většinou pšeničném, někdy kukuřičném, dokáže potěšit chuťové buňky v nespočtu podob. V různých koutech světa totiž empanada chutná jinak. A právě v této rozmanitosti tkví její kouzlo.
Od Galicie až po Chile
Tradiční empanada gallega, neboli galicijská empanada, má dlouhou historii sahající až do středověku. V severozápadní části Španělska, kde leží oblast Galicie, byla empanada typickým jídlem poutníků na slavné svatojakubské cestě. Praktická forma pokrmu – náplň zabalená v těstě – umožňovala snadné přenášení i delší trvanlivost. Galicijská empanada se tradičně připravuje jako velký koláč, z něhož se krájí porce, a plní se rybami, typicky tuňákem, sardinkami nebo treskou, cibulí, paprikou a rajčaty. Je to pokrm, v němž se odráží blízkost moře, jednoduché suroviny a venkovský původ.
Naopak v Latinské Americe, kam empanadu přivezli španělští kolonizátoři, se tento recept rychle přizpůsobil místním chutím a tradicím. Empanady se tu pečou i smaží, jsou menší a často se jedí jako street food. Například v Argentině se empanady staly neodmyslitelnou součástí každého rodinného setkání. Nejznámější variantou je empanada de pino, pocházející z Chile. Tato verze se plní mletým hovězím masem, cibulí, vařeným vejcem, olivami a někdy i rozinkami. Spojení sladkého a slaného může překvapit, ale právě tato kontrastní chuť je důvodem, proč je empanada de pino tak oblíbená.
Zatímco galicijská empanada se servíruje spíše jako hlavní chod, jihoamerické verze často putují do ruky a stávají se rychlým občerstvením na ulicích. A přestože se liší stylem, způsobem servírování i náplní, jedno mají společné – empanady jsou vždy o sdílení. O setkávání u jednoho stolu, o radosti z přípravy a vůni, která naplní celý dům.
Recept na empanadu, která chutná i doma
V dnešní době není problém připravit si empanadu i v české kuchyni. Ať už se rozhodnete pro galicijskou verzi jako slavnostní koláč, nebo pro jednotlivé malé kapsy plněné masem, zeleninou či sýrem, základ je vždy stejný: dobré těsto a chutná náplň.
Zkuste například klasický recept na empanadu gallegu s tuňákem. Potřebujete:
- 500 g hladké mouky
- 150 ml olivového oleje
- 150 ml vody
- 1 lžičku soli
- 1 vejce na potření
Náplň se připravuje z:
- 2 větších cibulí
- 1 červené papriky
- 1 zelené papriky
- 2 stroužků česneku
- 300 g kvalitního tuňáka ve vlastní šťávě (nebo v oleji)
- 2 lžic rajčatového protlaku
- sůl, pepř, paprika
Z mouky, vody, oleje a soli uhněťte hladké těsto a nechte ho chvíli odpočinout. Mezitím na pánvi orestujte cibuli, papriky a česnek, přidejte protlak a nakonec vmíchejte tuňáka. Těsto rozdělte na dvě části, jednu vyválejte na spodní vrstvu, na ni rozprostřete náplň a přikryjte druhou částí těsta. Okraje dobře utěsněte, potřete vejcem a pečte asi 35 minut na 180 °C dozlatova.
A pokud vás láká ochutnat empanadu de pino, připravte si:
- 500 g mletého hovězího masa
- 2 cibule
- 2 vejce natvrdo
- hrst černých oliv
- lžíci rozinek (volitelně)
- sůl, pepř, kmín, mletou papriku
Cibuli osmahněte, přidejte maso, koření a lehce orestujte, aby zůstalo šťavnaté. Těsto můžete připravit jako při empanadě gallegě, ale tentokrát jej vykrájejte na menší kruhy, doprostřed dejte lžíci náplně, půlku olivy a kousek vejce. Přeložte v půli, dobře uzavřete a dejte péct nebo smažit.
Empanady se dají skvěle připravovat i ve veganské nebo bezlepkové variantě. Místo masa použijte čočku, houby nebo pečenou dýni, těsto lze udělat z kukuřičné mouky nebo bezlepkových směsí. Fantazii se meze nekladou – empanada je ideální pokrm pro ty, kdo rádi experimentují, ale zároveň hledají něco osvědčeného.
Empanada jako most mezi kulturami i generacemi
Co činí empanadu tak výjimečnou, není jen její chuť. Je to i způsob, jakým se dostává do našeho života. V mnoha domácnostech se empanady připravují společně – někdo dělá těsto, jiný náplň, další skládá jednotlivé kapsy. Je to rituál, který spojuje děti, prarodiče i přátele. V Chile například bývá empanada de pino součástí oslavy Fiestas Patrias, národního svátku, a její příprava je součástí kulturní identity.
Jedna chilská rodina nám o tom řekla: „Každý rok se u nás doma sejdeme všichni, včetně tety, co bydlí 500 kilometrů daleko, a pečeme empanady. Je to náš způsob, jak být spolu, i když máme různý život."
I v Česku si empanada získává své místo. Mnohé kavárny a bistra ji začaly nabízet jako netradiční alternativu k sendvičům nebo quichům. A není divu – jde o jídlo, které se dá snadno přenášet, ohřát a přitom neztrácí na chuti ani šmrncu.
Empanady mohou být zároveň ideální inspirací pro domácí ekologické vaření. Kombinují totiž lokální suroviny, sezónní zeleninu a minimum odpadu. Těsto si připravíte sami, náplň využívá často zbytky z lednice a pečení na plechu šetří energii více než jednotlivé porce. Navíc mohou být skvělou součástí vegetariánského či veganského jídelníčku.
Ať už se rozhodnete pro empanadu gallegu s rybím nádechem Atlantiku, nebo pro plnou a kořeněnou empanadu de pino, vždy vás čeká malý výlet za hranice všedních chutí. Empanada je jako dopis z ciziny zabalený v těstě – přináší vůni vzdálených krajin, ale chutná stejně dobře doma u stolu.
