Objevte svět zeleninových placiček v troubě a jak na ně
Zeleninové placičky z trouby - zdravá volba pro každodenní stůl
V dnešní době, kdy se stále více lidí snaží žít zdravěji, jíst vědomě a zároveň s ohledem na planetu, získávají na oblibě recepty, které splňují několik požadavků najednou — jsou chutné, výživné, jednoduché na přípravu a zároveň šetrné k životnímu prostředí. Jedním z takových jídel, které si postupně našlo své místo nejen v kuchyních vegetariánů, ale i milovníků tradiční české kuchyně, jsou zeleninové placičky pečené v troubě.
Nejde přitom o žádnou moderní výstřednost. Placky z různých druhů zeleniny, luštěnin nebo obilovin se objevují v kuchyních po celém světě – od indických pakor až po řecké kolokithokeftedes. Rozdíl je pouze v tom, že zatímco dříve jsme je často smažili na pánvi v oleji, dnes se častěji pečou v troubě. Díky tomu jsou nejen méně tučné, ale i výrazně stravitelnější a šetrnější k našemu tělu.
Proč dát přednost pečení před smažením?
Smažení je rychlá a chutná cesta k jídlu, ale s sebou nese i řadu nevýhod. Kromě vysokého obsahu tuku, který při smažení zelenina absorbuje, vznikají při vysokých teplotách i potenciálně škodlivé látky, jako jsou transmastné kyseliny. Navíc, pokud olej přepálíme, může se jídlo nejen znehodnotit chuťově, ale také zdravotně.
Pečení v troubě je naproti tomu šetrnější metodou tepelné úpravy, která zachovává více živin a přitom dokáže vytvořit křupavou kůrčičku bez nadbytku tuku. Pokud navíc použijete pečicí papír nebo silikonovou podložku, můžete si být jisti, že se vám placičky nepřipálí a nebudete potřebovat skoro žádný olej. Výsledkem je lehčí a zdravější jídlo, které nezatíží trávení a hodí se i pro děti nebo seniory.
Co všechno se dá dát do zeleninových placiček?
Jednou z velkých výhod tohoto pokrmu je jeho variabilita. V podstatě jakákoli zelenina se může stát základem chutné placičky – záleží jen na tom, co máte zrovna doma. Mrkev, cuketa, květák, brokolice, červená řepa, batáty, dýně, ale třeba i kapusta nebo brambory. Skvěle fungují i fazole, cizrna nebo červená čočka, které dodají placičkám potřebnou hutnost a bílkoviny.
Základem je zeleninu nastrouhat nebo nasekat najemno a následně ji spojit s pojivem – to může být vejce, rozmačkané brambory, ovesné vločky, kukuřičná krupice nebo rostlinné alternativy jako například lněné semínko zalité vodou. Chuť se dolaďuje kořením, bylinkami a případně sýrem.
Příklad z praxe? Jedna maminka dvou dětí se rozhodla omezit maso v rodinném jídelníčku. Vymyslela jednoduchý recept na placičky z cukety, mrkve a červené čočky, které dochutila kari kořením a zázvorem. Děti zpočátku váhaly, ale když je podala s jogurtovým dipem a jako přílohu přidala pečené brambory, mizely z talíře rychlostí blesku. Navíc si je mohla připravit předem a zbytek zamrazit na horší časy.
Klíč k dokonalým pečeným zeleninovým placičkám
Ačkoli se může zdát, že zeleninové placičky v troubě jsou jednoduché, má jejich příprava několik zásad, které vedou k dokonalému výsledku. Tou nejdůležitější je zbavit zeleninu přebytečné vody – zvláště cuketa nebo brambory ji mají hodně. Po nastrouhání je proto dobré ji osolit a nechat chvíli "vypotit", poté důkladně vyždímat. Jinak hrozí, že se těsto rozpadne a placičky se budou rozlévat.
Dalším krokem je správné dochucení. Zelenina je sice zdravá, ale bez koření může chutnat mdlě. Kombinace česneku, pepře, soli, papriky nebo římského kmínu dokáže vyzdvihnout chuť každé ingredience. Nebojte se experimentovat – bazalka, tymián, koriandr nebo sušené rajčaty v oleji dokážou udělat z každé várky placiček zcela nový zážitek.
A konečně – péct na vyšší teplotu, ideálně 200 až 220 °C, a během pečení placičky aspoň jednou otočit. I bez oleje tak získají krásně zlatavou barvu a křupavý okraj.
Zeleninové placičky jako součást udržitelného stravování
V době, kdy se stále více mluví o dopadech potravinového systému na klima a životní prostředí, je důležité si uvědomit, že i obyčejné jídlo může být ekologickým činem. Zeleninové placičky pečené v troubě mají obrovský potenciál – nejen díky tomu, že jsou převážně rostlinné, ale i proto, že se do nich dají využít i zbytky zeleniny, které by jinak skončily v odpadu.
Podle údajů FAO se každoročně vyhodí zhruba třetina všech vyprodukovaných potravin. Přitom právě domácnosti tvoří významnou část tohoto plýtvání. Naučit se vařit z toho, co máme doma, a nebát se improvizace, je jedním z kroků, jak tuto situaci změnit.
V mnoha rodinách se například stává, že v lednici zůstane poslední mrkev, půlka cibule a kousek celeru. Místo toho, aby skončily v koši, mohou se proměnit v syté a voňavé placičky – stačí přidat trošku mouky, vajíčko, koření a šup s nimi do trouby. Ekologické, jednoduché a chutné.
Jak zeleninové placičky servírovat?
Jedna z předností zeleninových placiček je jejich univerzálnost. Mohou se podávat jako hlavní jídlo, příloha, svačina nebo dokonce snídaňové menu. Skvěle se hodí k různým dipům – jogurtovým, česnekovým, tahini, hummusovým, nebo i jen s kvalitním dijonským hořčicovým dresinkem. Můžete je zabalit do pita chleba, podávat s čerstvým salátem nebo i jako součást vegetariánského burgeru.
Zároveň velmi dobře reagují na mražení. Udělejte si větší várku, polovinu upečte a druhou uložte do mrazáku. V hektických dnech vám pak stačí vytáhnout porci, nechat rozmrazit a ohřát v troubě nebo na pánvi.
Tip: základní recept na zeleninové placičky pečené v troubě
Ingredience:
- 2 menší cukety
- 2 střední mrkve
- 1 menší cibule
- 2 vejce
- 4 lžíce ovesných vloček
- 2 lžíce cizrnové mouky (nebo hladké)
- 1 stroužek česneku
- sůl, pepř, majoránka, paprika dle chuti
Postup:
- Zeleninu nastrouhejte nahrubo, osolte a nechte 10 minut odstát.
- Vodu vymačkejte a přidejte vejce, vločky, mouku a koření.
- Vše dobře promíchejte a tvořte menší placičky, které pokládáte na plech vyložený pečicím papírem.
- Pečte v troubě předehřáté na 200 °C zhruba 25 minut, v polovině otočte.
Výsledek? Jemná textura, výrazná chuť a spokojené talíře. Ať už je připravíte pro rodinu, přátele nebo jen tak pro sebe, zeleninové placičky z trouby nabídnou víc než jen chutné jídlo – přinášejí i pocit, že děláte něco dobrého pro sebe i pro planetu.
Jak řekl kdysi známý šéfkuchař Dan Barber: „Když vaříte z toho, co by jinak bylo odpadem, nevaříte jen ekonomicky, ale i srdcem." A na tom, zvlášť u domácího jídla, opravdu záleží.
