Jak připravit perfectní šodó, které ozdobí vaše dezerty

Sladká nostalgie jménem šodó - jak se rodí omáčka s příběhem

Některé chutě mají zvláštní schopnost přenést člověka v čase. Stačí lžička a najednou jste znovu dítětem u stolu v jídelně, kde se podávala klasická školní sladká jídla. Buchtičky se šodó, právě vytažené z plechu, s hustou vanilkovou omáčkou, jsou jedním z těch pokrmů, které v sobě nesou notnou dávku sentimentu. Jenže co je vlastně šodó? A je to skutečně ten krém, který známe z českých školních jídelen – nebo má tento pojem hlubší, možná i překvapivé kořeny?

Co je šodó – a co není?

Slovo „šodó" zní na první poslech francouzsky, a není to náhoda. Vychází z francouzského „chaudeau", což znamená „horká voda", ale v kulinářském světě se pod tímto názvem skrývá mnohem víc. Jde totiž o jemnou teplou omáčku na bázi vaječných žloutků, cukru a vína, která se při správné přípravě šlehá do nadýchané pěny. V klasické francouzské kuchyni slouží jako doplněk k dezertům, například ke koláčům nebo ovoci. V českém pojetí však získalo šodó úplně jinou podobu.

Zatímco původně šlo o alkoholovou omáčku s ideálně bílým vínem nebo šumivým sektem, u nás se šodó stalo synonymem pro vanilkový pudinkový krém, často zahuštěný škrobem a bez alkoholu. Dnes tak mezi lidmi panuje dvojí chápání tohoto pojmu: „pravé šodó" s vínem a žloutky, a jeho domácí, školní varianta, která ale v mnohých budí vzpomínky na dětství.

Buchtičky se šodó

Je těžké přesně určit, kdy se buchtičky se šodó staly hitem českých jídelen, ale svůj vrchol zažily v druhé polovině 20. století. Malé kynuté buchtičky byly pečené dozlatova a podávaly se přelité horkou sladkou omáčkou. Děti je milovaly právě pro tu kombinaci – jemné pečivo s nadýchanou, vanilkovou omáčkou, která připomínala pohlazení.

Zajímavé je, že i když se v jídelnách omáčka běžně připravovala bez vína a často i bez žloutků, pořád se jí říkalo šodó. Tento posun významu je krásnou ukázkou toho, jak se jídlo může kulturně proměnit a zakořenit v kolektivní paměti. Z francouzského dezertu se tak stal český sladký poklad.

Pravé šodó versus domácí recept

Když mluvíme o pravém šodó, máme na mysli tradiční recept, kde se žloutky s cukrem a vínem šlehají ve vodní lázni do pěny. Tato varianta je lehká, vzdušná a jemně aromatická – ideální k ovocným dezertům nebo piškotům. Obsahuje však syrová vejce a alkohol, což ji činí nevhodnou pro malé děti.

Naopak domácí šodó recept, jak ho známe z rodinných kuchyní, většinou stojí na mléce, vanilkovém cukru a zahuštění škrobem nebo moukou. Jde tedy spíš o vanilkovou omáčku, i když si stále drží označení „šodó". Tato varianta je bezpečnější, jednodušší na přípravu a chuťově bližší tomu, co čeští strávníci znají a milují.

Pro ilustraci: paní Jana z Olomouce, babička čtyř vnoučat, přísahá na recept po své mamince. „Nedělám to s vínem. Mléko, žloutek, trochu másla, vanilka a mouka na zahuštění. Všichni to milují. A když to přeliju na čerstvé buchtičky, talíře zůstávají prázdné během chvilky."

Jak připravit domácí šodó, které chutná jako z dětství

Domácí šodó má několik variant, ale základem je kvalitní mléko a pravá vanilka nebo vanilkový cukr. Pokud se chcete pustit do přípravy této omáčky, existuje jednoduchý postup, který zvládne každý.

Základní recept na domácí šodó omáčku:

• 500 ml plnotučného mléka
• 2 žloutky
• 2–3 lžíce krupicového cukru (dle chuti)
• 1 lžička vanilkového extraktu nebo vanilkového cukru
• 1 lžíce hladké mouky nebo škrobu (např. kukuřičného)
• 1 malý kousek másla na zjemnění

Mléko zahřejeme v hrnci s vanilkou. V misce rozmícháme žloutky, cukr a mouku se lžící studeného mléka do hladka. Tuto směs přilijeme do horkého mléka a za stálého míchání krátce povaříme, dokud omáčka nezhoustne. Nakonec vmícháme máslo a ihned podáváme.

Pro autentický zážitek se doporučuje omáčku podávat s čerstvě upečenými buchtičkami – malými kynutými kousky, které mají zlatavou kůrku a měkkou, nadýchanou střídku.

Kdy sáhnout po pravém šodó s vínem?

Chcete-li okouzlit hosty něčím netradičnějším, pravé šodó s vínem je výbornou volbou. Skvěle se hodí k ovoci, lívancům nebo jako doprovod ke sladkým nákypům. Ačkoli se jeho příprava může zdát složitější, stačí trocha cviku a výsledek vás odmění jemnou, elegantní chutí.

Tradiční recept obsahuje žloutky, cukr a bílé víno, ideálně kvalitní polosuché. Vše se šlehá ve vodní lázni do pěny, která se okamžitě podává. Je to jídlo, které má styl – stejně jako jeho historie.

Zdravější varianta? I šodó může být udržitelné

V době, kdy se stále více lidí zajímá o zdravý životní styl a udržitelné suroviny, může přijít vhod i alternativní přístup. Mléko lze snadno nahradit rostlinným – mandlovým, ovesným či sójovým. Slazení lze přizpůsobit pomocí javorového sirupu nebo kokosového cukru. A pokud se vynechají vejce, vznikne jemná veganská vanilková omáčka, která připomíná šodó, ale je vhodná i pro lidi s alergiemi nebo vegany.

Fermentované ovesné mléko navíc nabídne krémovou texturu a příjemnou lehkou kyselost, která se dobře snoubí se sladkými dezerty. A co víc – použitím bio surovin a lokálně pěstovaných ingrediencí se šodó přibližuje moderním požadavkům na udržitelnou kuchyni.

Proč na šodó nezapomenout?

Česká kuchyně má spoustu pokladů, ale šodó patří mezi ty, které si zaslouží nejen zachovat, ale i znovuobjevit. Ať už jako připomínku dětských let, nebo jako gurmánskou tečku za slavnostním obědem, má své místo na našem stole i dnes.

Navíc dokazuje, že i pokrm s tak jednoduchými ingrediencemi může být plný chuti, historie a emocí. Jak řekl francouzský šéfkuchař Auguste Escoffier: „Dokonalost se skrývá v jednoduchosti." A právě v tomto duchu je i šodó – skromné, ale nezapomenutelné.