Psychogenní závratě a jejich vliv na každodenní život
Psychogenní závratě aned když se hlava točí, ale tělo je zdravé
Závratě patří mezi nepříjemné tělesné příznaky, které mohou výrazně narušovat kvalitu života. Mnoho lidí si pod tímto pojmem představí poruchy vnitřního ucha nebo neurologické problémy, někdy ale příčina neleží v těle samotném. Psychogenní závratě, známé také jako funkční nebo psychické závratě, jsou zvláštní kategorií, která propojuje tělo a mysl. Jak je možné, že se člověku točí hlava, přestože všechny lékařské výsledky jsou v pořádku?
Podle odborníků z Mayo Clinic mohou psychogenní závratě vznikat v důsledku stresu, úzkosti nebo deprese. Nejde přitom o "předstírání" – pacienti své potíže skutečně prožívají, pouze jejich původ není fyzický, ale psychický. Tento jev poukazuje na fascinující propojení mezi tím, co cítíme, a tím, jak naše tělo reaguje.
Jak psychogenní závratě vypadají?
Psychogenní závratě se od těch organických liší v několika klíčových rysech. Nejčastěji si lidé stěžují na pocit "nejistoty v prostoru", "pocit plovoucí podlahy" nebo "kolísání". Typická je také proměnlivost – v jednu chvíli se člověk cítí relativně dobře, v další už se musí přidržovat stěny. Překvapivě se tyto závratě často zhoršují v klidných situacích, například při stání v řadě nebo při chůzi po otevřeném prostranství, a ustupují při rozptýlení.
Jedním z klíčových znaků je, že psychogenní závratě nebývají doprovázené dalšími neurologickými příznaky, jako je například pokles síly končetin nebo porucha řeči. Lékařská vyšetření – například vyšetření rovnováhy, sluchu nebo mozkového zobrazení – obvykle nevykazují žádné abnormality.
Představme si příklad: mladá žena začne pociťovat závratě během náročného pracovního období. Přestože navštíví několik specialistů a podstoupí různá vyšetření, nikde se nenajde fyzická příčina. Teprve konzultace s psychologem odhalí, že stres a dlouhodobé napětí se u ní somatizují právě formou závratí.
Co způsobuje psychogenní závratě?
Psychologické faktory spojené se vznikem psychogenních závratí jsou různorodé. Mezi nejčastější patří:
- Úzkostné poruchy: Generalizovaná úzkost, panické ataky nebo fobické poruchy mohou vést k pocitům závratě.
- Deprese: Pokles energie a celková somatizace emocí mohou způsobit vnímání nejistoty v prostoru.
- Stres a vyčerpání: Dlouhodobé napětí bez možnosti regenerace může ovlivnit vnímání rovnováhy.
- Posttraumatická stresová porucha (PTSD): Lidé po prožitém traumatu mohou vnímat závratě jako součást svých tělesných projevů.
- Somatoformní poruchy: Stav, kdy psychické problémy vedou k rozvoji tělesných příznaků bez organické příčiny.
Někdy se za vznikem psychogenních závratí skrývá i strach samotný ze závratí. Tento začarovaný kruh se spustí tak, že člověk zažije nepříjemný zážitek závratě, začne se obávat jejího návratu, a tím si ji sám vyvolává. Tento mechanismus je známý jako "fobická posturální nestabilita".
Diagnostika psychogenní závratě
Diagnostikovat psychogenní závratě není jednoduché. Lékaři musejí nejprve vyloučit všechny potenciální organické příčiny, jako jsou onemocnění vnitřního ucha (například Menierova choroba), neurologická onemocnění (například roztroušená skleróza) nebo kardiovaskulární problémy. Teprve když jsou všechny výsledky negativní, začíná se uvažovat o psychogenním původu potíží.
Některé specializované testy, například tzv. posturografie, mohou ukázat specifické znaky nestability typické pro psychogenní poruchy rovnováhy. Kromě toho je klíčová pečlivá anamnéza – tedy rozhovor s pacientem zaměřený nejen na fyzické symptomy, ale i na jeho psychický stav, aktuální životní situaci a předchozí psychické potíže.
Profesor neurologie Wolfgang H. Jost jednou trefně poznamenal: "V diagnostice psychogenních závratí je nejlepší nástroj lidské naslouchání." Tento přístup je stále cennější v době, kdy se medicína často spoléhá více na přístroje než na lidskou empatii.
Jak se psychogenní závratě léčí?
Dobrá zpráva je, že psychogenní závratě jsou léčitelné. Jak ale ukazuje praxe, léčba vyžaduje komplexní přístup. Samotné ujištění pacienta, že "je všechno v pořádku", většinou nestačí. Klíčová je práce na odstranění psychologických příčin a naučení se, jak zvládat stres a úzkost.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
K nejběžnějším terapeutickým přístupům patří kognitivně-behaviorální terapie (KBT), která pomáhá člověku zbavit se negativních myšlenkových vzorců spojených se závratěmi. Vedle ní často pomůže relaxace a dechová cvičení, které uvolní napětí a zklidní vnitřní vnímání. Skvělou oporou je i fyzioterapie zaměřená na rovnováhu — díky ní si člověk zase víc věří v pohybu a nemá takový strach. No a když je potřeba, někdy do hry vstupuje farmakoterapie, třeba v podobě antidepresiv nebo léků proti úzkosti, ale vždycky pod dohledem psychiatra.
Právě kombinace psychologické podpory a fyzické rehabilitace bývá nejúčinnější. Příběh třicetiletého muže, který po období náročné práce začal pociťovat závratě, ukazuje, že trpělivost a důsledná práce na sobě mohou přinést návrat ke kvalitnímu životu. Po několika měsících terapie a pravidelného cvičení se jeho potíže výrazně zmírnily.
Jak si pomoci doma?
Psychogenní závratě dokážou pořádně znepříjemnit život, a proto je důležité nejen obrátit se na odborníka, ale taky něco změnit v běžném režimu. Jedna z klíčových věcí je dodržovat pravidelný denní režim – tělo i mysl totiž mají rády jistotu a rytmus, jinak se snadno dostanou do chaosu. Stejně tak není radno podceňovat kvalitní spánek; když si nedopřejeme dostatek odpočinku, může se stav ještě víc zhoršit.
Opravdu pomáhá i pravidelný pohyb, ale žádné přepínání – jemné aktivity typu jógy, pilates nebo klidná procházka v přírodě jsou ideální. Další důležitou věcí je zvládání stresu; techniky jako meditace, mindfulness nebo autogenní trénink fungují jako účinný nástroj, jak dostat emoce pod kontrolu. A i když to může někdy lákat, je potřeba neuzavírat se do sebe – neizolovat se je naprosto zásadní, protože sdílení obav s blízkými pomáhá výrazně snížit psychickou zátěž a pocit, že v tom člověk zůstává sám.
Je však nutné si uvědomit, že samoléčba nenahradí odbornou péči. Pokud závratě přetrvávají, je vždy vhodné poradit se s lékařem.
Psychogenní závratě nám připomínají, že tělo a mysl nejsou oddělené světy. Naše emoce, stres a vnitřní konflikty se mohou promítat do fyzického zdraví způsoby, které bychom si možná ani nedokázali představit. V dnešní uspěchané době, kdy tlak na výkon a perfekci dosahuje rekordních výšin, není divu, že tělo někdy vysílá varovné signály. A možná právě v těchto chvílích je čas se na chvíli zastavit, zpomalit a naslouchat tomu, co nám naše tělo tiše sděluje.
