Co dělat při náhlé ztrátě rovnováhy a jak ji zvládnout
Když tělo ztratí stabilitu - co může způsobit náhlou ztrátu rovnováhy a jak s tím pracovat
Rovnováha, kterou většina lidí považuje za samozřejmou, je výsledkem složité spolupráce mezi smyslovými orgány, mozkem a svalovým aparátem. Když dojde k jejímu náhlému narušení, může to být nejen nepříjemné, ale i nebezpečné. Náhlá ztráta rovnováhy není jen otázkou chvilkové nešikovnosti – často signalizuje hlubší problém, který stojí za to prozkoumat.
Možná jste to už zažili: jdete po chodníku, když vás najednou přepadne zvláštní pocit, jakoby se všechno roztočilo. Uděláte krok do prázdna, zavrávoráte a musíte se rychle přidržet zábradlí. Někdy je viníkem prostá únava nebo prudké vstání, jindy ale tělo vysílá signál, že se něco děje v rovnovážném systému – soustavě, na kterou se spoléháme od prvních krůčků.
Rovnováha jako souhra několika systémů
Abychom mohli chodit, stát nebo jen sedět bez neustálého padání, musí spolupracovat tři hlavní systémy: vestibulární aparát ve vnitřním uchu, který vnímá pohyb hlavy a polohu těla vůči gravitaci, zrak, který nám dává informace o okolí a horizontu, a propriocepce, tedy vnímání polohy a pohybu jednotlivých částí těla. Mezi tím vším neustále zprostředkovává mozek, který tyto signály vyhodnocuje a posílá pokyny svalům.
Pokud některý z těchto článků selže, může dojít k nepříjemnému jevu – člověk má pocit, že se motá, podlamují se mu nohy, nebo dokonce upadne. Příčiny náhlé ztráty rovnováhy bývají různé: někdy neškodné, jindy velmi závažné.
Nejčastější viníci náhlého zavrávorání
Zatímco u mladších lidí může jít o reakci na dehydrataci, nízký krevní tlak či prudkou změnu polohy, u starších osob je ztráta rovnováhy častěji spojena s poruchami koordinace nebo neurologickými problémy. Mezi nejběžnější příčiny patří:
- Vestibulární poruchy jako je benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV), typické krátkým závratem při otočení hlavy
- Nízký krevní tlak nebo tzv. ortostatická hypotenze – stav, kdy tlak prudce klesne při postavení se
- Poruchy zraku nebo špatně seřízené brýle
- Neurologická onemocnění jako Parkinsonova choroba nebo roztroušená skleróza
- Diabetická neuropatie, kdy porucha nervů snižuje schopnost vnímat polohu chodidel vůči zemi
- Cévní mozkové příhody, které mohou náhle narušit řízení pohybu a rovnováhy
U některých lidí může být spouštěčem i silná psychická zátěž. Úzkost a panické ataky se často projevují pocity nestability či „houpání", které se dají zaměnit za fyzickou ztrátu rovnováhy.
Příkladem může být 42letá učitelka Jana, která začala pociťovat, že se jí občas „houpe svět". Nejdřív myslela, že je jen přepracovaná. Když ale jednou při výstupu z tramvaje téměř upadla, navštívila lékaře. Po sérii vyšetření jí byla diagnostikována vestibulární migréna – méně známá forma migrény, která se projevuje právě závratěmi místo bolesti hlavy.
Jak posílit rovnováhu i mimo tělocvičnu
Zatímco některým stavům se nelze vyhnout, ve většině případů lze rovnovážný systém trénovat a posilovat, podobně jako svaly. Klíčová je pravidelná fyzická aktivita, ideálně s prvky koordinace a práce s těžištěm – například jóga, tai-chi nebo obyčejná chůze po nerovném terénu. Důležité je také věnovat pozornost kvalitní obuvi, zejména u starších osob.
U lidí, kteří tráví většinu dne sezením, dochází k oslabování hlubokého stabilizačního systému, což může vést k nejisté chůzi a vyššímu riziku pádů. Mnoho fyzioterapeutů proto doporučuje cvičení na měkké podložce nebo balančním polštáři, které aktivuje svaly, jež jinak zůstávají v nečinnosti.
Jednoduché cviky, jako je stání na jedné noze se zavřenýma očima nebo přecházení po čáře namalované na podlaze, mohou výrazně zlepšit smysl pro rovnováhu. Klíčem je pravidelnost a trpělivost – výsledky se neprojeví přes noc, ale jsou dlouhodobé a výrazně snižují riziko pádů, zejména ve vyšším věku.
Strava, hydratace a životní styl
Vliv na rovnováhu může mít také nedostatek některých živin, především vitamínu B12 a železa. Ty jsou nezbytné pro správnou funkci nervového systému. Zvláště vegetariáni a vegani by měli dbát na dostatečný přísun těchto látek, případně je doplňovat z kvalitních rostlinných zdrojů nebo doplňků stravy.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Nezanedbatelný je i pitný režim – dehydratace vede k poklesu krevního tlaku a tím i zvýšenému riziku závratí. Během horkých dnů nebo při fyzické aktivitě je třeba přijímat více tekutin, ideálně čisté vody nebo neslazených bylinných čajů.
Podle Světové zdravotnické organizace jsou pády hlavní příčinou zranění starších lidí a až 37 % těchto pádů má za následek vážné zdravotní komplikace. Právě kvůli ztrátě rovnováhy při obyčejném pohybu v domácnosti dochází k mnoha zlomeninám – často se přitom jedná o situace, kterým by bylo možné předejít vhodnými úpravami prostředí nebo životního stylu.
Co dělat, když rovnováhu ztrácíte opakovaně?
Důležité je naslouchat svému tělu. Pokud se ztráta rovnováhy opakuje, je třeba to brát vážně a vyhledat odbornou pomoc. Praktický lékař může doporučit neurologické, ORL nebo interní vyšetření, případně fyzioterapii. Včasná diagnóza může předejít vážnějším komplikacím.
Jedním z nástrojů, který lékaři používají, je tzv. posturografie – metoda, při níž se sleduje, jak tělo reaguje na různé podněty, když stojí na senzitivní plošině. Vyšetření pomáhá zjistit, zda je problém ve vnitřním uchu, mozku, svalech, nebo třeba v kombinaci několika faktorů.
V mnoha případech ale není nutné sáhnout po lécích. Pomoci může už jen změna životního stylu, cílený trénink a úpravy běžného prostředí: odstranění koberců, zajištění dostatečného osvětlení nebo používání protiskluzových podložek v koupelně.
Ztráta rovnováhy bývá často zanedbávaným příznakem, který lidé připisují únavě nebo „blbé náladě". Ale jak říká neuroložka MUDr. Hana Váchová: „Když tělo ztrácí rovnováhu, není to jen problém nohou. Je to otázka celé soustavy, kterou bychom měli brát vážně."
Věnovat pozornost signálům těla, jíst kvalitně, hýbat se a pečovat o své smysly – to vše může být překvapivě jednoduchý, ale účinný recept na to, jak se znovu cítit pevně na nohou.
