Příznaky nadbytku bílkovin, které vás mohou překvapit
Nenápadné příznaky nadbytku bílkovin
Bílkoviny jsou základní stavební jednotkou těla. Jsou nezbytné pro obnovu tkání, růst svalů, tvorbu enzymů i hormonů. V posledních letech se však jejich role v jídelníčku začala dostávat do popředí možná až příliš. Fitness kultura, nízkosacharidové diety nebo snaha o rychlé hubnutí vedou mnoho lidí k tomu, že konzumují bílkoviny ve velkém množství – a často bez odborného vedení. Jenže stejně jako je nebezpečný nedostatek, nadbytek bílkovin může tělu škodit.
Ačkoli je běžné slyšet rady typu „více bílkovin pro více svalů", málokdo už zmíní, že přemíra proteinu se neprojeví hned a její příznaky bývají nenápadné. Tělo je sice do určité míry schopné se přizpůsobit, ale pokud ho dlouhodobě zatěžujeme jednostrannou nebo nevyváženou stravou, dříve či později se začne ozývat.
Co se děje v těle, když bílkovin jíte moc?
Když tělo přijímá více bílkovin, než skutečně potřebuje, musí s tímto přebytkem nějak naložit. Bílkoviny se v těle neukládají jako zásoba – na rozdíl od tuků nebo sacharidů. Nadbytečné množství se proto musí složitě odbourávat. Tento proces zatěžuje především játra a ledviny, protože právě ony se podílejí na odbourávání dusíku, který vzniká při rozkladu aminokyselin.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Organismus tak pracuje na plné obrátky, aby se zbavil něčeho, co sice není toxické v malém množství, ale ve velkém už přestává být zdravé. Není to však černobílé – hodně záleží na tom, odkud bílkoviny pocházejí, jak jsou zpracované a zda je jídelníček vyvážený i v ostatních živinách.
Jak poznat nadbytek bílkovin
Příznaky toho, že tělo je zahlceno bílkovinami, se mohou projevit různě – některé jsou snadno přehlédnutelné nebo přisuzované jiným příčinám. Zde je několik varovných signálů, které není radno ignorovat:
- Únava a podrážděnost – Paradoxně, i když se lidé často domnívají, že více bílkovin znamená více energie, v praxi se může objevit přesný opak. Nadměrné množství proteinu při současném snížení příjmu sacharidů může vést ke snížení hladiny glukózy v krvi, což způsobuje únavu, špatnou náladu a zhoršenou koncentraci.
- Zápach z úst – Ketogenní nebo velmi nízkosacharidové diety, které jsou obvykle bohaté na bílkoviny, mohou navodit stav ketózy. Jedním z jejích příznaků je nepříjemný zápach z úst, který se podobá ovoci nebo acetonu. Tento zápach nevymizí ani při důkladné ústní hygieně.
- Zácpa nebo naopak průjem – Pokud bílkoviny nahrazují vlákninu (např. zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky), může dojít k poruchám trávení. Jedním z nejčastějších důsledků je právě zácpa. U některých lidí se naopak objeví průjem, zvlášť pokud jsou bílkoviny přijímány především z mléčných produktů, které mohou dráždit střeva.
- Zvýšené pocení a nepříjemný tělesný zápach – Trávení bílkovin je energeticky náročnější než u jiných makroživin, což vede ke zvýšení tělesné teploty. Tělo se víc potí, a protože se přes pot vylučují i některé vedlejší produkty metabolismu bílkovin, může se objevit specifický, štiplavý zápach.
- Bolesti hlavy a kloubů – Vyšší příjem bílkovin může zvyšovat hladinu kyseliny močové v krvi, což je spojeno s bolestmi kloubů nebo dokonce s dnou. Pokud se bolesti objevují bez zjevné příčiny, je vhodné zvážit i vliv jídelníčku.
- Zvýšená žízeň a časté močení – Tělo potřebuje více vody k tomu, aby mohlo odbourat a vyloučit přebytečný dusík. Proto může být zvýšený příjem bílkovin spojen s větší žízní, častějším močením a v extrémním případě i dehydratací.
V reálném životě se tyto příznaky často objevují souběžně. Například sportovkyně, která se snaží nabrat svaly a současně drží nízkosacharidovou dietu založenou na tvarohu, kuřecím mase a proteinových koktejlech, může po několika týdnech začít trpět zácpou, únavou a bolestmi hlavy. Než si uvědomí, že problém je v nesprávném poměru živin, uplyne často několik měsíců.
Kolik bílkovin je už moc?
Doporučený denní příjem bílkovin pro průměrného dospělého se pohybuje kolem 0,8 gramu na kilogram tělesné hmotnosti. Pro sportovce nebo osoby ve specifických stavech (např. rekonvalescence) může být tato hodnota vyšší – až 1,6 nebo výjimečně 2 gramy na kilogram. Avšak mnoho lidí dnes běžně přijímá 3–4 gramy na kilogram – a často aniž by si to uvědomovali.
Například 100gramový steak, jogurt, vejce a proteinový koktejl mohou v součtu představovat až 100 gramů bílkovin – a to je pro osobu vážící 60 kg už dvojnásobek doporučené denní dávky.
Navíc je důležité rozlišovat kvalitu a původ bílkovin. Různé studie ukazují, že rostlinné bílkoviny (např. z luštěnin, ořechů, semínek nebo celozrnných obilovin) mají na tělo jiný vliv než ty živočišné. Zatímco rostlinné proteiny jsou spojovány se sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění, ve stravě s přemírou živočišných produktů (zejména červeného masa a uzenin) se častěji objevují zánětlivé procesy a vyšší zatížení ledvin.
Udržitelný přístup k bílkovinám
V dnešní době, kdy je strava často ovlivněna módními trendy a marketingem doplňků výživy, je snadné sklouznout k jednostrannému pohledu. Zdravé množství bílkovin by mělo být součástí pestré a vyvážené stravy, nikoli jejím středobodem. Různorodost ve zdrojích bílkovin nejen podporuje zdraví střevního mikrobiomu, ale také snižuje riziko přetížení organismu.
Zásadní roli hraje i způsob přípravy potravin – místo smažených mas nebo průmyslově zpracovaných proteinových tyčinek je lepší volit přirozené a šetrně upravené potraviny. Například čočka, fermentovaný tempeh, ořechy, semínka nebo kvalitní rostlinné alternativy jsou skvělým zdrojem bílkovin, který navíc podporuje udržitelnost a šetří planetu.
Jak říká výživová expertka Marion Nestle: „Zdraví není o tom jíst jednu superpotravinu, ale o celkovém obrazu našich každodenních voleb."
Právě tento přístup – tedy udržitelnost, rozmanitost a střídmost – může být klíčem ke zdravému vztahu nejen k bílkovinám, ale k výživě obecně. Pokrmy by neměly být jen nutričně výhodné, ale také radostí. A pokud se objevují nevysvětlitelné zdravotní potíže, možná stojí za to se zamyslet nad otázkou: není těch bílkovin v mém jídelníčku přece jen příliš?
