Jak poznat alergii na včelí bodnutí a co dělat při reakci

Co byste měli vědět, než zažijete alergickou reakci na bodnutí včelou

Letní měsíce vybízejí k pobytu venku, grilování, piknikům a výletům do přírody. Spolu s těmito radostmi však přichází i určitá rizika, a jedním z nich je kontakt s hmyzem. Zatímco většina lidí vnímá bodnutí včelou jen jako nepříjemnou, krátkodobou bolest, pro některé může jít o situaci, která vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Alergická reakce na včelí bodnutí je vážný zdravotní problém, který nelze podceňovat.

Alergie na včelí jed je imunitní přehnaná odpověď těla na bílkoviny obsažené v jedu. Pro většinu lidí znamená bodnutí jen zarudnutí, bolest a otok v místě vpichu, ale u alergiků může dojít k rozvoji život ohrožující anafylaxe. Podle České společnosti alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) má přecitlivělost na jed bodavého hmyzu kolem 3 % populace – přičemž nejrizikovější jsou lidé, kteří jsou bodnuti opakovaně, například včelaři nebo osoby pracující často venku.

Jak vypadá alergická reakce na včelí bodnutí?

Není neobvyklé, že se po bodnutí včelou objeví zarudnutí, svědění a otok v místě vpichu. Tento stav je zcela normální a většinou odezní během několika hodin až dnů. Pokud se však přidají další příznaky, je třeba zpozornět. Příznaky alergie na včelí bodnutí se liší podle závažnosti a mohou se objevit během několika minut až hodin po bodnutí.

Mezi běžnější a středně silné projevy po bodnutí patří třeba větší otok – klidně přes 10 centimetrů, svědění, vyrážka, někdy i bolest hlavy, únava nebo pocit na zvracení.

Když se objeví vážná alergická reakce, může to být fakt nepříjemné – třeba když začne otékat jazyk, rty nebo hrdlo, najednou se vám špatně dýchá, sípáte, srdce buší jak o závod a tlak padá dolů. V tom nejhorším to může skončit i ztrátou vědomí.

Tato forma alergie, odborně nazývaná anafylaxe, je život ohrožující stav vyžadující okamžitou lékařskou pomoc. Pokud někdo v okolí po bodnutí včelou náhle ztrácí vědomí, dusí se nebo má vyrážku a otoky po celém těle, je třeba ihned volat záchrannou službu.

Když tělo reaguje přehnaně

Jedním z důvodů, proč je alergie na bodnutí včelou tak nebezpečná, je nepředvídatelnost. Člověk může být bodnut několikrát za život bez větších obtíží a až při dalším kontaktu se objeví silná reakce. Alergie se totiž může rozvinout i později – rozhodně nejde o něco, s čím se člověk musí narodit.

Zajímavým příkladem je případ paní Jany z Brna, která byla včelou bodnuta jako dítě několikrát bez problémů. Ve 43 letech ji však při sběru bylinek náhodně bodla včela do krku a během několika minut začala pociťovat tlak na hrudi, slabost a ztrátu vědomí. Díky rychlé pomoci sousedů a následné léčbě se zotavila, ale od té doby nosí u sebe tzv. adrenalinové pero – život zachraňující injekci, kterou si může v případě reakce sama aplikovat.

Diagnostika a léčba alergie na včelí jed

Léčba alergie na včelí bodnutí začíná správnou diagnostikou. Pokud se po bodnutí objevily neobvyklé nebo silné příznaky, měl by jedinec navštívit alergologa. Ten může provést kožní testy nebo krevní rozbory na přítomnost protilátek proti včelímu jedu.

Pokud se zjistí alergie, standardní postup zahrnuje:

• Imunoterapie (včelí vakcinace) – dlouhodobá léčba, při které se pacientovi podává postupně rostoucí množství alergenu, aby se tělo naučilo nereagovat přehnaně. Tato metoda je v České republice dobře dostupná a má velmi vysokou úspěšnost.
• Adrenalinové pero (epipen) – pacienti s těžší formou alergie by měli mít pero neustále u sebe. V případě reakce si jej aplikují do svalu, čímž se výrazně zvýší šance na přežití do příjezdu záchranné služby.
• Antihistaminika a kortikosteroidy – mohou být předepsány pro mírnější případy nebo jako doplněk k hlavní léčbě

Prevencí je také vyhýbání se rizikovým situacím – například nenosit v létě silné parfémy nebo pestrobarevné oblečení, které by mohlo včely přilákat.

Co dělat při bodnutí včelou?

Pokud dojde ke kontaktu s včelou, první a nejdůležitější krok je odstranit žihadlo co nejdříve. Včela totiž při bodnutí zanechá v kůži nejen žihadlo, ale i jedový váček, který dál pumpuje jed do těla. Vyškrábnutí žihadla nehtem nebo kreditní kartou je ideální způsob – vyhněte se pinzetám, které mohou jedový váček stlačit a uvolnit více jedu.

Když vás něco štípne, první pomoc je celkem jednoduchá – stačí postižené místo opláchnout studenou vodou, trochu ho zklidnit ledem zabaleným do látky a pak nanést gel nebo mastičku proti svědění, ideálně s antihistaminikem.

Pokud se objeví známky alergické reakce, je třeba co nejrychleji podat léky a volat záchrannou službu.

Někdy může být těžké odlišit normální reakci od alergické. Zatímco běžný otok ustupuje během několika hodin, systémová alergická reakce se šíří mimo místo bodnutí a může zasáhnout celý organismus. Proto je důležité sledovat své tělo a při pochybnostech raději vyhledat lékaře.

Život s alergií

Pro lidi s těžkou alergií na včelí bodnutí může být každý výlet do přírody stresující. Nicméně díky moderní medicíně a dostupné prevenci se dá s touto diagnózou žít plnohodnotný život. Klíčem je informovanost, připravenost a vědomí vlastních limitů.

Rodiny s alergickým dítětem by měly být obezřetné, ale není třeba dítě omezovat ve všech aktivitách. Důležité je, aby dítě i jeho okolí (škola, tábor, vedoucí) věděli, jak v případě bodnutí správně reagovat. V některých mateřských i základních školách je dnes běžná praxe vyškoleného personálu v první pomoci včetně aplikace adrenalinu.

Citlivý, ale přitom praktický přístup shrnula lékařka a alergoložka MUDr. Eva Novotná slovy: "Alergie na bodnutí hmyzem je vážná, ale není to konec světa. Když člověk ví, co má dělat, dokáže předejít nejhorším."

Zajímavostí je, že některé výzkumy naznačují, že pravidelný kontakt s přírodou a přirozený výskyt včelího jedu ve formě imunoterapie může u vybraných pacientů posílit imunitní systém a zmenšit reakci organismu. Ovšem vždy pod dozorem odborníka.

Ať už jste pravidelný návštěvník lesů nebo jen trávíte víkend na chalupě, je dobré si připomenout, že malé žihadlo může mít velké následky. Vědět, kdy jde jen o malou nepříjemnost a kdy o skutečnou hrozbu, může zachránit život – sobě i ostatním.