Objevte 7 českých superpotravin ze své zahrady
Když se řekne superpotraviny, většina lidí si představí exotické bobule z Amazonie, semínka chia dovážená z Mexika nebo spirulinu z tropických jezer. Jenže pravda je taková, že jedny z nejsilnějších přírodních zdrojů vitamínů, minerálů a antioxidantů rostou doslova za humny – na zahrádkách, v příkopech podél cest nebo na okraji lesa. České superpotraviny, které máte možná přímo na zahradě a ani o nich nevíte, dokážou směle konkurovat jakémukoli drahému prášku z obchodu se zdravou výživou. A co víc, jsou zadarmo, čerstvé a naprosto lokální.
Pojem „superpotravina" nemá žádnou oficiální vědeckou definici, ale obecně se jím označují potraviny s mimořádně vysokou koncentrací živin prospěšných pro lidské zdraví. Zajímavé je, že řada z nich roste v mírném pásmu střední Evropy odnepaměti a naši předkové je běžně využívali – ať už v kuchyni, nebo v lidovém léčitelství. Teprve s příchodem globalizovaného potravinářství a marketingu jsme je začali přehlížet ve prospěch módních importů. Je tedy na čase podívat se pod nohy a znovu objevit to, co tu vždycky bylo.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Kopřiva, šípek, rakytník a další poklady české zahrady
Kopřiva dvoudomá je patrně nejpodceňovanější rostlinou české krajiny. Většina zahrádkářů ji považuje za obtížný plevel a snaží se jí zbavit, přitom kopřiva patří mezi nutriční šampiony. Obsahuje víc železa než špenát, je bohatá na vitamín C, vitamín K, vápník a křemík, a navíc disponuje silnými protizánětlivými vlastnostmi. Čaj z kopřivy se po staletí používá k detoxikaci organismu a podpoře ledvin. Mladé kopřivové listy sklízené na jaře se dají blanšírovat a přidat do polévek, smoothie nebo špenátových pokrmů. Jak uvádí databáze léčivých rostlin Evropské lékové agentury (EMA), kopřiva je oficiálně uznanou tradiční léčivou bylinou s doloženým využitím při problémech s močovými cestami a revmatickými obtížemi.
Kdo by pak neznal šípek, rudý plod planých růží, který lemuje polní cesty a meze od nížin až po podhorské oblasti? Šípek je jedním z nejbohatších přírodních zdrojů vitamínu C vůbec – obsahuje ho přibližně dvacetkrát více než citron. Kromě toho je plný flavonoidů, karotenoidů a pektinu, který podporuje zdravé trávení. Šípkový čaj je klasika české domácí lékárny, ale ze šípků se dá připravit také marmeláda, sirup nebo jemný prášek, který se přidává do jogurtů a ovesných kaší. Studie publikovaná v časopise Phytomedicine potvrdila, že pravidelná konzumace šípkového prášku může přispívat ke snížení bolesti kloubů a zlepšení pohyblivosti u lidí s osteoartrózou.
Rakytník řešetlákový je dalším pozoruhodným druhem, který si v posledních letech získává zaslouženou pozornost. Tyto drobné oranžové bobule rostoucí na trnitých keřích obsahují unikátní kombinaci vitamínů C, E, A a vzácných omega-7 mastných kyselin, které se v rostlinné říši vyskytují jen zřídka. Omega-7 kyseliny podporují zdraví sliznic, kůže a kardiovaskulárního systému. Rakytník je přitom naprosto nenáročný na pěstování – snáší sucho, mráz i chudé půdy, takže se hodí i na místa, kde jiné ovocné keře neprospívají. Z bobulí se lisuje šťáva, vyrábí olej nebo se zamrazují a přidávají do smoothie. Jeden hrnek rakytníkové šťávy pokryje denní doporučenou dávku vitamínu C několikanásobně.
Pak je tu černý bez, strom tak běžný, že ho většina lidí vnímá jako součást krajiny bez hlubšího zamyšlení. Přitom květy černého bezu obsahují flavonoidy s prokázanými antivirovými a imunostimulačními účinky. Bezinkový sirup je tradiční domácí lék proti nachlazení a chřipce a moderní výzkumy mu dávají za pravdu – metaanalýza studií publikovaná v Journal of Functional Foods ukázala, že extrakty z černého bezu mohou zkrátit dobu trvání a zmírnit příznaky respiračních infekcí. Bezové květy se navíc skvěle hodí na přípravu voňavého sirupu, limonády nebo smažených květů v těstíčku, které jsou v české kuchyni oblíbenou pochoutkou.
Méně známou, ale o to hodnotnější rostlinou je jeřáb černý neboli arónie. Tento nenápadný keř s tmavě fialovými plody se na českých zahradách pěstuje spíše okrasně, ale jeho bobule patří mezi potraviny s nejvyšším obsahem antioxidantů vůbec. Hodnota ORAC (měřítko antioxidační kapacity) arónie překonává borůvky, granátová jablka i acai. Aronie obsahuje vysoké množství antokyanů, které chrání buňky před oxidativním stresem, podporují zdraví cév a mohou přispívat k regulaci krevního tlaku. Plody mají poněkud svíravou chuť, proto se nejčastěji zpracovávají na džem, kompot nebo sušenky, případně se suší a přidávají do müsli.
Pampeliška lékařská je další všudypřítomnou rostlinou, kterou většina zahrádkářů nemilosrdně vytrhává z trávníku. Přitom prakticky všechny části pampelišky jsou jedlé a léčivé. Listy obsahují více betakarotenu než mrkev, jsou bohaté na železo, draslík a vitamíny skupiny B. Kořen pampelišky se tradičně používá k podpoře funkce jater a žlučníku. Mladé listy se hodí do jarních salátů, květy se dají zpracovat na pampeliškový med a z pražených kořenů se připravuje náhražka kávy, která neobsahuje kofein, ale dodává příjemnou hořkou chuť. Jak poznamenal slavný švýcarský lékař a botanik Paracelsus: „Veškeré louky a pastviny jsou lékárnou." A pampeliška je toho dokonalým důkazem.
Sedmičku českých superpotravin uzavírá lípa, přesněji řečeno lipový květ. Lípa je národním stromem a její sladce vonící květy se sbírají v červnu a červenci. Lipový čaj je jedním z nejstarších domácích léků proti horečce, nespavosti a úzkosti. Obsahuje flavonoidy, slizové látky a éterické oleje s uklidňujícími a protizánětlivými účinky. Ale nejen to – lipový květ podporuje pocení, čímž napomáhá přirozenému snižování tělesné teploty při nachlazení. V době, kdy mnoho lidí hledá přírodní alternativy k syntetickým lékům na spaní, je lipový čaj překvapivě účinným a zcela bezpečným řešením.
Proč dávat přednost lokálním superpotravinám
Nabízí se otázka, proč vlastně investovat do drahých importovaných superpotravin, když srovnatelné nebo dokonce lepší nutriční hodnoty nabízejí rostliny z vlastní zahrady? Odpověď je prostá – marketing. Exotické superpotraviny těží z příběhu vzdálených krajin a domorodých tradic, zatímco kopřiva nebo pampeliška žádný romantický příběh nemají. Jsou příliš obyčejné, příliš dostupné, příliš „naše". Jenže právě v tom spočívá jejich největší přednost.
Lokální superpotraviny mají oproti dováženým produktům několik zásadních výhod. Předně jsou čerstvé – nemusejí cestovat tisíce kilometrů, takže si zachovávají maximum živin. Za druhé, jejich ekologická stopa je minimální. Zatímco kilogram chia semínek z Jižní Ameriky nebo goji bobulí z Číny za sebou nechává obrovskou uhlíkovou stopu spojenou s přepravou, sušení a balením, šípky nasbírané na podzimní procházce nezatěžují planetu vůbec. A za třetí, české superpotraviny jsou přizpůsobené místním podmínkám, rostou bez umělých hnojiv a pesticidů a jejich sběr nás navíc vytáhne ven do přírody, což je samo o sobě prospěšné pro duševní zdraví.
Příklad z praxe krásně ilustruje, jak snadno se dají tyto rostliny zapojit do každodenního jídelníčku. Paní Marta z Vysočiny, zahrádkářka a bývalá učitelka, začala před třemi lety systematicky sbírat a zpracovávat plody a bylinky ze své zahrady a okolních luk. Na jaře připravuje kopřivové polévky a pampeliškové saláty, v létě sbírá lipové květy a bezové květy na sirupy, na podzim zpracovává šípky, rakytník a arónii na džemy a sušené směsi. Podle jejích slov jí za poslední tři zimy výrazně ubylo nachlazení, zlepšilo se jí trávení a celkově se cítí energičtější. Samozřejmě, individuální zkušenost není vědecký důkaz, ale podobné příběhy se opakují u mnoha lidí, kteří se vrátili k tradičnímu využívání místních rostlin.
Důležité je ovšem zmínit i praktickou stránku věci. Při sběru jakýchkoli divoce rostoucích rostlin je třeba dodržovat základní pravidla. Sbírejte pouze na místech, která nejsou zasažena pesticidy, průmyslovým znečištěním nebo intenzivní dopravou. Rostliny sbírejte vždy jen ty, které spolehlivě poznáte – v případě nejistoty raději nechte rostlinu být. U některých druhů, jako je rakytník nebo arónie, je jednodušší pořídit si keř do zahrady a mít tak kontrolu nad kvalitou plodů. A v neposlední řadě – i přírodní superpotraviny je třeba konzumovat rozumně a pestře, žádná jednotlivá potravina není zázračný lék na všechno.
Za zmínku stojí také to, že zájem o české superpotraviny roste i v odborných kruzích. Výzkumníci z České zemědělské univerzity v Praze se dlouhodobě věnují analýze nutričního složení planých plodů a léčivých bylin a jejich výsledky potvrzují, že tradiční české rostliny obsahují srovnatelné nebo vyšší množství bioaktivních látek než mnohé propagované exotické superpotraviny. Tento trend reflektuje i rostoucí nabídka lokálních produktů v obchodech se zdravou výživou – sušený rakytník, šípkový prášek nebo aroniová šťáva se stávají běžnou součástí sortimentu.
Návrat k místním zdrojům výživy není jen módním trendem, ale logickým krokem v době, kdy stále více lidí hledá udržitelné způsoby stravování. České superpotraviny – kopřiva, šípek, rakytník, černý bez, arónie, pampeliška a lipový květ – jsou dostupné, účinné a ekologické. Stačí se rozhlédnout kolem sebe, trochu se poučit o správném sběru a zpracování a začít využívat to, co nám příroda sama nabízí. Možná nejlepší lékárna a obchod se zdravou výživou je skutečně hned za dveřmi – na vaší vlastní zahradě.
