Jak vařit flamendr a proč ho budete milovat

Co je to flamendr a proč se znovu vrací na české stoly?

V české kuchyni se čas od času objeví pokrm, který vypadá jako novinka, ale ve skutečnosti má dlouhou historii a jen se na něj na chvíli zapomnělo. Jedním z takových jídel je flamendr – výrazné, syté a voňavé jídlo, které si získává popularitu mezi milovníky tradiční české kuchyně i novými generacemi domácích kuchařů. Flamendr v sobě spojuje to nejlepší z české pohostinnosti: jednoduché suroviny, velkou chuť a pořádnou porci, která zasytí.

Ať už jde o vepřový flamendr, kuřecí variantu nebo ten známý z hospodského menu, jedno mají společné – jsou to jídla, která se nešetří chutí ani pikantností. Někdo ho připravuje jako rychlý oběd na pánvi, jiný jako poctivou večeři s křupavým chlebem nebo houskovým knedlíkem. Ale odkud se vlastně flamendr vzal?

Původ flamendru a jeho návrat do kuchyní

Název „flamendr" je možná pro někoho záhadou, ale ve skutečnosti má poměrně pestrý původ. Původně šlo o označení pro flámského vojáka, a později se výraz v češtině ustálil jako slang pro někoho, kdo se toulá po hospodách – někdy možná až příliš často. Právě z hospodského prostředí pochází i první zmínky o tomto pokrmu.

Hospodský flamendr se začal objevovat především v devadesátých letech jako chuťově výrazná, cenově dostupná a sytá pochoutka, která se skvěle hodila k pivu. Byl to takový „pivní guláš", jen s větší dávkou česneku, cibule, pepře a někdy i pálivých papriček. Často se podával s chlebem nebo bramborami a měl za úkol – jak se říkalo – „nakopnout žaludek".

Zatímco některé tradiční recepty časem upadly v zapomnění, flamendr si díky své jednoduchosti a výrazné chuti drží své místo dodnes. V posledních letech se dokonce objevuje v různých variacích i v domácnostech, které dávají přednost domácímu vaření bez zbytečných polotovarů.

Jak se připravuje klasický vepřový flamendr

Když se řekne flamendr recept, většině Čechů se vybaví ten s vepřovým masem. Jde o základní variantu tohoto jídla, která využívá běžné suroviny, ale dokáže okouzlit svojí intenzivní chutí.

Základem je vepřové maso, nejčastěji plec nebo krkovice, nakrájené na menší kousky. Ty se zprudka opečou na sádle nebo oleji, přidá se velké množství nastrouhané cibule, utřený česnek, čerstvě mletý pepř, sůl a někdy trochu papriky nebo chilli. Někdo přidává i pár kapek worcesterské omáčky nebo sojové omáčky pro zvýraznění chutí. Vše se dusí ve vlastní šťávě, případně s trochou vývaru.

Výsledkem je omáčka plná chuti, která se skvěle hodí k čerstvému chlebu, hranolkám nebo vařeným bramborám. Vepřový flamendr je ideálním jídlem na chladnější dny – zahřeje a zasytí.

Zajímavým detailem je, že recept často nemá přesnou formu. Každá hospoda, každá domácnost má svou variantu. Právě v tom tkví kouzlo flamendru – není to jídlo s pevným receptem, ale spíše přístup ke kuchyni, který dává přednost intenzivní chuti a jednoduchosti.

Kuřecí flamendr

Pro ty, kdo dávají přednost lehčímu masu, je tu kuřecí flamendr. Základem je kuřecí prso nebo stehenní řízky nakrájené na nudličky. Postup je velmi podobný jako u vepřové verze – maso se orestuje, přidá se cibule, česnek, koření a vše se dusí do změknutí a spojení chutí.

Kuřecí flamendr je méně tučný a vaří se rychleji, což z něj dělá oblíbenou variantu pro pracovní večeře nebo víkendový oběd. Skvěle se hodí i k těstovinám nebo jako náplň do tortilly.

Zajímavé je, že právě kuřecí varianta často oslovuje mladší generaci, která hledá rychlá jídla s chutí, ale bez složité přípravy a těžkých surovin. Přesto si i takový flamendr zachovává svůj „hospodský" charakter – ostrý, kořeněný a šťavnatý.

Flamendr jako návrat k poctivé kuchyni

V době, kdy se často mluví o návratu ke kvalitním surovinám, domácímu vaření a omezení zbytečných přísad, má flamendr své pevné místo. Neobsahuje žádné složité ingredience, žádné zahušťovadla nebo umělé látky. V podstatě vystačí s tím, co má většina lidí doma – maso, cibule, česnek, koření. A přesto to stačí k tomu, aby vzniklo jídlo, které má výrazný charakter.

Jedním z důvodů, proč se flamendr znovu dostává do módy, je i stále větší důraz na neplýtvání potravinami. Pokud zbyde maso z předchozího dne, snadno z něj vytvoříte flamendr. Ať už použijete pečené vepřové, kuře nebo dokonce i rostlinné alternativy, základní princip zůstává stejný. Jde o jídlo, které dovoluje kreativitu a přizpůsobení podle toho, co je zrovna v lednici.

Navíc je flamendr jídlem s příběhem. Každý, kdo ho někdy ochutnal v tradiční hospodě, si možná vzpomene na atmosféru, kdy se servíroval spolu s čepovaným pivem a dobrou společností. Je to jídlo, které má duši – a právě proto se k němu lidé znovu vrací.

Jak si flamendr přizpůsobit podle chuti

Pokud se rozhodnete si flamendr uvařit doma, možnosti jsou téměř nekonečné. Základ zůstává – kousky masa, cibule, česnek, sůl, pepř a trocha tuku. Ale zbytek je zcela na vaší fantazii.

• Pro milovníky pálivých jídel: přidejte čerstvou chilli papričku nebo pár kapek pálivé omáčky.
• Pro vegetariány: vyměňte maso za opečené žampiony nebo kousky tofu a dochuťte podobně jako klasický flamendr.
• Pro děti: uberte na česneku a pepři, přidejte třeba trochu sladké papriky a podávejte s bramborovou kaší.
• Pro slavnostnější verzi: přidejte trochu červeného vína nebo tymián pro hlubší chuť.

Jeden příklad z běžného života ukazuje, jak univerzální tohle jídlo může být. Paní Alena z Vyškova říká: „Flamendr vařím, když nevím co s masem z lednice. Nakrájím, přihodím cibuli, česnek, trochu pepře a za půl hodiny je hotovo. Nejlepší je s domácím kváskovým chlebem."

Její jednoduchý přístup krásně ilustruje, proč je flamendr stále tak oblíbený. Není to o přesném postupu, ale o chuti a pohodě.

Flamendr se tak znovu stává symbolem poctivého domácího jídla, které si lze snadno přizpůsobit podle vlastních potřeb. Není třeba složitostí, stačí jen pár kvalitních surovin, trocha času a chuť vrátit se k tomu, co fungovalo už našim babičkám.