Uhlířina s těstovinami je sytý poklad v každé rodině
Uhlířina - pokrm, který voní po dětství i tradici
Jen málokteré jídlo v sobě nese tolik nostalgie a zároveň přímočaré jednoduchosti jako uhlířina. Tento pokrm, známý také pod názvem grenadýrmarš, je hluboce zakořeněný v kuchyních střední Evropy a v Česku zůstává jedním z nejoblíbenějších zástupců takzvané „chudé kuchyně". I přesto, nebo možná právě proto, si díky své sytosti, jednoduchosti a výrazné chuti získává srdce i v moderních domácnostech, které se čím dál více obracejí zpět k jednoduchým, sezónním a udržitelným receptům.
Kde se vzala uhlířina?
Název „uhlířina" evokuje drsnou a zároveň romantickou představu dávných uhlířů, kteří v lesích pálili dřevěné uhlí a vařili si z toho, co měli právě po ruce. Podobně jako je tomu u italské carbonary, která také vzešla z „uhlířských" potřeb, i česká uhlířina je jídlem plným praktické logiky a skromné geniality. Základ tvoří levné suroviny – vařené brambory, těstoviny a cibule – doplněné o papriku, sádlo nebo olej, případně i uzeninu, pokud to rozpočet dovolil.
Pod jiným jménem, grenadýrmarš, byl tento pokrm znám zejména v časech rakousko-uherské monarchie. Podával se vojákům, protože byl sytý, rychlý na přípravu a energie dodávající. V obou verzích názvu se však zrcadlí to samé – poctivost, jednoduchost a schopnost nakrmit celou rodinu z minima.
Uhlířina recept
Dnes, kdy se mluví o návratu ke kořenům a zodpovědném vaření, se uhlířina opět dostává na výsluní. Nejde jen o retro vzpomínku, ale o důkaz, že i základní suroviny mohou chutnat skvěle, pokud se správně připraví.
Receptů na uhlířinu existuje mnoho, stejně jako rodinných variací. Nejde o jídlo s přísně daným postupem, ale spíše o kuchařskou improvizaci. Zde je jedna z nejtradičnějších verzí, jak ji zná většina Čechů:
Ingredience:
- 250 g vařených brambor (nejlépe den předem)
- 250 g vařených těstovin (flíčky, kolínka nebo široké nudle)
- 2 větší cibule
- 3 lžíce oleje nebo sádla
- 1 lžíce sladké papriky
- Sůl, pepř, případně majoránka
- Volitelně: nakrájená klobása, uzené maso nebo kyselá okurka
Postup:
- Na pánvi nebo hlubokém kastrolu osmahněte cibuli dozlatova.
- Přidejte na kostičky pokrájené brambory a orestujte je do křupava.
- Vmíchejte uvařené těstoviny a dochuťte paprikou, solí a pepřem.
- Krátce zarestujte vše dohromady, až se suroviny pěkně propojí.
- Na závěr můžete přidat nakrájenou uzeninu nebo podávat jen tak s kyselou okurkou.
Jednoduché? Právě v tom tkví její kouzlo! Uhlířina je jídlo, které se nemusí držet šablon. Někdo přidává česnek, jiný vajíčko, a další si nedovedou představit verzi bez masa. Vždy však platí, že základem je poctivá cibulka a správně uvařené těstoviny i brambory.
Uhlířina s těstovinami - sytý poklad babiččiny kuchyně
Možná si ještě vzpomenete, jak vám babička servírovala talíř uhlířiny s těstovinami a bramborami, posypaný čerstvým pepřem nebo trochou sýra. Dětské vzpomínky se vracejí s každým soustem a připomínají dobu, kdy pokrmy nebyly složité, ale výživné a láskyplně připravené.
Dnes se o uhlířině mluví také v souvislosti s minimalistickým přístupem k jídlu. Připravit pokrm, který využívá zbytky z lednice, je nejen ekonomické, ale i ekologické. V době, kdy se třetina potravin vyhazuje, je uhlířina příkladem, jak lze ze zbytků vytvořit plnohodnotné a chutné jídlo.
Navíc jde o jídlo s vysokou sytící schopností – kombinace brambor a těstovin zajistí, že hlad vás jen tak nepřepadne. Není divu, že tento recept přežil generace. Je univerzální, rychlý a vždy spolehlivý.
Uhlířina nebo grenadýrmarš? Jde o jedno a totéž
Ať už ji nazvete jakkoliv, podstata zůstává stejná. V některých regionech se i dnes pro uhlířinu používá název grenadýrmarš, což odkazuje na vojenský původ pokrmu. Název byl odvozen od rakousko-uherských grenadýrů, kteří si tento pokrm vařili v polních kuchyních. A i když se příprava mohla lišit kraj od kraje, dvě věci zůstaly stálé: jednoduchost a dostatek energie pro celý den.
V slovenské kuchyni se tento pokrm také těší oblibě, někdy pod názvem „granadír". A právě v těchto kulturních přesazích se ukazuje, jak jsou tradiční recepty schopné překonávat hranice a spojovat lidi i chutě.
Skutečným důkazem toho, že uhlířina není jen kulinářským reliktem, je i fakt, že se objevuje na jídelních lístcích některých moderních bister nebo veganských podniků. Experimentuje se s verzemi bez živočišných produktů, s přídavkem fermentované zeleniny nebo různých bylinek. Základ ale zůstává: brambory, těstoviny, cibule – a láska k tradici.
Uhlířina jako symbol udržitelné kuchyně
V dnešní době, kdy je téma udržitelného stravování stále aktuálnější, se uhlířina stává takřka ideálním zástupcem ekologického přístupu k vaření. Nepotřebujete žádné exotické ani drahé suroviny – postačí to, co vám zbylo z předchozího dne. Tím nejen šetříte peníze, ale zároveň snižujete potravinový odpad. Podle dat FAO se celosvětově vyhodí až 1,3 miliardy tun potravin ročně. Každý talíř uhlířiny tedy může být malým krokem k odpovědnější domácnosti.
A nemusíte přitom slevovat z chuti nebo výživových hodnot. Brambory i těstoviny dodají sacharidy, cibule antioxidanty a pokud přidáte trochu zeleniny nebo luštěnin, získáte plnohodnotné a vyvážené jídlo. Navíc lze uhlířinu snadno připravit ve veganské nebo bezlepkové verzi – namísto klasických těstovin použijete pohankové, rýžové nebo třeba cizrnové.
„Čím méně složek, tím silnější chuť. A větší prostor pro poctivé suroviny," říká foodblogerka a propagátorka sezónního vaření Jana Králová. Právě uhlířina podle ní dokonale ilustruje, jak lze z mála udělat hodně – chutí, pocitů i výživy.
A jak ji připravit s ohledem na planetu? Sáhněte po kvalitních surovinách z místních zdrojů, nejlépe z ekologického zemědělství. Cibuli i brambory najdete v biokvalitě téměř v každém sezónním bedýnkovém programu. Těstoviny můžete vybrat celozrnné nebo bezvaječné, a pokud používáte olej, pak zvolte takový, který byl vyroben lokálně – řepkový, slunečnicový nebo lněný.
Ať už si uhlířinu připravíte tak, jak ji vařila vaše babička, nebo zvolíte moderní twist s červenou čočkou a čerstvými bylinkami, jedno je jisté: jednoduchost má stále své místo na talíři. A někdy právě ta nejprostší jídla přinášejí největší uspokojení – i v době, kdy lednice přetékají možnostmi.
