Bolest na hrudi nemusí vždy znamenat infarkt
Bolest na hrudi patří mezi nejděsivější příznaky, které může člověk zažít. Jakmile se dostaví ten nepříjemný tlak nebo píchání v oblasti hrudníku, mysl většiny lidí okamžitě skočí k nejhoršímu možnému scénáři – infarktu. Jenže realita je podstatně složitější a zároveň v mnoha případech méně dramatická. Odborníci z oblasti kardiologie i praktického lékařství opakovaně upozorňují, že velká část pacientů, kteří přicházejí na pohotovost s bolestí na hrudi, nakonec odchází s diagnózou, která s srdcem vůbec nesouvisí. To neznamená, že by se bolest měla bagatelizovat – právě naopak. Ale pochopení toho, co za ní skutečně stojí, může být klíčem k rychlejší a správnější léčbě.
Podle dat publikovaných v odborném žurnálu American Family Physician tvoří srdeční příčiny bolesti na hrudi pouze menšinu případů – přibližně 15 až 18 procent. Zbytek připadá na celou řadu jiných stavů, od trávicích potíží přes svalové záněty až po úzkostné poruchy. Přesto se strach z infarktu stává pro mnoho lidí tak paralyzující, že buď vyhledají zbytečnou urgentní péči, nebo naopak – a to je nebezpečnější varianta – bolest přehlédnou a čekají příliš dlouho. Jak tedy poznat, co se vlastně děje?
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Kdy jde o srdce a kdy ne?
Než se pustíme do výčtu nejčastějších neinfarktových příčin, je důležité pochopit, jak lékaři k bolesti na hrudi přistupují. Při první návštěvě se vždy snaží vyloučit takzvané „velké čtyři" – infarkt, plicní embolii, disekci aorty a tenzní pneumotorax. Teprve poté, co jsou tyto život ohrožující stavy odloučeny, se začíná pátrat po méně závažných příčinách. Bolest při infarktu bývá typicky svíravá, vyzařuje do levé paže, čelisti nebo zad a doprovází ji pocit dušnosti, studený pot nebo nevolnost. Bolest neinfarktového původu mívá naproti tomu jiný charakter – bývá ostrá, bodavá, lokalizovaná, mění se při pohybu nebo dýchání a může přicházet a odcházet bez zjevné souvislosti s fyzickou námahou.
Samozřejmě ani toto pravidlo není absolutní. Existují pacienti, kteří prodělali infarkt bez jakékoli bolesti, a naopak lidé s prudkou pálivou bolestí, za níž stojí pálení žáhy. Proto platí zlaté pravidlo: při jakékoli nové, silné nebo opakující se bolesti na hrudi je vždy na místě vyhledat lékařskou pomoc. Co se ale děje v těch případech, kdy srdce není viníkem?
Gastroezofageální reflux a pálení žáhy
Jedna z nejčastějších záměn za infarkt vůbec. Kyselý obsah žaludku, který se vrací do jícnu, dokáže vyvolat pálivou bolest za hrudní kostí tak intenzivní, že lidé volají záchranku. Gastroezofageální refluxní choroba, zkráceně GERD, postihuje přibližně 20 procent dospělé populace a její příznaky se s kardiálními potížemi překrývají natolik, že i zkušení lékaři musí provést EKG, aby je odlišili. Bolest bývá typicky pálivá, zhoršuje se po jídle, v poloze vleže nebo při předklonu a ustupuje po antacidech. Pokud se podobné příznaky opakují, je vhodné konzultovat gastroenterologa a zvážit změny v jídelníčku.
Kostochondritida – zánět chrupavek hrudníku
Méně známý, ale překvapivě běžný stav. Kostochondritida je zánět chrupavčitých spojení mezi žebry a hrudní kostí. Bolest může být ostrá, bodavá a velmi nepříjemná – a lokalizovaná přesně tam, kde si lidé představují, že „bolí srdce". Charakteristickým rysem je, že bolest se zhoršuje při stisku hrudníku nebo při pohybu horní části těla. Lékaři ji diagnostikují pouhým fyzickým vyšetřením – stačí zatlačit prstem na postižené místo a pacient okamžitě pozná, odkud bolest pochází. Léčba spočívá v klidu, protizánětlivých lécích a fyzioterapii.
Panická ataka a úzkost
Lidé, kteří nikdy nezažili panickou ataku, si jen těžko dovedou představit, jak fyzicky reálná může být. Bušení srdce, svírání na hrudi, dušnost, brnění v rukách, pocit blížící se smrti – to vše jsou příznaky, které se při záchvatu úzkosti dostavují zcela bez varování a mohou trvat několik minut. Panické ataky jsou jednou z nejčastějších příčin návštěv pohotovosti s diagnózou „bolest na hrudi nekardiálního původu". Výzkumy ukazují, že až třetina pacientů přijatých s podezřením na srdeční potíže trpí ve skutečnosti úzkostnou poruchou. Správná diagnóza je přitom klíčová – tito pacienti nepotřebují kardiologickou péči, ale psychoterapii, případně farmakologickou podporu.
Pleuritida – zánět pohrudnice
Pohrudnice je tenká blána obklopující plíce, a když se zanítí – nejčastěji v důsledku virové infekce, pneumonie nebo autoimunitního onemocnění – bolest, kterou způsobuje, je nezaměnitelná. Je ostrá, bodavá a výrazně se zhoršuje při nádechu nebo kašli. Právě tato závislost na dýchání je důležitým diagnostickým vodítkem: bolest, která se mění s dechem, téměř nikdy nepochází ze srdce. Léčba závisí na příčině zánětu – od jednoduchých protizánětlivých léků až po antibiotika nebo kortikosteroidy.
Svalová bolest a poranění hrudní stěny
Přetížení nebo natažení mezižeberních svalů, přímý úder do hrudníku, ale i nadměrné kašlání nebo neobvyklá fyzická aktivita mohou způsobit bolest, která se na první pohled jeví jako srdeční. Klasickým příkladem je situace po intenzivním tréninku – někdo začne cvičit po delší pauze, druhý den se probudí s bolestí na hrudi a okamžitě si myslí, že ho něco přepadlo. Ve skutečnosti jde o prostou svalovou únavu. Svalová bolest hrudníku bývá tupá nebo křečovitá, lokalizovaná a reaguje na pohyb, stlačení nebo protažení. Pomáhá teplo, lehká masáž a případně volně prodejné analgetikum.
Méně zřejmé příčiny, které lékaři nezanedbávají
Někdy za bolestí na hrudi stojí příčiny, na které by laik sám nepřišel. Herpes zoster, lidově opar, může způsobit intenzivní pálivou bolest na jedné straně hrudníku ještě předtím, než se na kůži objeví charakteristické puchýřky. Lidé v tomto stadiu nemoci velmi často míří na pohotovost s podezřením na infarkt. Teprve po několika dnech, kdy se vyrážka projeví, vše do sebe zapadne. Léčba antivirotiky je přitom nejúčinnější právě v raném stadiu, takže včasná diagnóza má přímý vliv na průběh nemoci.
Dalším méně zřejmým viníkem může být onemocnění žlučníku. Žlučníkové kameny nebo zánět žlučníku způsobují bolest v pravém podžebří, která ale může vyzařovat do pravého ramene nebo až do oblasti hrudníku. Bolest přichází typicky po tučném jídle a může být velmi intenzivní. Podobně může být zdrojem obtíží i jícnový spazmus – náhlý křeč jícnu, který způsobí svíravou bolest za hrudní kostí téměř totožnou s tou infarktovou, a který navíc ustupuje po nitroglycerinu, léku jinak určeném pro srdeční pacienty. To pochopitelně situaci ještě více komplikuje.
Nakonec stojí za zmínku také perikarditida, tedy zánět osrdečníku – vaku obklopujícího srdce. Ačkoliv jde o srdeční strukturu, perikarditida není infarktem a léčí se zcela jinak. Bolest bývá ostrá, zhoršuje se v poloze vleže a ustupuje při předklonu. Diagnostikuje se pomocí EKG, echokardiografie a krevních testů.
Příběh čtyřicetileté učitelky z Brna, která přišla na pohotovost s prudkou bolestí na hrudi po stresujícím pracovním týdnu, to ilustruje velmi dobře. EKG bylo v pořádku, troponiny negativní. Po důkladném vyšetření lékaři zjistili, že trpí kombinací GERD a panické poruchy, která se poprvé naplno projevila právě v tomto období. Odešla s doporučením ke gastroenterologovi a psychologovi – a bez léků na srdce.
Jak říká americký kardiolog a autor populárních zdravotních knih Dean Ornish: „Srdce je neuvěřitelně odolný orgán. Mnoho věcí, které se tváří jako jeho selhání, jsou ve skutečnosti volání jiných systémů těla o pozornost."
Právě tato perspektiva by měla změnit způsob, jakým k bolesti na hrudi přistupujeme. Nejde o to strach bagatelizovat – ten má svůj smysl a v případě skutečného infarktu může zachránit život. Jde o to pochopit, že tělo je složitý systém, ve kterém se různé orgány a struktury překrývají, vzájemně ovlivňují a někdy i „přebírají hlas" od svých sousedů. Bolest na hrudi je signál, který si zaslouží pozornost – ale ne vždy znamená to nejhorší. Správná diagnóza, trpělivost lékaře i pacienta a ochota hledat příčinu za hranicemi prvního podezření jsou tím, co nakonec vede k úlevě a skutečnému uzdravení. A to je zpráva, která stojí za to si ji zapamatovat.
