Příznaky nadbytku vitaminu D a jak je rozpoznat včas
Když dobrého příliš škodí - co byste měli vědět o nadbytku vitaminu D
Vitamin D patří mezi nejdiskutovanější živiny posledních let. Zatímco dříve býval známý především jako „vitamin slunce", dnes se o něm mluví v souvislosti s imunitou, depresí, zdravím kostí, a dokonce i prevencí některých chronických onemocnění. Není divu, že jeho popularita prudce vzrostla – stejně jako spotřeba doplňků stravy, které ho obsahují. Ale jak už to tak bývá, i to, co je zdravé, může při nadměrném užívání škodit.
Málokdo si totiž uvědomuje, že nadbytek vitaminu D v těle může mít vážné důsledky. A protože se jedná o vitamin rozpustný v tucích, tělo si ho ukládá a jen obtížně ho vylučuje, což zvyšuje riziko jeho kumulace na nebezpečné úrovně. Zatímco nedostatek vitaminu D je dobře známý a řešený problém, příznaky nadbytku vitaminu D mohou být nenápadné, nespecifické a často podceňované.
Proč vůbec potřebujeme vitamin D?
Vitamin D je nezbytný pro vstřebávání vápníku a fosforu, a tím pádem i pro zdravé kosti a zuby. Podporuje také funkci imunitního systému, ovlivňuje náladu a může mít vliv na prevenci některých autoimunitních onemocnění. Lidské tělo si dokáže tento vitamin vytvořit samo – stačí vystavit pokožku slunečnímu záření. V našich zeměpisných šířkách to ale během podzimních a zimních měsíců není vždy možné, a tak se sahá po doplňcích stravy.
Kdy nastává problém?
Nadměrné množství vitaminu D v těle vzniká téměř výhradně z doplňků stravy – předávkování sluncem prakticky nehrozí, protože tělo si přebytek vytvořeného vitaminu rozloží. Problém ale nastává, když lidé užívají vyšší dávky, než doporučují odborníci, často s vírou, že čím více, tím lépe. Přitom Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje maximální denní příjem vitaminu D u dospělých do 100 mikrogramů (4 000 IU), přičemž běžná suplementace se pohybuje kolem 20 až 50 mikrogramů.
Příznaky nadbytku vitaminu D - čeho si všímat?
Když to člověk s vitaminem D přežene, může si tím nehezky rozhodit rovnováhu v těle – konkrétně se zvýší hladina vápníku v krvi, čemuž se odborně říká hyperkalcémie. A právě tahle "vápníková přemíra” je hlavním viníkem, který spouští většinu nepříjemných potíží. Tělo na to reaguje různě – můžete začít pociťovat nevolnost, někdo dokonce zvrací a ztrácí chuť k jídlu, což je dost nepříjemné, zvlášť pokud jste zvyklí jíst dobře.
Objevuje se taky únava, pocit slabosti, nebo taková mlhavá malátnost, jakoby vám docházela baterka, a do toho vás může začít bolet hlava nebo svaly bez zjevné příčiny. Dalším častým signálem je větší žízeň – člověk pije víc, ale často také neustále odbíhá na záchod, protože tělo se snaží nadbytečný vápník nějakým způsobem vyloučit. No a někdy to dojde až k tomu, že se vám mění nálady – můžete být podráždění, zmateni nebo u vás okolí pozoruje určité psychické výkyvy.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Zkrátka, až se budete příště chystat sáhnout po doplňku s vitaminem D, rozhodně nepodceňte dávkování – příliš dobré věci může být někdy škodlivé.
V extrémních případech může dojít k poškození ledvin, srdečních rytmů nebo kalcifikaci měkkých tkání, což už jsou vážné stavy vyžadující lékařský zásah.
Jeden příklad z praxe: V roce 2022 britská média informovala o případu muže, který po měsíce užíval nadměrné dávky vitaminu D s cílem „posílit imunitu po covidu". Výsledkem byly vředy žaludku, ztráta 12 kilogramů hmotnosti a hospitalizace kvůli těžké hyperkalcémii. Takové případy nejsou běžné, ale upozorňují na to, jak snadno se může dobrý úmysl změnit ve zdravotní riziko.
Kdo je nejvíce ohrožen?
Nadměrné množství vitaminu D v těle může být vážný problém, a přesto si na něj řada lidí nedává pozor. Nejvíc ohrožení jsou ti, kdo bez rozmyslu kombinují různé doplňky stravy – třeba si vezmou multivitamin, přidají kapky s vitaminem D, a k tomu ještě denně snídají potraviny obohacené vitaminem D, jako jsou speciální mléka nebo jogurty.
Takhle se to může rychle nasčítat, a ani si toho nevšimnete. Riziko ale výrazně roste i u těch, kdo mají třeba problémy s metabolismem vápníku nebo je trápí onemocnění ledvin – tady je potřeba zvlášť opatrný přístup, protože tělo si s přebytkem vitamínu D hůř poradí. Bohužel je taky běžné, že lidé začnou doplňovat vitamin D jen tak – „pro jistotu", bez toho, aby vůbec věděli, jakou mají výchozí hladinu v krvi.
Jenže tahle opatrnost se může snadno obrátit proti nim. Nejlepší je proto všechno vždycky konzultovat s lékařem nebo alespoň nebrat pět různých věcí najednou bez nějakého plánu.
Obzvlášť důležité je být obezřetný u malých dětí, kde nesprávné dávkování může rychle způsobit zdravotní komplikace.
Jak zjistit, zda máte vitaminu D moc?
Vzhledem k tomu, že příznaky nadbytku vitaminu D mohou být snadno zaměněny s jinými problémy – například za vyčerpání či zažívací potíže – je klíčové nechat si hladinu vitaminu D změřit. Tento krevní test je jednoduchý a běžně dostupný. Ideální hodnoty se pohybují mezi 75 a 150 nmol/l. Hodnoty nad 250 nmol/l už ukazují na možný problém, a nad 375 nmol/l jde o toxické rozmezí.
Důležité je také sledovat hodnoty vápníku a kreatininu, které mohou napovědět, zda dochází k nežádoucím změnám v těle.
Jaké jsou bezpečné dávky a jak postupovat?
Pokud jde o prevenci, většině dospělých postačí denní dávka 20 až 50 mikrogramů (800–2 000 IU), v závislosti na věku, hmotnosti, životním stylu a ročním období. U dětí a seniorů jsou doporučení obvykle individuálnější. Při užívání doplňků stravy je proto důležité:
- Vědět, jakou máte výchozí hladinu vitaminu D
- Nekombinovat více přípravků bez důkladného čtení složení
- Řídit se dávkováním doporučeným odborníkem
Jistě, vitamin D má své nesporné výhody. Ale jak řekl Paracelsus: „Všechny látky jsou jedy; záleží jen na dávce, zda se látka stane jedem."
Co říkají odborné autority a co ukazují studie?
Podle odborného stanoviska Státního zdravotního ústavu neexistují důkazy, že by vysoké dávky vitaminu D (např. 10 000 IU denně) měly u zdravých jedinců nějaké dodatečné pozitivní účinky. Naopak, dlouhodobé vystavení takto vysokým dávkám může vést ke komplikacím. Přehledová studie publikovaná v časopise The New England Journal of Medicine upozorňuje, že suplementace by měla být vždy cílená a řízena podle aktuálních hladin v krvi – nikoli „pro jistotu".
Zdravotní pojišťovny v některých zemích už dokonce přestaly proplácet plošné testování vitaminu D z důvodu jeho nadužívání a tlaku farmaceutického průmyslu.
Alternativy ke „sluneční tabletce"
Pro ty, kteří se chtějí vyhnout riziku předávkování, existují i alternativní způsoby, jak si doplňovat vitamin D bezpečně a přirozeně. Především pravidelný pobyt venku, i když je zataženo – UVB paprsky pronikají i přes mraky. Strava může také přispět: najdeme ho v tučných rybách (losos, sardinky), vejcích, houbách a některých obohacených potravinách.
Pro milovníky přírodních cest jsou k dispozici i rostlinné doplňky s nižším obsahem vitaminu D2 nebo D3 z lišejníků – bezpečnější varianta pro ty, kteří se chtějí vyhnout vysokým dávkám bez kontroly.
Vitamin D je opravdovým darem přírody, ale zároveň i živinou, se kterou je potřeba zacházet s respektem. Zdravý životní styl není o extrémech, ale o rovnováze. A právě rovnováha – mezi sluncem, stravou a doplňky – je klíčem k tomu, aby nám tento vitamin skutečně prospíval a neškodil.
