facebook
Kdo dřív přijde, ten to má. Neopakuje se.
Objednávky do 12:00 odesíláme ihned | Doprava zdarma nad 1800 Kč | Výměny a vrácení do 90 dnů zdarma

Najednou to přijde – záhadné „přeskočení" nebo „vynechání" někde hluboko v hrudníku. Srdce jako by na okamžik zapomnělo bít, a pak se vrátilo s o to silnějším úderem. Mnozí lidé tento pocit zažijí jen jednou za čas a nikdy se o něj dál nezajímají. Jiní se ho naopak zaleknou natolik, že okamžitě volají záchrannou službu. Pravda leží někde uprostřed – a rozumět tomu, co se v těle skutečně odehrává, je prvním krokem ke klidnější mysli i zdravějšímu srdci.

Extrasystoly, neboli mimořádné srdeční stahy, jsou jedním z nejčastějších kardiologických nálezů vůbec. Odhaduje se, že je ve svém životě zažije naprostá většina lidí, přičemž u mnoha z nich probíhají zcela bez příznaků. Přesto právě ten charakteristický pocit vynechaného úderu srdce patří mezi nejčastější důvody, proč lidé v Česku navštěvují kardiologa nebo svého praktického lékaře. A přestože je toto téma medicínsky dobře zmapované, v běžné populaci stále panuje řada mylných představ.


Vyzkoušejte naše přírodní produkty

Co jsou extrasystoly a proč vznikají

Srdce je elektricky řízený orgán. Každý jeho úder začíná elektrickým impulsem, který vzniká v sinoatriálním uzlu – jakémsi přirozeném kardiostimulátoru uloženém v pravé síni. Tento impuls se šíří srdečním svalem a způsobuje jeho koordinovanou kontrakci. Jenže někdy se stane, že jiná část srdce – buňka v síni, v komoře nebo v převodním systému – „vystřelí" svůj vlastní impuls dříve, než přijde ten pravidelný. Vznikne tak předčasný stah, který přeruší normální rytmus.

Po tomto předčasném stahu nastane krátká kompenzační pauza – srdce jakoby „počká" na obnovení normálního rytmu. A právě tato pauza je tím, co lidé vnímají jako vynechaný úder srdce. Ve skutečnosti srdce nevynechalo nic – naopak, přidalo jeden navíc. Ale protože předčasný stah není dost silný na to, aby byl zřetelně cítit, a následná pauza je delší než obvykle, mozek to celé interpretuje jako výpadek. Pak přijde silný „návratový" úder, který mnozí popisují jako bouchnutí nebo kopnutí v hrudi.

Příčin, proč extrasystoly vznikají, je celá řada. Patří mezi ně stres a úzkost, nadměrná konzumace kofeinu nebo alkoholu, nedostatek spánku, kouření, ale také hormonální změny – například v těhotenství nebo v období menopauzy. U sportovců se extrasystoly vyskytují poměrně často, a to paradoxně jak při intenzivní zátěži, tak v klidu po tréninku, kdy srdce zpomaluje. Roli hrají i elektrolytové dysbalance, zejména nedostatek hořčíku a draslíku, což jsou minerály, jejichž příjem bývá v moderní stravě chronicky podceňovaný.

Zajímavé je, že extrasystoly se u zdravých lidí vyskytují mnohem častěji, než si většina z nás uvědomuje. Holterovo monitorování EKG – vyšetření, při němž pacient nosí přenosný přístroj zaznamenávající srdeční aktivitu po dobu 24 nebo 48 hodin – opakovaně ukazuje, že i zcela zdravý člověk může mít během dne desítky až stovky extrasystol, aniž by o tom věděl.

Představte si třeba Martinu, čtyřicetičtyřletou učitelku z Brna, která jednoho odpoledne při čtení knihy náhle pocítila, jak jí srdce „přeskočilo". Přestože nikdy neměla žádné srdeční potíže, záchvat úzkosti ji přiměl okamžitě vyhledat lékaře. Vyšetření – včetně EKG a Holterova monitorování – neprokázalo žádnou strukturální srdeční chorobu. Diagnóza zněla: benigní komorové extrasystoly, pravděpodobně zesílené stresem a třemi šálky kávy denně. Po úpravě životního stylu potíže výrazně ustoupily. Její příběh není výjimečný – naopak, je velmi typický.

Kdy je třeba zpozornět

Přestože je naprostá většina extrasystol neškodná, existují situace, kdy je třeba věnovat jim zvýšenou pozornost. Kardiologové rozlišují extrasystoly síňové a komorové – přičemž ty komorové mohou být v určitých kontextech závažnější. Klíčovým faktorem je to, zda za extrasystolami stojí nějaké strukturální onemocnění srdce. U člověka se zdravým srdcem jsou i časté extrasystoly zpravidla benigní. U pacienta s ischemickou chorobou srdeční, srdečním selháním nebo kardiomyopatií mohou stejné nálezy znamenat vyšší riziko.

Signály, které by měly vést k brzké návštěvě lékaře, zahrnují zejména situace, kdy pocit vynechaného úderu srdce doprovázejí závratě, mdloby nebo téměř mdloby, bolest na hrudi, výrazná dušnost nebo rychle bijící srdce trvající déle než několik sekund. Stejně tak je vhodné nechat se vyšetřit, pokud se extrasystoly vyskytují velmi často, zhoršují se nebo se poprvé objeví u člověka staršího padesáti let bez předchozí anamnézy podobných potíží.

Světová zdravotnická organizace i přední kardiologické společnosti zdůrazňují, že samotný subjektivní pocit přeskočení srdce nestačí k diagnóze – vždy je nutné objektivní vyšetření. Česká kardiologická společnost na svých stránkách nabízí přehledné informace o tom, jak probíhá diagnostika srdečních arytmií, a doporučuje, aby lidé s opakovanými potížemi neváhali vyhledat odbornou pomoc.

Diagnostika extrasystol je přitom relativně přímočará. Základem je EKG, které může zachytit mimořádné stahy přímo při vyšetření. Pokud se potíže vyskytují nepravidelně, přichází na řadu již zmíněné Holterovo monitorování. V některých případech lékař doporučí echokardiografii – ultrazvukové vyšetření srdce – aby vyloučil strukturální příčiny. Krevní testy pak pomohou odhalit případné metabolické nebo hormonální odchylky.

Holter EKG monitor, doplňky stravy s hořčíkem a draslíkem a zdravé potraviny na bílém povrchu

Jak přistupovat k životu s extrasystolami

Pokud vyšetření neprokáže žádné závažné onemocnění, léčba extrasystol zpravidla spočívá především v úpravě životního stylu. A právě zde se otevírá prostor pro skutečně smysluplné změny, které mají dopad daleko přesahující pouhé tlumení příznaků.

Jednou z nejlépe zdokumentovaných příčin zhoršení extrasystol je chronický stres. Kortizol a adrenalin, hormony uvolňované při stresové reakci, přímo ovlivňují elektrickou aktivitu srdce a zvyšují jeho dráždivost. Pravidelná relaxace, meditace, jóga nebo jen dostatek kvalitního spánku proto nejsou pouhou módní záležitostí – mají solidní fyziologické opodstatnění. Jak poznamenal kardiolog a autor Herbert Benson z Harvardovy lékařské fakulty: „Relaxační odpověď je přesným fyziologickým opakem stresové reakce."

Neméně důležitá je výživa. Jak bylo zmíněno, hořčík a draslík hrají zásadní roli v regulaci srdečního rytmu. Hořčík se přirozeně nachází v tmavé listové zelenině, ořeších, semenech a celozrnných obilovinách, draslík pak v banánech, avokádu, luštěninách a bramborách. Moderní strava, bohatá na průmyslově zpracované potraviny, tyto minerály poskytuje v nedostatečném množství – a výzkumy opakovaně spojují jejich deficit se zvýšeným výskytem srdečních arytmií. Pokud je příjem z potravy nedostačující, může být vhodné zvážit kvalitní doplňky stravy, nejlépe po konzultaci s lékařem.

Kofein je dalším faktorem, který stojí za pozornost. Zatímco mírná konzumace kávy – jeden až dva šálky denně – u většiny lidí extrasystoly výrazně nezhoršuje, vyšší dávky mohou být problematické. Totéž platí pro energetické nápoje, silný čaj a některé léky dostupné bez receptu, které kofein obsahují. Alkohol pak působí na srdeční rytmus komplexněji – akutní konzumace může arytmie spouštět, přičemž tento jev je natolik rozšířený, že dostal vlastní název: „holiday heart syndrome", tedy syndrom svátečního srdce, pojmenovaný podle nárůstu srdečních arytmií po víkendech a svátcích.

Fyzická aktivita je v kontextu extrasystol tématem, které si zaslouží samostatnou zmínku. Pravidelný pohyb středně intenzivního charakteru – svižná chůze, plavání, jízda na kole – prokazatelně snižuje celkové kardiovaskulární riziko a zlepšuje autonomní regulaci srdce. Naopak extrémní vytrvalostní sporty mohou u predisponovaných jedinců extrasystoly paradoxně zesilovat. Klíčem je tedy rovnováha a přiměřenost – a samozřejmě konzultace s lékařem v případě, že se potíže při zátěži zhoršují.

Zvláštní kapitolou je psychologická stránka věci. Mnoho lidí, kteří si extrasystol jednou všimnou, se dostane do začarovaného kruhu: začnou své srdce neustále sledovat, každý pocit v hrudi je znepokojí, úzkost stoupá – a úzkost sama o sobě extrasystoly zhoršuje. Tento mechanismus je dobře popsán v odborné literatuře a někdy vyžaduje nejen kardiologickou, ale i psychologickou podporu. Kognitivně-behaviorální terapie může být v takových případech velmi účinná.

Přirozená péče o srdce tedy nestojí na jednom pilíři, ale na celé síti vzájemně provázaných faktorů – výživa, pohyb, spánek, zvládání stresu, omezení stimulantů a pravidelné lékařské kontroly. Není to nic překvapivého, ale právě v té zdánlivé jednoduchosti tkví největší výzva: tyhle věci je třeba skutečně dělat, ne jen o nich vědět.

Pocit vynechaného úderu srdce může být znepokojivý, ale pro drtivou většinu lidí není důvodem k panice. Je to signál – někdy jen připomínka, že tělo potřebuje více péče, méně stresu a lepší živiny. A někdy je to výzva k tomu, aby člověk konečně zvedl telefon a objednal se k lékaři. V obou případech jde o zprávu, kterou stojí za to vyslechnout.

Sdílejte