Co chybí tělu, když se dělají modřiny a jak na to vyzrát
Když se dělají modřiny častěji, než je běžné - co tělu může chybět?
Každému se občas udělá modřina – třeba po nárazu do stolu nebo při sportu. Ale co když se začnou objevovat často, bez zjevné příčiny, a navíc dýl zůstávají? Může to být jen drobný problém, ale také signál, že v těle něco nefunguje, jak má. Za častými modřinami může být nedostatek některých živin, poruchy krevní srážlivosti nebo i hormonální změny. Otázka „co chybí tělu, když se dělají modřiny?" tak rozhodně není na místě jen ze zvědavosti – často varuje, že tělo volá o pomoc.
Proč vlastně vzniká modřina?
Modřina, nebo také hematom, vzniká při poškození drobných cév pod povrchem kůže. Pokud cévka praskne, krev se dostane do okolních tkání a vytvoří typické zbarvení – nejdřív fialové, pak zelené, modré až žlutohnědé, než se vstřebá. Tělo si s drobným výronem obvykle poradí samo, ale pokud cévy praskají často, může jít o problém s jejich pevností nebo schopností krve správně srážet.
Jedním z prvních podezření bývá právě nedostatek některých vitamínů či minerálů, které se podílejí na zdraví cév, tvorbě kolagenu nebo srážení krve.
Když tělu chybí vitamíny - na co si dát pozor?
Z hlediska výživy je několik klíčových látek, jejichž nedostatek může způsobit, že se modřiny tvoří častěji:
1. Vitamín C – strážce pevných cév
Vitamín C je asi nejčastější odpovědí na otázku, co chybí tělu, když se dělají modřiny. Je zásadní pro tvorbu kolagenu – bílkoviny, která udržuje cévní stěny pevné a pružné. Bez něj jsou cévy náchylnější k prasknutí i při malém nárazu.
Nedostatek vitamínu C se projevuje nejen modřinami, ale i krvácením z dásní, únavou nebo špatným hojením ran. Když byl v historii nedostatek čerstvého ovoce, trpěli lidé kurdějemi – nemocí právě z nedostatku „céčka". Dnes už se sice s kurdějemi nesetkáváme, ale mírný chronický deficit není vůbec výjimečný.
Zdroje: citrusy, kiwi, paprika, brokolice, zelí, šípky.
2. Vitamín K – klíč ke správnému srážení krve
Vitamín K je méně známý, ale o to důležitější. Podílí se na tvorbě srážecích faktorů, které zabraňují nadměrnému krvácení. Když chybí, krev se sráží pomaleji a dochází k větším výronům do tkání – tedy modřinám.
Jeho deficit bývá častější u lidí s poruchami vstřebávání tuků (např. celiakie, Crohnova choroba), při dlouhodobém užívání antibiotik nebo u novorozenců (proto se jim preventivně vitamín K podává).
Zdroje: listová zelenina (špenát, kapusta), brokolice, mléčné výrobky, fermentované potraviny (např. natto – japonské sójové boby).
3. Vitamín B12 a kyselina listová – pro zdravou krvetvorbu
Tyto vitamíny skupiny B jsou důležité pro tvorbu červených krvinek a celkové zdraví krve. Jejich nedostatek může ovlivnit okysličení tkání a způsobit únavu, bledost i zvýšenou tvorbu modřin, i když cévy samotné nejsou přímo poškozené.
Zdroje vitamínu B12: maso, vejce, mléko, sýry.
Zdroje kyseliny listové: listová zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
4. Bioflavonoidy – přírodní posila cév
Bioflavonoidy, někdy označované jako vitamín P, podporují účinek vitamínu C a pomáhají udržovat pružnost cévních stěn. Najdeme je v citrusových plodech (zejména v bílé slupce pod kůrou), v pohance nebo borůvkách.
Jejich konzumace může nejen snížit frekvenci modřin, ale i zrychlit jejich vstřebávání.
Hormonální vlivy a křehkost cév
Někdy za častější modřiny nemůže výživa, ale hormonální změny – například u žen v menopauze, kdy pokles estrogenu zhoršuje pružnost krevních cév. Estrogen totiž přirozeně posiluje cévní stěny a snižuje zánětlivost. Po jeho úbytku se mohou cévy snadněji poškodit a modřiny se tvoří i při menším nárazu.
Podobný efekt může mít dlouhodobé užívání kortikoidů, které oslabují kůži i podkoží, nebo některé léky na ředění krve. V těchto případech je třeba zvážit konzultaci s lékařem, zejména pokud se modřiny objevují náhle a často.
Co říká tělo, když se modřiny tvoří samy?
Představme si reálný příklad: Třicetiletá žena, jinak zdravá, si všimne, že se jí na stehnech a pažích objevují modřiny, aniž by si vzpomněla, že by se někde uhodila. Nemá jiné příznaky, jen se cítí unavená. Po návštěvě lékaře a základních krevních testech se ukáže, že má nízkou hladinu vitamínu C a železa. Po několikatýdenní úpravě jídelníčku – více čerstvé zeleniny, citrusů a luštěnin – modřiny postupně mizí.
Tento příběh ukazuje, že někdy stačí málo – tělo si umí samo říct, co mu chybí. Jen mu naslouchat.
Jak podpořit zdraví cév a snížit výskyt modřin přirozeně?
Vyvážená strava je základem. Pokud se modřiny objevují častěji, je dobré zaměřit se na pestrý jídelníček s dostatkem zeleniny, ovoce, celozrnných produktů a zdravých tuků.
Doplňky stravy mohou pomoci, pokud je strava dlouhodobě nevyvážená, ale měly by být jen doplňkem – ne náhradou. U vitamínu C nebo bioflavonoidů je doplňování jednoduché, u vitamínu K je lepší konzultovat užívání s lékařem, zvlášť pokud užíváte léky na ředění krve.
Pohyb a pobyt na slunci také napomáhají zdraví cév, zlepšují oběh krve a podporují vstřebávání vitamínu D, který má rovněž vliv na celkovou obranyschopnost a regeneraci tkání.
A konečně – sledování vlastního těla. Pokud se modřiny objevují často, jsou velké, bolestivé nebo se přidávají i další příznaky jako krvácení z dásní, únava nebo nevysvětlitelné hubnutí, je vždy na místě odborné vyšetření. Vzácněji totiž mohou modřiny signalizovat i závažnější onemocnění, jako jsou poruchy krevních destiček nebo dokonce leukémie.
Jak říká známé přísloví: „Kdo naslouchá svému tělu, nemusí poslouchat doktora."
Někdy jsou modřiny jen důsledkem nešikovného pohybu. Ale pokud se objevují často, bez zjevné příčiny a zůstávají dlouho, je to způsob, jakým tělo upozorňuje, že mu něco chybí – a my bychom to neměli přehlížet.
