Kyselina listová (folic acid)

Další názvy: vitamin B9, folate

Kyselina listová: nenahraditelný vitamín skupiny B

Kyselina listová, známá také jako folát, folacin nebo vitamin B9, je ve vodě rozpustná sloučenina, která hraje klíčovou roli v metabolismu buněk i při syntéze DNA a RNA. V přírodních potravinách se vyskytuje především ve formě folátu, zatímco v potravinových doplňcích a obohacených potravinách se vyskytuje jako syntetická kyselina listová. V angličtině se používá název folic acid a její CAS číslo je 59-30-3.

Chemické vlastnosti

Kyselina listová je organická sloučenina patřící do skupiny vitamínů B-komplexu. Její systematický název je kyselina pteroylmonoglutamová a chemický vzorec je C19H19N7O6. Má žlutavě oranžovou barvu a ve své čisté podobě se vyskytuje jako krystalický prášek bez výrazného zápachu. Je velmi málo rozpustná ve vodě, ale lépe se rozpouští ve slabých zásadách.

Kyselina listová je citlivá na teplo, UV záření a kyselé prostředí, což znamená, že se snadno degraduje při vaření nebo dlouhodobém skladování. V potravinách nalezneme její přírodní formy, tzv. foláty, například v listové zelenině, luštěninách nebo játrech. Pojmenování „listová" je odvozeno právě z názvu „folium" – latinsky list.

Využití a aplikace

Nejčastější využití kyseliny listové je ve výživových doplňcích a v potravinářském průmyslu. Vzhledem k její nenahraditelné roli při buněčném dělení je klíčová zejména pro těhotné ženy – pomáhá snižovat riziko vývojových vad u plodu, například defektů neurální trubice. Je proto běžné, že je kyselina listová součástí prenatálních vitamínů.

V Evropské unii i ve Spojených státech je povoleno obohacování některých potravin kyselinou listovou. Typické jsou snídaňové cereálie, pšeničná mouka nebo chléb. To je opatření, které přispívá k prevenci deficitního příjmu v populaci.

Ve zdravotnictví se kyselina listová využívá nejen během těhotenství. Pomáhá také pacientům se zvýšenou potřebou buněčného dělení – například u určitých anémií, při léčbě některých typů rakoviny nebo v rekonvalescenci po operaci.

Přirozený folát je však zejména v ekologii a přírodním přístupu k léčbě preferovaný před jeho syntetickou formou. Tento aspekt se objevuje např. ve vzdělávacích textech na blogu Ferweru, které se věnují rozdílům mezi folátem a kyselinou listovou z hlediska dostupnosti a účinnosti.

Přirozený výskyt a výroba

V přírodě se folát vyskytuje hojně v zelené listové zelenině – špenátu, brokolici, kapustě či římském salátu. Významným zdrojem jsou i luštěniny, játra, citrusové plody a celozrnné výrobky.

Syntetická kyselina listová se vyrábí chemickou syntézou. Komerční výroba se opírá o vícestupňové procesy, ve kterých se skládají tři podstatné části molekuly: pteridin, kyselina para-aminobenzoová (PABA) a glutamová kyselina. Tato syntéza umožňuje produkci vysoce čisté kyseliny listové v měřítku nutném pro potravinářský a farmaceutický průmysl.

Bezpečnost a ekologie

Kyselina listová je obecně považována za bezpečnou látku, obzvlášť v množstvích, která odpovídají denní doporučené dávce. Překročení horní meze příjmu kyseliny listové (např. více než 1 mg denně u dospělých) může vést k maskování nedostatku vitaminu B12, což může mít závažné neurologické důsledky.

Na rozdíl od některých jiných syntetických sloučenin nemá kyselina listová negativní environmentální dopad. Při jejím použití v obohacovaných potravinách nebo jako doplněk stravy nevznikají v přírodě škodlivé metabolity. Při výrobě a balení doplňků stravy je však vhodné volit šetrnější formy a ekologické obaly, což je trend podporovaný např. Produkty na Ferwer.cz, které kombinují účinnost a udržitelnost.

Zajímavosti nebo souvislosti

Folat byl poprvé izolován v roce 1941 z listů špenátu, ale jeho význam se naplno projevil během 60. a 70. let 20. století, kdy vědci objevili jeho roli v metabolismu jednoho uhlíku – tedy v přenosu metylových skupin, klíčových pro syntézu nukleových kyselin.

O povinném obohacování potravin kyselinou listovou se vedou odborné diskuze. Například Spojené státy od roku 1998 vyžadují fortifikaci obilných produktů, což vedlo k dramatickému poklesu vrozených vad. V Evropské unii zatím podobné plošné opatření neexistuje a fortifikace je dobrovolná.

V genetice je známé, že jednotlivci s určitým polymorfismem genu MTHFR mají omezenou schopnost konvertovat kyselinu listovou na biologicky aktivní formu. Tito lidé pak mohou více profitovat z příjmu přirozených folátů nebo již aktivovaných forem jako je methylfolát.

Shrnutí / závěr

Kyselina listová, známá také jako folát nebo vitamin B9, je esenciální vitamín s klíčovou úlohou při dělení buněk, syntéze DNA a správném vývoji plodu. V přírodě ji najdeme v zelené listové zelenině, syntetická forma se využívá v doplňcích stravy i fortifikovaných potravinách. Je bezpečná a důležitá pro širokou veřejnost, zejména pro těhotné ženy. Její správný příjem lze podpořit nejen doplňky, ale i vyváženou a pestrou stravou.