facebook
Objednávky do 12:00 odesíláme ihned | Doprava zdarma nad 1500 Kč | Výměny a vrácení do 90 dnů zdarma

Když krční páteř ovlivňuje víc než jen záda - co je cervikokraniální syndrom a jak ho poznat?

Bolesti hlavy, závratě, neustálá únava a pocit, že tělo "nefunguje tak, jak má" – to vše mohou být příznaky, které se často zaměňují s běžným stresem nebo přetížením organismu. Jenže za tím může stát problém, který mnozí ani neznají jménem: cervikokraniální syndrom.

Tento komplikovaný název v sobě skrývá soubor potíží vycházejících z oblasti horní krční páteře, tedy míst, kde se páteř spojuje s lebkou. Právě tady se sbíhá řada nervů, žil a cév, které ovlivňují nejen hlavu, ale i zrak, rovnováhu, a dokonce i náladu. Cervikokraniální syndrom tak není jen „další bolest zad", ale multifaktorový problém, který může významně narušit kvalitu života.

Co všechno může cervikokraniální syndrom ovlivnit?

Vysvětleme si to na příkladu: Třicetiletá Klára má sedavé zaměstnání, většinu dne tráví u počítače. Poslední měsíce ji trápí bolest v zátylku, časté motání hlavy, hučení v uších a navíc se cítí neustále unavená, i když spí osm hodin denně. Absolvovala několik vyšetření – neurologie, ORL, dokonce i psychologii – a vše bylo „v pořádku". Až fyzioterapeut jí navrhl možnost, že potíže pramení z horní části její krční páteře.

Typické příznaky cervikokraniálního syndromu zahrnují:

  • Bolesti hlavy – zejména v oblasti zátylku a temene, často tupé a přetrvávající
  • Závratě a pocit nestability, především při pohybech hlavou
  • Poruchy zraku – rozmazané vidění, přechodné výpadky ostrosti
  • Hučení nebo pískání v uších
  • Tlak v hlavě, někdy připomínající migrénu
  • Únava a poruchy koncentrace, které nejsou úměrné fyzické či psychické zátěži
  • V některých případech i nevolnosti, zvýšená citlivost na světlo nebo zvuky

Nejde však pouze o fyzické nepohodlí. Cervikokraniální syndrom a únava spolu úzce souvisí. Porucha v oblasti krční páteře může způsobit narušení prokrvení mozku či podráždění nervových drah, což vede k chronickému vyčerpání, které nelze vysvětlit běžnými příčinami. Tento stav je pak často mylně diagnostikován jako úzkost, deprese nebo syndrom vyhoření.

Jak vzniká cervikokraniální syndrom?

Bolesti krční páteře umí být pořádně nepříjemné a fakt zabrnkat na nervy, ačkoliv se za nimi může skrývat hned několik různých příčin, ve většině případů jde ale o známé „klasiky". Jednou z hlavních je špatné držení těla, hlavně když trávíme celé hodiny shrbení nad notebookem nebo u kancelářského stolu bez dostatečných přestávek a pohybu – zkrátka moderní pracovní styl dělá své. K tomu se přidává svalová nerovnováha – když jsou některé svaly přetížené a jiné zase oslabené, tělo začne protestovat.

Časem se navíc mohou ozvat i degenerativní změny na meziobratlových kloubech, které přicházejí spolu s věkem nebo vlivem dlouhodobého přetěžování. No a nezapomínejme ani na psychiku – stres a chronické napětí se totiž velmi rády ukládají právě do oblasti šíje, aniž bychom si toho zpočátku vůbec všimli. Poslední do party patří úrazy, třeba typický whiplash, tedy tzv. švihový efekt po autonehodě, který s krční páteří dokáže pořádně zamávat.

Zvláště rizikovou skupinou jsou lidé, kteří tráví mnoho času v předklonu – nejen kancelářští pracovníci, ale i studenti, řidiči nebo osoby často používající mobilní zařízení. "Text neck" – jak se někdy říká bolestem vzniklým z častého koukání do telefonu – může být prvním krokem k rozvoji tohoto syndromu.

Diagnostika není jednoduchá, ale je klíčová

Jedním z důvodů, proč je cervikokraniální syndrom často přehlížen, je jeho nejednoznačný klinický obraz. Může připomínat celou řadu jiných onemocnění – od migrény, přes úzkosti až po ortopedické problémy. Správná diagnostika proto vyžaduje spolupráci více odborníků: neurolog, ortoped, fyzioterapeut a často i psycholog.

Zásadní roli hraje cílené funkční vyšetření pohybového aparátu, při kterém fyzioterapeut hodnotí například rozsah pohybu krční páteře, napětí svalů či asymetrii v oblasti šíje. V některých případech může být přínosné i zobrazovací vyšetření – například magnetická rezonance.

Jak probíhá léčba?

Dobrých zpráv je hned několik. Cervikokraniální syndrom je léčitelný, pokud se podaří diagnostikovat včas a pokud pacient aktivně spolupracuje. Léčba obvykle kombinuje fyzioterapii, změnu životního stylu a někdy i podpůrnou medikaci.

Základem je však cvičení a náprava pohybových stereotypů. Specializované cviky na cervikokraniální syndrom pomáhají uvolnit přetížené svaly v oblasti šíje a posílit ty, které drží správnou polohu hlavy a krku. Cílem je vytvořit rovnováhu v oblasti krční páteře a tím zmírnit tlak na nervová zakončení.

Jedním z nejúčinnějších přístupů je metoda DNS (dynamická neuromuskulární stabilizace), která pracuje s hlubokými stabilizačními svaly, nebo techniky myofasciální relaxace. Významnou roli hraje i dechová rehabilitace – špatné dýchací vzorce totiž často přispívají k chronickému napětí šíjových svalů.

Pravidelnost cvičení je klíčová. Nestačí jednou týdně navštívit fyzioterapeuta – důsledná domácí péče, každodenní krátké cvičení a úprava pracovního prostředí mají největší vliv na úspěšnost léčby.

Jak změnit každodenní rutinu v prevenci i léčbě

V mnoha případech by se cervikokraniální syndrom ani nemusel rozvinout, pokud by lidé věnovali větší pozornost svému držení těla, ergonomii a pohybové aktivitě. Prevence je přitom často jednodušší, než se zdá.

Seďte pohodlně a rovně – obrazovku si dejte do úrovně očí, ramena nechte volně a záda opřete. Nezůstávejte ale dlouho v jedné pozici – zhruba každou půl hodinu se trochu protáhněte, kroužte rameny, protáhněte krk. Telefon držte výš, ať se zbytečně nehrbíte jako u psaní románu. Na noc si pořiďte kvalitní ortopedický polštář, páteř vám poděkuje. A nezapomeňte na pohyb – plavání, pilates nebo jóga jsou skvělou volbou pro vyvážené svaly.

Jak říká zkušený fyzioterapeut Pavel Kolář: "Léčíme to, jak se hýbeme, ne jen to, co nás bolí." A právě pohyb je klíčem i k léčbě a prevenci cervikokraniálního syndromu.

Pomoc, která sahá za hranice fyzické terapie

U některých pacientů může být zapotřebí i psychologická podpora. Chronická bolest totiž může vést k úzkostem a naopak – dlouhodobý stres zhoršuje napětí v krční oblasti a přispívá k udržování potíží. Součástí léčby by tedy měla být i práce na zvládání stresu, kvalitní spánek a někdy i změna pracovních návyků.


Vyzkoušejte naše přírodní produkty

Zvyšuje se také zájem o alternativní přístupy, jako je akupunktura, aromaterapie nebo práce s fasciemi pomocí jemných manuálních technik. Tyto metody nemusí být samy o sobě dostačující, ale jako doplněk klasické fyzioterapie mohou mít pozitivní efekt.

V neposlední řadě je důležité nezapomínat na pitný režim, kvalitní stravu a dostatek hořčíku a dalších důležitých minerálů, které ovlivňují svalový tonus a nervovou činnost.

Cervikokraniální syndrom nemusí být strašákem, kterého se nelze zbavit. Je však třeba mu porozumět a aktivně přistoupit nejen k léčbě, ale i ke každodennímu životnímu stylu. A právě v tom mohou být malé kroky – jako lepší držení těla, správné dýchání a chvilka na protažení – nakonec těmi největšími změnami.

Sdílejte

Kategorie Hledání Chat
TOPlist