Objevte kouzlo baklažánu a jeho zdravé výhody pro vaši dietu
Co je baklažán a proč by si měl najít místo i ve vaší kuchyni
Znáte ten tmavě fialový plod připomínající nafouklou okurku? Mnozí ho míjejí v regálech obchodů, aniž by se na chvíli zastavili a zamysleli nad tím, co vlastně baklažán je a jak pestré možnosti nabízí v kuchyni. Přitom se jedná o surovinu, která je běžnou součástí středomořské i asijské kuchyně, a díky své všestrannosti a nízkému obsahu kalorií si zaslouží mnohem větší pozornost i u nás.
Co je baklažán?
Baklažán, někdy také nazývaný lilek, je plod zeleniny patřící do čeledi lilkovitých – stejně jako rajčata, papriky nebo brambory. Přestože se v kuchyni používá jako zelenina, z botanického hlediska jde o bobuli. Původem pochází z Indie, ale dnes je rozšířený po celém světě. Nejčastěji se v obchodech setkáte s tmavě fialovou variantou, ale existují i bílé, pruhované nebo zelené odrůdy.
Plod baklažánu má jemnou, nasládlou chuť a houbovitou strukturu. Právě díky tomu dokáže přijímat chuť koření, bylinek nebo marinád, což z něj dělá ideálního kandidáta pro rozmanité recepty. Není divu, že v tradiční kuchyni Itálie, Řecka, Turecka nebo Indie je baklažán neodmyslitelnou surovinou.
Ale pozor – syrový baklažán není chutný a obsahuje i malé množství solaninu, který může být ve větším množství toxický. Naštěstí se při tepelné úpravě rozpadá. Proto se baklažán konzumuje vždy tepelně upravený – vařený, dušený, grilovaný, smažený nebo pečený.
Proč dát baklažánu šanci?
Kromě toho, že je baklažán velmi univerzální, má také výborný nutriční profil. Obsahuje minimum kalorií (přibližně 25 kcal na 100 gramů), téměř žádný tuk, ale zato slušné množství vlákniny. Je také zdrojem antioxidantů, například nasuninu – barviva, které dává slupce lilku její typickou fialovou barvu a zároveň chrání buňky před poškozením. Obsahuje rovněž vitamíny skupiny B, vitamín K a draslík.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Pro vegetariány a vegany je baklažán velmi atraktivní náhradou masa, protože při správné přípravě získá podobnou strukturu. V některých receptech dokonce nahrazuje mleté maso – například v italské klasice parmigiana di melanzane.
Zkrátka a dobře, baklažán je potravina, která může být chutná, zdravá i šetrná k planetě – pokud víte, jak na to.
Jak připravit dokonalý pečený baklažán
Možná si říkáte: „Dobře, zní to zajímavě, ale co si s tím počít v kuchyni?" První věc, kterou je dobré vyzkoušet, je pečený baklažán. Je to jednoduchý způsob přípravy, který zvýrazní jeho chuť a zároveň zachová strukturu.
Stačí rozkrojit baklažán podélně napůl, naříznout dužinu do mřížky, potřít olivovým olejem, osolit, opepřit a případně přidat česnek nebo tymián. Peče se asi 30–40 minut na 200 stupňů – a výsledek? Měkký, sladký vnitřek a lehce křupavá kůrka.
Takto upečený baklažán může sloužit jako příloha, základ do sendvičů, součást buddha bowl nebo jako hlavní jídlo – například plněný quinoou, rajčaty a veganským sýrem.
Inspirace z celého světa - nejzajímavější recepty s baklažánem
Baklažán patří k těm surovinám, které najdete v kuchyních napříč kontinenty. Každý region má svůj jedinečný způsob, jak ho připravit. Některé pokrmy se dokonce staly ikonickými.
- Baba ganoush – jemný blízkovýchodní dip z pečeného baklažánu, tahini pasty, česneku a citronové šťávy. Skvěle se hodí k pita chlebu nebo jako předkrm.
- Ratatouille – francouzská zeleninová směs, kde hraje baklažán hlavní roli po boku cukety, papriky a rajčat.
- Musaka – vrstvený řecký pokrm z baklažánu, mletého masa a bešamelu. Existují i veganské varianty, kde je maso nahrazeno čočkou nebo sójovým granulátem.
- Baingan bharta – indické jídlo z pečeného baklažánu rozmačkaného na kaši, ochuceného česnekem, zázvorem, chilli a kari kořením. Servíruje se s rýží nebo plackami.
- Parmigiana di melanzane – italská klasika, kde se plátky smaženého nebo pečeného baklažánu skládají s rajčatovou omáčkou a sýrem do zapečené dobroty.
A právě v těchto pokrmech se ukazuje, jak obrovský potenciál baklažán má. Zatímco v některém receptu hraje vedlejší roli, jinde se stává hlavním tahounem celého jídla.
Reálný příklad - jak baklažán změnil domácí vaření
„Nechápala jsem, proč bych měla kupovat tuhle fialovou věc. Připadala mi slizká a bez chuti," přiznává Petra, maminka dvou dětí, která se před dvěma lety rozhodla omezit maso. „Pak jsem ale na dovolené v Řecku ochutnala musaku – bez masa – a byla jsem v šoku, jak výborně to chutnalo. Doma jsem si recept našla a od té doby je baklažán v našem jídelníčku pravidelně. Děti milují pečený baklažán s parmazánem a já jsem ráda, že jíme zdravěji."
Tento příběh není výjimečný. Baklažán si hledá cestu do domácností prostřednictvím zážitků, inspirace a alternativního stravování. A jakmile se jednou naučíte, jak s ním zacházet, zjistíte, že je nenahraditelný.
Tipy pro práci s baklažánem
Chcete, aby baklažán opravdu stál za to? Pak se držte pár fíglů. Nejprve ho osolte předem – stačí nechat 20–30 minut vypotit a bude méně hořký a krásně se opeče. S olejem to nepřehánějte, ale nebojte se ho – lilek ho sice pije jak houba, ale když sáhnete po kvalitním olivovém, bude to paráda. Pečení nebo grilování je lepší volba než smažení. A nezapomeňte na bylinky jako bazalku, oregano nebo koriandr, ty ho skvěle dochutí. Pokud rádi experimentujete, zkuste lilek i fermentovat – otevře vám úplně nové chutě.
Baklažán v udržitelné kuchyni
V dnešní době, kdy se stále více hovoří o udržitelnosti a odpovědném životním stylu, má baklažán své pevné místo. Je to sezonní plodina, která se dá úspěšně pěstovat i v Česku, a díky své schopnosti nahradit maso přispívá k nižší ekologické zátěži. Veganská a vegetariánská jídla s baklažánem tak nejsou jen zdravější, ale i šetrnější k životnímu prostředí.
Pravidelným zařazováním rostlinných jídel, jako je právě pečený baklažán s kuskusem nebo grilovaný lilek s tahini zálivkou, můžeme postupně snížit naši uhlíkovou stopu – aniž bychom se museli vzdávat chuti nebo rozmanitosti.
A tak, i když se může na první pohled zdát jako obyčejná zelenina, baklažán je malý kulinářský poklad. Stačí jen překonat počáteční nejistotu, otevřít se novým receptům a nebát se experimentovat. Výsledkem může být nejen chutné jídlo, ale i o něco lepší svět – jedno sousto po druhém.
