Které pokojové rostliny opravdu čistí vzduch
Téměř každý, kdo někdy přemýšlel o zlepšení kvality vzduchu doma, narazil na jeden a tentýž tip: pořiďte si pokojové rostliny. Internet je plný článků slibujících, že pár hrnků s květinami promění váš obývací pokoj v čistý horský vzduch. Jenže je to skutečně pravda? A pokud ano, které rostliny vzduch skutečně čistí – a které jsou jen krásnou dekorací bez větší funkce?
Odpověď na tyto otázky je složitější, než by se mohlo zdát. Za posledních několik desetiletí se na toto téma nahromadilo překvapivě mnoho výzkumů, a jejich závěry nejsou vždy tak jednoznačné, jak by propagátoři zelených interiérů rádi tvrdili. Pojďme se na celou věc podívat bez příkras.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Odkud pochází mýtus o rostlinách jako čističkách vzduchu?
Celý příběh začal v roce 1989, kdy NASA publikovala studii zkoumající schopnost rostlin odstraňovat toxické látky z uzavřených prostor. Výzkum byl původně zaměřen na vývoj systémů pro čištění vzduchu v kosmických stanicích, kde cirkulace vzduchu prakticky neexistuje. Vědci testovali různé druhy rostlin v hermeticky uzavřených komorách a zjistili, že některé z nich dokážou vstřebávat škodlivé látky jako benzen, formaldehyd nebo trichlorethylen.
Výsledky studie se rychle rozšířily do populárních médií a získaly život vlastní. Jenže to, co fungovalo v laboratorní komoře o objemu několika litrů, nemusí mít stejný efekt v obývacím pokoji o rozloze dvaceti metrů čtverečních s otevřenými okny a průvanem. Právě tady začíná problém. Přezkum původní NASA studie a navazujících výzkumů, který shrnuje National Geographic, ukazuje, že přímý přenos laboratorních výsledků do reálného prostředí domácnosti byl přinejmenším přehnaný.
Studie z roku 2019 publikovaná v odborném časopise Journal of Exposure Science & Environmental Epidemiology šla ještě dál. Vědci z Drexelovy univerzity v Philadelphii spočítali, že aby rostliny dokázaly efektivně čistit vzduch v běžné místnosti, potřebovaly byste jich tam umístit přibližně 680 – a to jen pro srovnatelný efekt s tím, co zajistí pouhé otevření okna na deset minut. Číslo je to poněkud ernucující, ale zároveň neznamená, že jsou rostliny v interiéru k ničemu.
Které rostliny skutečně mají prokazatelné účinky?
I přes výše zmíněné výhrady existují druhy, u nichž věda potvrdila alespoň určitou schopnost ovlivňovat kvalitu vzduchu v interiéru. Nejde o zázraky, ale o rostliny, které za správných podmínek dělají víc než jen vypadají hezky.
Brčálník stříbřitý (Epipremnum aureum), známý také jako pothos nebo zlatý lotos, patří dlouhodobě mezi nejčastěji zmiňované druhy. Je nenáročný, roste rychle a v laboratorních testech prokázal schopnost vstřebávat formaldehyd, který se běžně uvolňuje z nábytku, podlahových krytin nebo čisticích prostředků. Podobně je na tom kroton nebo chřest chocholatý (Chlorophytum comosum), populárně nazývaný zelísko nebo pavoučí rostlina. Ten byl ostatně jednou z hvězd původní NASA studie.
Zajímavou kategorií jsou rostliny, které pracují jinak než absorpcí – konkrétně tím, že zvyšují vlhkost vzduchu. Pokojový fíkus (Ficus benjamina) nebo různé druhy palem, jako je palma arékova (Dypsis lutescens), pomáhají udržovat optimální vlhkost vzduchu, která by se v dobře vytápěných bytech měla pohybovat mezi 40 a 60 procenty. Příliš suchý vzduch totiž sám o sobě způsobuje podráždění sliznic, únavu a zhoršuje koncentraci – takže i tato nepřímá funkce má svou hodnotu.
Zvláštní pozornost si zaslouží sansevierie (Sansevieria trifasciata), česky hadí rostlina nebo tchyňin jazyk. Tato nenáročná sukulent je unikátní tím, že na rozdíl od většiny rostlin provádí fotosyntézu i v noci a produkuje kyslík ve tmě. Díky tomu se tradičně doporučuje do ložnice. Věda tuto vlastnost potvrzuje, i když množství produkovaného kyslíku je v kontextu celé místnosti zanedbatelné. Přesto – pokud hledáte rostlinu do ložnice, sansevierie je logická volba.
Podobnou noční aktivitou se může pochlubit i aloe vera, která navíc patří k rostlinám s prokázanými účinky při vstřebávání formaldehydu a benzenu. A jako bonus ji lze využít i prakticky – gel z listů aloe vera je ověřeným prostředkem na drobné popáleniny nebo podráždění pokožky.
Mezi dalšími kandidáty se v odborné literatuře opakovaně objevuje zálivka pokojová neboli Spathiphyllum, v češtině nejčastěji označovaná jako lopatkovec. Tato elegantní bílá rostlina patřila k nejlépe hodnoceným druhům v NASA studii a prokázala schopnost vstřebávat hned několik typů těkavých organických sloučenin (VOC). Navíc kvete, je poměrně nenáročná a dobře snáší i polostín – což z ní dělá ideálního kandidáta pro koupelny nebo chodby.
Které rostliny vzduch nečistí – a proč je to v pořádku
Je fér říct, že drtivá většina běžných pokojových rostlin nemá na kvalitu vzduchu v domácnosti žádný měřitelný vliv. Kaktus na okně, orchidej na stole nebo bonsaj v rohu pokoje jsou skvělou volbou z estetického hlediska, ale s čištěním vzduchu jim to příliš nejde. Neznamená to, že jsou zbytečné – jen je třeba mít realistická očekávání.
Zajímavým příkladem z praxe je situace Markéty, třicetileté grafičky z Brna, která si před dvěma lety pořídila celou sbírku pokojových rostlin s cílem zlepšit kvalitu vzduchu ve svém bytě v panelovém domě. „Koupila jsem si různé druhy, přečetla spoustu článků a čekala, že se vzduch v bytě výrazně zlepší. Nakonec jsem zjistila, že největší rozdíl udělalo pravidelné větrání a zvlhčovač vzduchu – ale rostliny mi zůstaly a mám je ráda pro jejich krásu a klid, který do bytu přinášejí."
Markétin příběh je vlastně docela typický. A odborníci by s ní souhlasili. Jak poznamenal biolog a popularizátor vědy Bill Wolverton, který stál za původní NASA studií: „Rostliny nejsou náhradou za větrání, ale mohou být jeho doplňkem." Jinými slovy – čekáme-li od rostlin zázraky, budeme zklamáni. Ale pokud je vnímáme jako jeden z mnoha nástrojů pro zlepšení pohody v interiéru, mají své místo.
Existují také rostliny, které mohou být za určitých okolností spíše na škodu. Břečťan popínavý (Hedera helix) se sice v NASA studii umístil velmi dobře, ale jeho listy a plody jsou toxické – pro děti i domácí mazlíčky. Podobně opatrní by měli být alergici s některými kvetoucími druhy, které mohou uvolňovat pyl a zhoršovat příznaky alergií. Tady tedy platí: vybírejte s ohledem na složení domácnosti.
Jak z pokojových rostlin vytěžit maximum
Pokud tedy rostliny nejsou zázračnými čističkami vzduchu, proč je vůbec mít? Odpověď leží v kombinaci menších, ale reálných přínosů, které dohromady dávají smysl. Rostliny zvyšují vlhkost vzduchu, mohou vstřebávat určité množství škodlivin, produkují kyslík a – což není zanedbatelné – mají prokazatelně pozitivní vliv na psychiku. Výzkumy opakovaně potvrzují, že přítomnost zeleně v interiéru snižuje stres, zlepšuje náladu a zvyšuje produktivitu. Studie publikovaná v časopise Journal of Physiological Anthropology zjistila, že interakce s pokojovými rostlinami skutečně snižuje fyziologický i psychologický stres.
Pokud tedy chcete z rostlin vytěžit maximum, má smysl řídit se několika praktickými zásadami:
- Volte druhy s prokázanými účinky – lopatkovec, brčálník, sansevierie nebo aloe vera jsou bezpečné sázky
- Dbejte na zdraví rostlin – nemocná nebo špatně pěstovaná rostlina neplní žádnou funkci, naopak může být zdrojem plísní
- Kombinujte rostliny s větráním – žádná rostlina nenahradí pravidelnou výměnu vzduchu
- Přizpůsobte výběr prostoru – do koupelny patří jiné druhy než do ložnice nebo kuchyně
- Myslete na bezpečnost – pokud máte doma děti nebo zvířata, ověřte si toxicitu vybraného druhu
Zvlášť důležitá je péče o půdu a kořeny. Přemokřená zemina může být živnou půdou pro plísně, které vzduch v místnosti naopak zhoršují. Odborníci proto doporučují volit kvalitní substráty s dobrou drenáží a nepřelévat – méně je v tomto případě skutečně více.
Pro ty, kteří chtějí jít ještě dál, existuje i možnost takzvaných aktivních biofiltrů – systémů, které kombinují rostliny s ventilátorem a speciálním substrátem a dokážou vzduch skutečně filtrovat v měřitelném množství. Tyto systémy jsou zatím spíše v experimentální fázi, ale výzkum v oblasti tzv. zelených stěn (living walls) ukazuje slibné výsledky. Jde o fascinující průsečík biologie, designu a ekologie, který by mohl v budoucnu změnit způsob, jakým přemýšlíme o interiérové zeleni.
Pravda o pokojových rostlinách a čištění vzduchu je tedy taková, že skutečnost je nuancovanější než internetové mýty. Rostliny nejsou průmyslovými čističkami vzduchu – ale jsou živými organismy s reálnými, byť skromnějšími přínosy. A možná je to tak správně: příroda do obývacího pokoje nepatří proto, aby řešila naše problémy, ale proto, aby nám připomínala, že jsme její součástí. A to je důvod, který nepotřebuje žádný vědecký výzkum k obhájení.
