Jak poznat rozdíl mezi suchou kůží a ekzémem
Svědění, šupinatění, nepříjemné napínání pokožky – tyto pocity zná asi každý. Jenže ne každá suchá nebo podrážděná kůže je totéž. Zatímco někteří lidé trpí prostou suchou kůží způsobenou vnějšími vlivy, u jiných jde o ekzém, tedy chronické zánětlivé onemocnění, které vyžaduje zcela jiný přístup. Rozdíl mezi těmito dvěma stavy přitom není vždy na první pohled zřejmý, a právě proto se stává, že lidé léta ošetřují ekzém jako pouhou suchou kůži – nebo naopak. Výsledkem bývá zbytečné trápení, frustrace a peněženka vyprázdněná za produkty, které nepomáhají.
Pochopit, s čím má člověk skutečně co do činění, je tedy prvním a nejdůležitějším krokem. A přestože konečnou diagnózu by měl vždy stanovit dermatolog, existují znaky, podle nichž lze oba stavy od sebe rozlišit i bez návštěvy ordinace.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Co přesně je suchá kůže a proč vzniká
Suchá kůže, odborně označovaná jako xeróza, není nemoc v pravém slova smyslu. Jde o stav, při němž pokožka ztrácí více vlhkosti, než je schopna zadržet, nebo kdy produkuje nedostatek přirozených kožních lipidů. Výsledkem je narušená kožní bariéra, která se projevuje pocitem stahování, jemným šupinatěním, někdy i mírným svěděním. Suchá kůže může postihnout kohokoli – malé dítě i seniora, člověka s jinak zdravou pletí i toho, kdo se o ni pravidelně stará.
Příčiny jsou přitom velmi různorodé. Mezi nejčastější patří studené a větrné počasí, přetopené místnosti se suchým vzduchem, časté sprchování horkou vodou, používání agresivních mýdel a čisticích přípravků nebo jednoduše genetická predispozice. Svou roli hraje také věk – s přibývajícími lety kůže přirozeně produkuje méně mazu a hůře zadržuje vodu. Podobný efekt mají některé léky, například diuretika nebo léky na snížení cholesterolu, a rovněž různé zdravotní stavy jako hypotyreóza nebo diabetes.
Klíčové na prosté suché kůži je, že jakmile se odstraní příčina nebo se zahájí pravidelná hydratace, stav se zpravidla rychle zlepší. Správný hydratační krém nebo tělové mléko aplikované po sprše dokáže v řádu dnů vrátit pokožce pružnost a pohodlí. Suchá kůže také obvykle nemívá jasně ohraničená ložiska – postihuje rovnoměrně větší plochy, nejčastěji bérce, paže, ruce nebo obličej.
Zajímavý příklad z praxe: mladá žena pracující v kanceláři si začala v zimě stěžovat na extrémně suchou kůži na rukou. Po důkladném vyšetření se ukázalo, že kombinace ústředního topení, časté dezinfekce rukou na pracovišti a horkých sprch večer zcela vyčerpala přirozené lipidy její pokožky. Stačilo přejít na jemný mycí gel, začít pravidelně používat krém s kyselinou hyaluronovou a ceramidy a do dvou týdnů byl problém vyřešen. Žádná léčba, žádné léky – jen změna návyků.
Ekzém: když jde o víc než jen suchou pokožku
Ekzém – nejčastěji ve formě atopické dermatitidy – je chronické zánětlivé onemocnění kůže s výraznou imunologickou složkou. Podle dat Světové zdravotnické organizace trpí atopickým ekzémem celosvětově přibližně 15 až 20 % dětí a 1 až 3 % dospělých, přičemž v posledních dekádách jeho výskyt narůstá. Nejde tedy o okrajový problém, ale o velmi rozšířené onemocnění, které zásadně ovlivňuje kvalitu života.
Na rozdíl od prosté suché kůže je ekzém podmíněn geneticky i imunologicky. Lidé s ekzémem mají přirozeně narušenou kožní bariéru způsobenou mutací v genu pro filaggrin, bílkovinu klíčovou pro správnou funkci pokožky. Tato narušená bariéra pak umožňuje průnik alergenů a dráždivých látek do hlubších vrstev kůže, čímž spouští zánětlivou reakci. Výsledkem jsou charakteristická červená, silně svědící ložiska, která mohou mokvat, tvořit krusty a při škrábání se sekundárně infikovat.
Ekzém se také chová jinak než suchá kůže. Projevuje se v typických lokalizacích – u dětí nejčastěji na tvářích, temeni hlavy a natahovacích plochách končetin, u dospělých pak v záhybech loktů a kolen, na zápěstích, krku a kolem očí. Průběh je cyklický: střídají se období relativního klidu s akutními vzplanutími, která mohou být vyvolána celou řadou spouštěčů. Mezi nejčastější patří pyly, roztoči, zvířecí srst, některé potraviny, stres, pocení nebo kontakt s dráždivými látkami jako jsou parfémy, vlna nebo syntetické materiály.
Jak říká přední česká dermatoložka prof. MUDr. Jana Hercogová: „Atopická dermatitida není jen kožní nemoc – je to systémové onemocnění, které ovlivňuje celý organismus a výrazně zasahuje do psychické pohody pacienta." Právě tato komplexita odlišuje ekzém od pouhé suché kůže a vysvětluje, proč jeho léčba vyžaduje jiný, systematičtější přístup.
Zásadní rozdíl, který si mnozí neuvědomují, spočívá také v intenzitě svědění. U suché kůže bývá svědění přítomno, ale mírné a zvladatelné. U ekzému může být svědění naprosto nesnesitelné, zvláště v noci, a vede k nekontrolovatelnému škrábání, které stav dále zhoršuje. Tento takzvaný „itch-scratch cycle" – cyklus svědění a škrábání – je jedním z nejcharakterističtějších rysů ekzému a zároveň jedním z největších problémů při jeho zvládání.
Jak správně ošetřovat každý z těchto stavů
Rozlišení obou stavů má přímý dopad na to, jakou péči pokožka potřebuje. Přistupovat k ekzému jako k prosté suché kůži může vést k prodlužování zánětu a zbytečnému utrpení. Naopak, přehnaná léčba jednoduché suché pleti kortikosteroidy by byla zbytečná a potenciálně škodlivá.
Při suché kůži je základem pravidelná a důsledná hydratace. Dermatologové doporučují nanášet hydratační přípravek ihned po sprše, dokud je pokožka ještě mírně vlhká – tak se lépe uzavře vlhkost uvnitř. Klíčové ingredience, které stojí za to hledat na etiketách, jsou ceramidy, kyselina hyaluronová, glycerin, skvalán nebo panthenol. Stejně důležité je omezit faktory, které suchost způsobují: zkrátit dobu sprchování, snížit teplotu vody, přejít na jemné mycí přípravky bez sulfátů a parfémů a v zimě používat zvlhčovač vzduchu v bytě.
Péče o ekzém je komplexnější a vždy by měla probíhat pod dohledem dermatologa. Základ tvoří takzvané emolienty – speciální přípravky, které nejen hydratují, ale aktivně obnovují narušenou kožní bariéru. Liší se od běžných krémů tím, že obsahují vyšší podíl lipidů a jsou formulovány tak, aby napodobovaly přirozenou strukturu kožní bariéry. Pravidelné používání emolientů dokáže výrazně snížit frekvenci i intenzitu vzplanutí ekzému. Při akutním zánětu pak lékař zpravidla předepíše lokální kortikosteroidy nebo novější přípravky na bázi inhibitorů kalcineurinu, které potlačí zánětlivou reakci.
Důležitou součástí péče o ekzém je také identifikace a eliminace spouštěčů. Pomoci může alergologické vyšetření, které odhalí konkrétní alergeny, nebo vedení deníku, do nějž si pacient zaznamenává, co jedl, čeho se dotýkal nebo jaká byla jeho psychická zátěž v době vzplanutí. Tento přístup je sice pracný, ale velmi efektivní – mnoho lidí s ekzémem zjistí, že jejich stav výrazně zlepší již pouhé přesunutí se na hypoalergenní ložní prádlo, výměna pracího prášku za bezparfémový přípravek nebo omezení kontaktu s domácím mazlíčkem.
Při ekzému hraje velkou roli také výběr oblečení. Přírodní materiály jako biobavlna, bambus nebo len jsou výrazně šetrnější k citlivé pokožce než syntetika nebo hrubá vlna. Volné střihy, které nepřiléhají k tělu a umožňují kůži dýchat, mohou rovněž přispět ke snížení dráždění. Právě proto stojí za to věnovat pozornost složení oblečení stejně jako složení kosmetiky.
Výživa je dalším faktorem, který u ekzému nelze přehlížet. Některé studie naznačují, že strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny – obsažené například v lněném semínku, vlašských ořeších nebo tučných rybách – může přispět k potlačení zánětu. Probiotika pak mohou pomoci regulovat imunitní odpověď, zejména u dětí. Přehledová studie publikovaná v Journal of Allergy and Clinical Immunology potvrdila, že mikrobiom střeva a kůže jsou úzce propojeny a že jejich rovnováha má přímý vliv na průběh atopické dermatitidy.
Ať už člověk řeší suchou kůži nebo ekzém, platí jedna univerzální zásada: méně je někdy více. Přemíra produktů, časté střídání značek a experimentování s agresivními přísadami situaci zpravidla zhoršují. Citlivá a narušená pokožka ocení jednoduchost, pravidelnost a přípravky s co nejkratším a nejčistším složením. Stejně tak má smysl přemýšlet o celkovém životním stylu – dostatek spánku, zvládání stresu, pitný režim a vyvážená strava jsou faktory, které se na stavu pokožky projeví stejně výrazně jako ten nejdražší krém.
Pokud si člověk není jistý, zda má co do činění se suchou kůží nebo ekzémem, nebo pokud domácí péče nepřináší úlevu do dvou až tří týdnů, je vždy rozumné navštívit dermatologa. Správná diagnóza je totiž tím nejcennějším základem, od nějž se vše ostatní odvíjí – a pokožka si tu pozornost rozhodně zaslouží.
