Jak viróza ovlivňuje vaše zdraví a jak se bránit
Když viróza klepe na dveře - co nás skutečně skolí a jak to poznat?
Podzim, zima a čím dál častěji i jaro – období, kdy se ve školkách, školách i kancelářích šíří jedna infekce za druhou. Slovo viróza slýcháme častěji než kdykoli jindy. Lékaři jej často používají jako obecné označení pro virová onemocnění, která nejdou přesně diagnostikovat bez laboratorních testů. Ale co to vlastně ta viróza je? A jak poznat, zda se jedná o běžné nachlazení, chřipku nebo třeba střevní virózu?
Co je viróza a proč nás každoročně skolí?
Pojem „viróza" je zjednodušený lékařský termín používaný pro infekce způsobené viry. Může jít o běžnou rýmu, ale také o zánět průdušek, chřipku nebo i některé typy angín. Viry se šíří kapénkami, kontaktem nebo kontaminovanými povrchy, a protože se nejedná o bakteriální infekci, antibiotika jsou v těchto případech zbytečná.
Mnoho lidí se ptá: Jak dlouho trvá viróza? Odpověď není jednoznačná, protože záleží na konkrétním typu viru, imunitním systému pacienta a průběhu onemocnění. Obecně se ale počítá s průběhem trvajícím 5 až 10 dní, přičemž některé příznaky, zejména kašel nebo únava, mohou přetrvávat i déle.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Aktuální virózy a jejich projevy
Každé roční období s sebou přináší jiný „mix" virových nemocí. Na jaře a na podzim bývají časté respirační virózy, které se projevují rýmou, bolestí v krku, kašlem a někdy i zvýšenou teplotou. V zimě se přidávají chřipkové viry, které mívají náhlý začátek, vysokou horečku, bolesti svalů a kloubů. Letní měsíce pak občas přinášejí střevní virózy, známé také jako „letní chřipky".
Jedním z aktuálně rozšířených jevů jsou virózy, které se projevují tzv. čepy na mandlích. To jsou bílé nebo nažloutlé flíčky, které mohou mylně působit jako bakteriální angína. Rozdíl mezi virovou a bakteriální infekcí lze ale často poznat až podle celkového klinického obrazu a případného výtěru z krku. Lékaři proto doporučují nepodléhat panice a nepožadovat antibiotika „jen pro jistotu".
V letošní sezóně se podle údajů Státního zdravotního ústavu šíří především rhinoviry, adenoviry a enteroviry. Ty první způsobují běžné nachlazení, ty druhé mohou mít komplikovanější průběh a postihují i oči nebo trávicí trakt. Enteroviry jsou pak hlavními viníky u dětí, kde mohou způsobit střevní chřipku, vyrážky nebo dokonce zánět mozkových blan – i když to je v našich podmínkách velmi vzácné.
Střevní viróza - rychlý nástup, pomalé zotavení
Když mluvíme o virózách, které se „neprojevují rýmou", často máme na mysli střevní virózu – lidově zvanou „střevní chřipka". Ve skutečnosti s chřipkou nemá nic společného. Původci bývají nejčastěji noroviry, rotaviry nebo adenoviry, které způsobují náhlý nástup zvracení, průjmu, bolesti břicha a často i horečky.
Zatímco u dětí bývá průběh častější a někdy i závažnější kvůli rychlé dehydrataci, dospělí obvykle onemocnění přestojí během 2–3 dnů intenzivního průběhu a následných několika dnů rekonvalescence. Zkušenosti maminek malých dětí často mluví za vše – „v neděli dítě zvrací, v pondělí maminka, v úterý tatínek" – viry jsou neúprosné a šíří se velmi snadno.
Hygiena rukou, časté větrání a důkladné mytí ovoce a zeleniny mohou riziko přenosu výrazně snížit. Bohužel ani pečlivá prevence není stoprocentní zárukou, protože některé viry přežívají na površích i několik dní.
Viróza nebo angína? Když se objeví čepy na mandlích
Jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře u dětí bývá bolest v krku spojená s bílými skvrnami na mandlích – tzv. čepy. Ty mohou být průvodním jevem jak u virové infekce, tak u bakteriální angíny, což někdy komplikuje diagnózu. Zásadní rozdíl je ale v průvodních symptomech.
U virové infekce bývá bolest v krku provázena rýmou, kašlem, případně zánětem spojivek. Teplota bývá mírná nebo žádná. Naopak bakteriální angína (nejčastěji způsobená streptokokem) přináší vysokou horečku, výraznou bolest při polykání a někdy i zduření krčních uzlin. Lékař tak při podezření na angínu obvykle provádí stěr z krku, případně tzv. CRP test z kapky krve, aby se rozhodl, zda jsou antibiotika skutečně nutná.
Je fascinující, že i mezi lékaři existují různé přístupy – zatímco někteří podávají antibiotika raději dříve než později, jiní volí vyčkávací taktiku a doporučují klidový režim, dostatek tekutin a podpůrnou léčbu.
Jak se s virózou vypořádat a co skutečně pomáhá?
Léčba viróz je především symptomatická. To znamená, že se zaměřujeme na zmírnění příznaků – snižování horečky, tlumení bolesti, podpora imunity a dostatek odpočinku. Vhodné jsou přírodní prostředky, jako je zázvorový čaj, med, cibulový sirup nebo kloktání solného roztoku. Doplňky stravy s obsahem vitamínu C, zinku a echinacey mohou pomoci zkrátit dobu nemoci, ale zázračný lék na viry zatím neexistuje.
Zvláště u dětí je důležité dbát na dostatečný příjem tekutin, protože dehydratace může komplikovat průběh onemocnění. U střevních viróz je vhodné nasadit probiotika, která pomáhají regenerovat střevní mikroflóru a zkracují dobu trvání průjmu.
Jedním z osvědčených přístupů je tzv. BRAT dieta – banány, rýže, jablka a toast – tedy potraviny, které nezatěžují trávicí trakt a zároveň dodají potřebnou energii. Vhodné je také zařadit silný vývar, popř. fermentované potraviny.
Může viróza trvat déle než týden?
Ano, a není to nic neobvyklého. I když většina virových infekcí odezní během několika dní, zbytkové příznaky jako kašel, únava nebo lehká bolest v krku mohou přetrvávat i 2–3 týdny. Pokud se ale stav zhoršuje nebo se přidávají nové příznaky (např. silná bolest na hrudi, dušnost, vyrážka nebo dehydratace), je nutné vyhledat lékaře. Mnohdy se může jednat o bakteriální superinfekci, která vyžaduje antibiotickou léčbu.
Citace jednoho praktického lékaře to vystihuje přesně: „Nejlepší léčba virózy je klid, čaj a trpělivost. Antibiotika jsou jako kladivo na komára. Někdy pomohou, ale většinou zbytečně ničí celý dům."
Prevence jako nejlepší lék
Žádný článek o virózách by nebyl úplný bez zmínky o prevenci. Pravidelné mytí rukou, větrání a posilování imunity jsou základem. Vyplatí se dbát na zdravou stravu, dostatek spánku a pohyb na čerstvém vzduchu. V období zvýšeného výskytu infekcí lze zvážit i preventivní podávání přírodních imunostimulantů – například betaglukanů, rakytníku nebo česneku.
Příklad z praxe? Rodina s malými dětmi, která začala pravidelně zařazovat fermentované potraviny, jako je domácí kefír, kysané zelí nebo miso polévka, zaznamenala v následující sezóně méně absencí ve školce i v práci. Imunita je zkrátka systém, který potřebuje trénink – a virózy jsou bohužel jedním z jeho „učitelů".
A tak, až se příště ozve první kýchnutí v tramvaji nebo se dítě vrátí ze školky s lesklýma očima a rýmou, nebude to žádné překvapení. Viróza je s námi, ať chceme, nebo ne. To, co však můžeme ovlivnit, je, jak se k ní postavíme – s pochopením, klidem a trochou přírodní moudrosti.
