Objevte kouzlo babiččiných vdolků, které voní po domově
Vdolky - nadýchaný poklad české kuchyně, který voní po domově
V mnoha českých domácnostech patří vdolky k těm receptům, které se předávají z generace na generaci. Když se řekne „babiččiny vdolky", většina lidí si vybaví láskyplné chvíle strávené v kuchyni, sladkou vůni kynutého těsta a horký olej prskající na sporáku. Tento tradiční moučník má své pevné místo nejen na talíři, ale i v srdci každého, kdo vyrůstal v českém prostředí. Přestože časem vzniklo mnoho variant, základní kouzlo zůstává – nadýchané těsto, lahodná povidla, tvaroh a cukr.
Staročeské vdolky a jejich místo v historii
Vdolky nejsou žádným moderním výmyslem. Jejich historie sahá několik století zpět. Už naše prababičky je pekly během svátků, posvícení nebo jako pohoštění pro hosty. Recepty se lišily podle kraje i rodinných tradic, ale jedno zůstávalo stejné – vdolky byly symbolem pohostinnosti a hojnosti. Ve staročeské kuchyni měly své čestné místo a často se připravovaly ve velkém – nejen proto, že chutnaly, ale také proto, že si je lidé mohli snadno ohřát i druhý den.
Když se podíváme na staročeský recept na vdolky, najdeme v něm mléko, droždí, vejce, máslo, cukr a hladkou mouku. Žádné exotické suroviny, jen to, co bylo běžně po ruce. A právě v té jednoduchosti je kouzlo. Dnes se může zdát recept jako náročný na přípravu, zvlášť kvůli kynutí a smažení, ale výsledek stojí za to. Když se zakousnete do čerstvě usmaženého vdolku se švestkovými povidly a zakysanou smetanou, vrátíte se v čase.
Babiččiny vdolky - recept, který voní po domově
Každý, kdo měl to štěstí ochutnat vdolky od své babičky, ví, že chutnaly jinak. Nešlo jen o suroviny, ale o lásku, se kterou byly připravené. Babiččiny vdolky byly měkké, vláčné a vždy bohatě zdobené, ať už tvarohem, povidly nebo rozinkami. Mnohdy se přidávala i špetka rumu nebo citronové kůry pro jemné aroma, které dodávalo vzdálenou vzpomínku na dětství.
Zajímavé je, že každá babička měla svůj vlastní „tajný" postup. Jedna nechávala těsto kynout pod duchnou, jiná jej míchala výhradně vařečkou po směru hodinových ručiček. Ať už to bylo jakkoli, výsledek byl vždy poctivý a domácí. Dnes, kdy jsme zvyklí na rychlé a snadné recepty, se může zdát příprava babiččiných vdolků složitá. Ale právě díky své náročnosti jsou tyto vdolky tak výjimečné.
Jedna paní z jižních Čech vzpomíná: „Moje babička dělala vdolky vždy v neděli odpoledne. Seděli jsme všichni u stolu, čekali, až je vyndá z oleje, a hádali se, kdo dostane ten s nejvíc tvarohem. A když jeden zbýval, vždy nám řekla, že ten je pro štěstí."
Bavorské vdolky - příbuzní zpoza hranic
I když se nám může zdát, že vdolky jsou výhradně českou záležitostí, podobné moučníky najdeme i u našich sousedů. Bavorské vdolky, známé také jako „Auszogne" nebo „Kiachl", jsou tradičním pečivem v jižním Německu, především v Bavorsku a Tyrolsku. Připravují se z kynutého těsta, které se rozválí do tvaru tenkého disku s vyšším okrajem a smaží se v horkém tuku. Výsledkem je křupavý kraj a měkký střed, který se často plní marmeládou nebo sype cukrem.
Rozdíl mezi českými a bavorskými vdolky spočívá především v textuře a přípravě. Zatímco české vdolky jsou spíše připomínkou koláče smaženého v oleji, bavorské jsou jemnější, s křehčím těstem. Kromě toho se často podávají na sladko i na slano – například s kysaným zelím, což je kombinace, která může překvapit, ale rozhodně neurazí.
Jejich popularita v Německu je srovnatelná s naší – bývají součástí trhů, slavností a lidových oslav. Právě díky těmto kulturním přesahům se ukazuje, jak podobné máme chutě napříč Evropou.
Vdolky dnes - tradiční chuť v moderním stylu
Ačkoliv se může zdát, že vdolky patří spíš do minulosti, v posledních letech zažívají renesanci. Mnoho kaváren a cukráren se vrací k tradičnímu pečivu a nabízí své vlastní variace – často s moderna twistem. Na talířích tak můžeme najít vdolky s mascarpone, malinovou pěnou nebo dokonce slanou verzí s kozím sýrem a rukolou.
Rostoucí popularita domácího pečení během pandemie napomohla tomu, že se lidé začali vracet k osvědčeným receptům, mezi které vdolky bezesporu patří. A právě díky tomuto návratu k tradicím roste i zájem o staročeský recept na vdolky, jaký dělávaly naše babičky.
A proč ne? V dnešní uspěchané době je příprava domácích vdolků nejen způsobem, jak si pochutnat, ale i jak zpomalit, vypnout a být na chvíli přítomni v okamžiku. Míchání těsta, čekání na vykynutí, opatrné vkládání do oleje – to vše nás učí trpělivosti a radosti z tvoření.
Recept na tradiční české vdolky
Pro ty, kteří by chtěli zkusit připravit domácí vdolky podle babiččina receptu, nabízíme jednoduchý návod. Nečekejte zázraky za pět minut. Ale právě v tom je krása – poctivá práce přináší sladké ovoce.
Suroviny:
- 500 g hladké mouky
- 250 ml vlažného mléka
- 40 g čerstvého droždí
- 2 žloutky
- 50 g cukru
- 60 g másla
- špetka soli
- nastrouhaná citronová kůra (volitelné)
- švestková povidla, tvaroh, zakysaná smetana, cukr moučka na ozdobu
- rostlinný olej na smažení
Postup:
- Droždí rozdrobíme do vlažného mléka s lžičkou cukru a necháme vzejít kvásek.
- Mezitím si připravíme těsto: do mísy prosejeme mouku, přidáme žloutky, cukr, rozpuštěné máslo, sůl a citronovou kůru.
- Přilijeme kvásek a vypracujeme hladké těsto, které necháme kynout asi hodinu na teplém místě.
- Vykynuté těsto rozválíme na plát silný asi 1,5 cm a vykrajujeme kolečka.
- Necháme ještě krátce kynout a smažíme z obou stran dozlatova v rozpáleném oleji.
- Po usmažení necháme okapat na ubrousku, potřeme povidly, posypeme cukrem nebo přidáme smetanu či tvaroh.
Výsledek? Zlatavé, měkké a voňavé vdolky, které potěší každého. Ať už si je dáte k nedělní kávě, jako zákusek pro návštěvu nebo jen tak, na chuť, vrátí vám klid a chuť do života.
Vzpomínka na babiččiny vdolky možná vybaví obraz kuchyně plné smíchu a vůně. Ale není důvod zůstávat jen u vzpomínek. Stačí pár surovin, trocha trpělivosti a vůně domova se vrátí.
