Přerůstání bakterií v tenkém střevě a nadýmání
Nadýmání, které přichází bez zjevné příčiny. Pocit plnosti ihned po jídle, bolesti břicha, které se stěhují z místa na místo, a trávicí potíže, jež nereagují na žádnou dietu ani na volně prodejné léky. Mnoho lidí takové příznaky zná důvěrně, přesto jim lékaři roky nedokážou přijít na kloub. Za celou řadou těchto záhadných trávicích problémů může stát stav, o němž se v české medicíně stále mluví poměrně málo - SIBO, tedy přerůstání bakterií v tenkém střevě.
Zkratka SIBO pochází z anglického Small Intestinal Bacterial Overgrowth a označuje stav, při němž se v tenkém střevě abnormálně množí bakterie, které by za normálních okolností měly žít převážně v tlustém střevě. Tenké střevo je sice osídleno mikroorganismy přirozeně, avšak jejich počet by měl být výrazně nižší než v části tlusté. Jakmile tato rovnováha selže a bakterie začnou v tenkém střevě proliferovat nekontrolovaně, spustí se kaskáda trávicích potíží, které mohou být pro postiženého doslova vyčerpávající.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Proč je SIBO tak těžko odhalitelné?
Zákeřnost tohoto stavu spočívá mimo jiné v tom, že jeho příznaky jsou téměř totožné s příznaky jiných, běžnějších onemocnění. Nadýmání po jídle, průjem nebo naopak zácpa, nevolnost, úbytek hmotnosti a chronická únava - to vše může být mylně přičítáno syndromu dráždivého tračníku, potravinové intoleranci nebo stresu. Podle odhadů trpí SIBO přibližně 6 až 15 % zdravé populace, zatímco u pacientů se syndromem dráždivého tračníku může být prevalence až 80 %, jak naznačují výsledky studií publikovaných v odborném časopise The American Journal of Gastroenterology.
Příběh třicetileté Markéty z Brna ilustruje tento problém velmi názorně. Roky navštěvovala různé specialisty kvůli neustálému nadýmání a bolestem břicha, které se výrazně zhoršovaly po každém jídle. Absolvovala endoskopii, kolonoskopii i celou řadu krevních testů - vše bylo v normě. Teprve gastroenterolog, který se zaměřuje na funkční poruchy trávení, navrhl dechový test na SIBO. Výsledek byl pozitivní. Po cílené léčbě se její stav dramaticky zlepšil během několika týdnů. Takových příběhů je přitom celá řada a mnozí pacienti na správnou diagnózu čekají i několik let.
Mechanismus vzniku nadýmání při SIBO je přitom poměrně přímočarý. Přemnožené bakterie v tenkém střevě fermentují přijaté sacharidy dříve, než je tělo stihne vstřebat. Při tomto procesu vznikají plyny - především vodík a methan - které způsobují charakteristické nadýmání, pocit tlaku a křeče. Zároveň mohou bakterie narušovat vstřebávání živin, zejména tuků, vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K) a vitamínu B12, což vede k nutričním deficitům i přes zdánlivě vyváženou stravu.
Co stojí za rozvojem SIBO?
Příčin, které mohou vést k přerůstání bakterií v tenkém střevě, je hned několik a často se vzájemně prolínají. Klíčovou roli hraje správná funkce migračního motorického komplexu - přirozeného čistícího mechanismu střev, který mezi jídly pravidelně „zametá" tenké střevo a posouvá bakterie směrem do tlustého střeva. Pokud je tento mechanismus narušen, například po střevní infekci, při cukrovce, hypotyreóze nebo po operacích břicha, bakterie se mohou v tenkém střevě hromadit.
Dalším rizikovým faktorem je snížená produkce žaludeční kyseliny, která normálně funguje jako přirozená bariéra proti přemnožení bakterií. Dlouhodobé užívání inhibitorů protonové pumpy (léky na pálení žáhy), ale i přirozené stárnutí organismu, může tuto ochrannou funkci oslabit. Podobně působí anatomické abnormality střev, jako jsou divertikly nebo píštěle, a rovněž imunodeficience různého původu.
Zajímavé je, že i chronický stres a nevhodné stravovací návyky mohou k rozvoji SIBO přispívat, byť nepřímo. Stres ovlivňuje motilitu střev i složení střevního mikrobiomu, a pokud k tomu přidáme stravu bohatou na rafinované cukry a průmyslově zpracované potraviny, vytváříme bakteriím v tenkém střevě doslova ideální podmínky pro přemnožení. Jak říká gastroenterolog a autor bestselleru o střevním zdraví Giulia Enders: „Střevo je zrcadlem naší doby - spěchu, stresu a průmyslového jídla."
Moderní životní styl tak paradoxně vytváří podmínky, v nichž SIBO může snáze vznikat a přetrvávat. A právě proto je pochopení tohoto stavu důležité nejen pro lékaře, ale i pro samotné pacienty, kteří se snaží o vědomý přístup ke svému zdraví.
Diagnostika SIBO se nejčastěji provádí pomocí dechového testu, při němž pacient vypije roztok laktulózy nebo glukózy a poté pravidelně vydechuje do speciálních sáčků. Vydechovaný vzduch se analyzuje na obsah vodíku a methanu - plynů, které lidské buňky neprodukují, ale vznikají právě při bakteriální fermentaci. Test je neinvazivní, relativně dostupný a lze jej absolvovat i ambulantně. Zlatým standardem je sice přímá kultivace obsahu tenkého střeva, ale ta je technicky náročná a v klinické praxi méně obvyklá.
Léčba SIBO se typicky skládá z několika fází. V první řadě se podávají antibiotika - nejčastěji rifaximin, případně v kombinaci s dalšími preparáty při methanovém typu SIBO. Rifaximin má tu výhodu, že působí lokálně v trávicím traktu a minimálně se vstřebává do krevního oběhu, čímž snižuje riziko systémových vedlejších účinků. Přesto není léčba bez výzev - míra recidivy SIBO je poměrně vysoká, a pokud se neodstraní základní příčina přemnožení bakterií, problém se může vrátit.
Proto je součástí komplexního přístupu i úprava stravy a životního stylu. Populární je takzvaná low-FODMAP dieta, která omezuje fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly - tedy typy sacharidů, které bakterie nejsnáze fermentují a přeměňují na plyny. Tato dieta, vyvinutá na Monash University v Austrálii, prokázala v klinických studiích výrazné zmírnění příznaků u pacientů s funkčními trávicími poruchami včetně SIBO. Nejde ovšem o dietu celoživotní - slouží spíše jako nástroj ke zklidnění příznaků v akutní fázi, nikoli jako trvalé řešení.
Vedle diety hraje roli i podpora přirozeného čistícího mechanismu střev. Prakticky to znamená dodržovat delší přestávky mezi jídly - ideálně alespoň čtyři až pět hodin - a vyhnout se neustálému mlsání, které tento mechanismus narušuje. Během hladovění se totiž migrační motorický komplex aktivuje a provádí své čistící vlny; pokud jíme příliš často, k tomuto procesu nedochází dostatečně. Bylinné protokoly zahrnující například berberin, oregánový olej nebo allicin z česneku jsou studovány jako alternativa nebo doplněk k antibiotické léčbě, přičemž některé studie naznačují srovnatelnou účinnost, jak ukazuje výzkum publikovaný v Global Advances in Health and Medicine.
Nelze opomenout ani roli probiotik, která jsou v kontextu SIBO poněkud kontroverzní. Zatímco u zdravých lidí nebo při léčbě antibiotiky jsou probiotika obecně doporučována, u aktivního SIBO mohou paradoxně příznaky zhoršovat - přidáváme totiž další bakterie do prostředí, kde jich je již příliš mnoho. Přístup k probiotikům by proto měl být individuální a ideálně konzultovaný s lékařem nebo výživovým specialistou.
Jak podpořit zdraví střev v každodenním životě?
Prevence a dlouhodobá péče o střevní zdraví jdou ruku v ruce s celkovým přístupem k životosprávě. Pravidelný pohyb má prokazatelně pozitivní vliv na motilitu střev - i pouhá třicetiminutová svižná chůze denně může pomoci udržet střevní peristaltiku v optimálním režimu. Dostatečná hydratace, omezení alkoholu a kouření, kvalitní spánek a zvládání stresu jsou faktory, které na první pohled nesouvisejí s trávením, ale ve skutečnosti jej ovlivňují zásadním způsobem.
Z hlediska výživy se jako protektivní jeví strava bohatá na přirozené vlákniny z celých potravin, fermentované potraviny jako kefír, kimchi nebo nepasterizovaný jogurt a dostatečný příjem omega-3 mastných kyselin, které mají protizánětlivé účinky. Naopak nadměrná konzumace ultra-zpracovaných potravin, cukru a alkoholu vytváří podmínky, v nichž dysbalance střevního mikrobiomu - a potenciálně i SIBO - snadněji vznikají.
Pro ty, kteří se zajímají o ekologický a udržitelný přístup ke stravování, je dobrou zprávou, že potraviny šetrné k životnímu prostředí jsou zpravidla i těmi, které prospívají střevnímu zdraví. Lokální, sezónní a minimálně zpracované potraviny - luštěniny, zelenina, celozrnné obiloviny, kvašené produkty - tvoří základ stravy, která živí jak člověka, tak jeho střevní mikrobiom. A zdravý mikrobiom je tou nejlepší ochranou před stavy, jako je právě SIBO.
Pokud tedy někdo dlouhodobě trpí nevysvětlitelným nadýmáním, pocitem těžkosti po jídle nebo opakujícími se trávicími potížemi, které nereagují na běžná opatření, stojí za to zmínit možnost SIBO svému lékaři a zvážit dechový test. Záhadné nadýmání totiž nemusí být jen otázkou špatně zvoleného jídla - může být signálem, že v tenkém střevě probíhá tichý, ale velmi reálný mikrobiální přetlak, který si žádá pozornost.
