Plogging aneb jak běhat a uklízet přírodu
Představte si, že vyrazíte na svůj obvyklý ranní běh a vrátíte se domů nejen s dávkou endorfinu, ale také s taškou plnou odpadků, které jste cestou posbírali. Přesně o tom je plogging – sportovní trend, který v posledních letech dobývá parky, lesy i městské ulice po celém světě. Nejde přitom o žádnou oběť ani o přidanou zátěž. Naopak, mnoho nadšenců tvrdí, že jim tato kombinace dává pocit, že jejich pohyb má smysl přesahující vlastní kondici.
Slovo plogging vzniklo spojením švédského výrazu plocka upp (sbírat) a anglického jogging. Myšlenka se zrodila ve Švédsku kolem roku 2016, kdy Erik Ahlström začal sbírat odpadky při svých bězích po Stockholmu. Nápad se rychle rozšířil přes sociální sítě a dnes má plogging komunity na všech kontinentech. Podle odhadů se do roku 2020 zapojilo do různých ploggingových akcí přes dva miliony lidí ve více než sto zemích světa. Není divu – jde o aktivitu, která nevyžaduje žádné speciální vybavení ani vstupní poplatek, a přitom přináší hned dvojí užitek.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Proč je plogging víc než jen módní výstřelek
Skeptici by mohli namítnout, že jde o další ekologický trend, který rychle přijde a zase odejde. Jenže plogging má za sebou už téměř dekádu a jeho popularita spíše roste, než by opadala. Důvod je prostý: funguje na několika úrovních najednou.
Z hlediska fyzické aktivity je plogging překvapivě náročnější, než by se zdálo. Opakované předklony, dřepy a změny tempa při sbírání odpadu zapojují svaly, které při klasickém rovnoměrném běhu zůstávají stranou. Střídání běhu s rychlými pohyby k zemi je vlastně forma funkčního tréninku, která procvičuje celé tělo. Studie a fitness odborníci potvrzují, že hodina ploggingu spálí přibližně o 50 kalorií více než stejně dlouhý jogging bez sbírání. To není zanedbatelné číslo, vezmeme-li v úvahu, že sportovní aktivita přitom přináší navíc i ekologický přínos.
Z pohledu duševního zdraví hraje roli tzv. purpose-driven exercise – tedy pohyb s vědomým záměrem. Psychologové dlouhodobě upozorňují, že aktivity, které v sobě nesou prosociální nebo environmentální rozměr, zvyšují celkovou spokojenost a pocit smysluplnosti. Jinými slovy, když člověk ví, že jeho ranní výběh přispívá k čistšímu prostředí, motivace se udržuje snáze než při pohybu „jen pro sebe".
A pak je tu ten sociální aspekt. Ploggingové skupiny vznikají organicky – v parcích, na sociálních sítích, přes aplikace jako Meetup nebo Strava. Lidé se scházejí, sdílejí trasy, soutěží v množství sebraného odpadu, fotografují nečekané nálezy. Vznikají přátelství a komunity, které mají společného jmenovatele v péči o místo, kde žijí.
Jak jednou řekl švédský zakladatel hnutí Erik Ahlström: „Nechceme lidem říkat, co mají dělat. Chceme jen ukázat, že malá akce může mít velký dopad."
Jak si vybrat ploggingovou trasu a na co se připravit
Jednou z největších výhod ploggingu je jeho dostupnost – trasu si může každý sestavit prakticky kdekoliv. Přesto existují místa, kde má smysl začít, a tipy, které mohou první zkušenost výrazně zpříjemnit.
Ideální ploggingové trasy vedou tam, kde se odpadky skutečně vyskytují. Zvuk to není příliš romantický, ale pravdivý. Parky na okraji měst, cyklostezky podél řek, lesní cesty v okolí sídlišť nebo pobřeží rybníků a přehrad – to jsou místa, kde se odpadky hromadí a kde má jejich sběr největší smysl. Naopak v udržovaných centrech měst nebo na dobře hlídaných turistických stezkách bývá situace lepší.
Dobrým příkladem z praxe je třeba Praha, kde ploggingová komunita pravidelně čistí trasy podél Vltavy, v Divoké Šárce nebo v okolí Prokopského údolí. Podobné skupiny existují v Brně, Ostravě nebo Olomouci. Pokud člověk nechce hned vstupovat do organizované skupiny, stačí si otevřít mapu, vybrat trasu v délce 5–10 kilometrů a vyrazit.
Co se týče vybavení, nejde o nic komplikovaného:
- Rukavice – tenké gumové nebo pracovní, chrání před přímým kontaktem s odpadem
- Sáček nebo taška – ideálně recyklovatelný nebo opakovaně použitelný pytlík
- Kleště nebo uchopovač – usnadní sběr bez nutnosti se hluboce předklánět, ocení ho zejména ti, kteří mají problémy se zády
- Vhodná obuv – klasické běžecké boty s dobrou gripy, protože plogging často vede i do terénu
Otázka, která napadne každého začátečníka: co s odpadem po skončení trasy? Nejjednodušší je donést sebrané odpadky k nejbližšímu koši nebo kontejneru. Při větších akcích si organizátoři předem domlouvají s místní samosprávou odvoz nebo zapůjčení kontejnerů. Mnoho obcí takovou spolupráci vítá a aktivně podporuje.
Při plánování trasy stojí za to využít i online zdroje. Platforma Litterati například umožňuje fotografovat a geolokačně označovat sebraný odpad, čímž vzniká celosvětová databáze znečištění. Podobně funguje česká iniciativa Ukliďme Česko, která mapuje místa s výskytem odpadků a koordinuje dobrovolnické akce po celé republice. Obě platformy mohou sloužit jako výborný startovní bod pro výběr trasy i pro zapojení do širší komunity.
Plogging má také svou sezónní logiku. Jaro a podzim jsou z hlediska sběru odpadu nejproduktivnější – po zimě se na loukách a v křovinách objeví vše, co sníh ukrýval, a před zimou je zase dobrý čas připravit přírodu na chladné měsíce. Letní plogging podél vodních ploch má svůj specifický charakter, protože v okolí rybníků a přehrad se hromadí odpad z pikniků a letních akcí. Zimní plogging je sice méně populární, ale o to intenzivnější z hlediska fyzické námahy – sněhové podmínky a kluzký terén přidávají celé aktivitě nový rozměr.
Pro ty, kteří chtějí jít ještě dál, existuje možnost spojit plogging s dalšími outdoorovými aktivitami. Plogging na kole – někdy nazývaný plogcycling – funguje na stejném principu, jen v rychlejším tempu a na delších trasách. Plogging při turistice, tedy sbírání odpadu při pohodovějším tempu chůze, je zase přístupný pro rodiny s dětmi nebo pro starší ročníky, kteří by běh v kombinaci s předklony nezvládli. Děti přitom tuto aktivitu přijímají překvapivě nadšeně – pro ně jde o dobrodružnou hru s jasným výsledkem, který vidí na vlastní oči.
Zajímavý příklad pochází z Japonska, kde existuje podobná tradice zvaná soji – úklid veřejného prostoru jako projev respektu ke komunitě. Japonci pravidelně uklízejí okolí svých domovů, škol i pracovišť, a to bez jakéhokoli vnějšího tlaku. Plogging v tomto smyslu není ničím novým – je to vlastně moderní, sportovní forma prastaré myšlenky, že péče o společný prostor je přirozenou součástí života ve společnosti.
Komunita kolem ploggingu také přirozeně podporuje širší zájem o udržitelný životní styl. Lidé, kteří pravidelně sbírají odpad, si začínají více všímat, co vlastně sbírají. Plastové lahve, cigaretové nedopalky, obalový materiál z fast foodu – statistiky opakovaně ukazují, že jde o nejčastější typy odpadků v přírodě. Tento každodenní kontakt s důsledky spotřebitelského chování vede mnoho ploggerů k tomu, že přehodnotí vlastní nákupní zvyklosti, začnou používat ekologické alternativy nebo se zajímají o zero waste přístup k domácnosti. Plogging tak není jen fyzická aktivita – je to i způsob, jak si vypěstovat hlubší vztah k životnímu prostředí.
Není přitom nutné být ekologickým aktivistou ani mít přehled o všech certifikátech udržitelnosti. Stačí vzít rukavice, sáček a vyrazit ven. Každý posbíraný odpadek je konkrétní, hmatatelný výsledek, který se nedá zpochybnit ani přehlédnout. A právě tato jednoduchost a přímočarost je možná největší silou celého hnutí – v době, kdy se ekologická témata často ztrácejí v abstraktních číslech a vzdálených katastrofách, nabízí plogging něco zcela jiného: okamžitý, viditelný a radostný způsob, jak přispět ke změně přímo tam, kde člověk žije a pohybuje se.
Příští víkend, až budete přemýšlet, kudy vyrazit na výběh, možná stojí za to vzít s sebou jeden sáček navíc. Výsledek uvidíte ještě dřív, než se vrátíte domů.
