Objevte nejzdravější sladidlo a jak ovlivňuje vaše zdraví
Hledání nejzdravějšího sladidla - přírodní vs. umělá sladidla pod drobnohledem
Sladká chuť je jedním z nejsilnějších chuťových vjemů. Doprovází nás od dětství, spojuje se s odměnou, pohodou nebo oslavou. Ale v době, kdy se stále více lidí snaží o zdravější životní styl a sledují příjem cukru, vyvstává otázka: Jaké sladidlo je nejzdravější? A existuje vůbec nějaké sladidlo, které bychom mohli používat bez výčitek?
Výběr vhodného sladidla není jen otázkou chuti, ale také zdraví, udržitelnosti a celkového dopadu na tělo. V záplavě možností od přírodních po umělá sladidla může být matoucí rozpoznat, které sladidlo je skutečně to nejzdravější. Tento článek se pokusí rozplést sladkou džungli a přinést odpovědi, které vám pomohou se rozhodnout.
Cukr - milovaný viník
Než se podíváme na náhrady, je dobré si připomenout hlavního viníka, kterého se většina zdravě smýšlejících lidí snaží nahradit – rafinovaný cukr. Ten sice poskytuje okamžitou energii a nezastupitelnou chuť, ale také přispívá k řadě zdravotních problémů, včetně obezity, cukrovky 2. typu, zubního kazu a zánětlivých onemocnění.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje omezit příjem přidaných cukrů na méně než 10 % z celkového denního energetického příjmu, ideálně i méně než 5 %. To odpovídá asi 25 gramům, tedy zhruba šesti čajovým lžičkám cukru denně. V praxi však mnoho lidí tuto hranici překračuje, často nevědomky, skrze průmyslově zpracované potraviny.
Proto roste zájem o sladidla, která dokáží chuť cukru napodobit, ale bez jeho negativních účinků.
Přírodní sladidla - sladkost od matky přírody
Přírodní sladidla bývají často první volbou, pokud hledáme zdravější alternativy. Neobsahují syntetické chemikálie a pocházejí z rostlinných zdrojů. Ale i mezi nimi panují rozdíly.
Med
Med je tradičně považován za zdravější náhradu cukru. Má antibakteriální vlastnosti, obsahuje enzymy, minerály a antioxidanty, pokud je v syrové, nepasterizované podobě. Přesto je třeba s ním zacházet obezřetně – je velmi kalorický a má vysoký glykemický index (okolo 60), což znamená, že výrazně zvyšuje hladinu cukru v krvi.
Javorový sirup a melasa
Stejně jako med mají oba typy sirupů své výhody. Obsahují minerály jako vápník, železo nebo draslík a jsou méně průmyslově zpracované než rafinovaný cukr. Javorový sirup má nižší glykemický index (okolo 54) než cukr, ale opět – i tady platí, že méně je více.
Datlový sirup a pasta
Datle jsou přirozeně sladké a bohaté na vlákninu, vitaminy skupiny B, železo a antioxidanty. Datlová pasta či sirup jsou výbornou náhradou cukru v pečení nebo do kaší. Díky obsahu vlákniny nezpůsobují tak prudké výkyvy glykémie jako čistý cukr.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Kokosový cukr
Kokosový cukr se vyrábí z nektaru květů kokosové palmy. Má nižší glykemický index než bílý cukr (okolo 35), obsahuje stopové množství minerálů a inulinu – vlákniny prospěšné pro střevní mikrobiom. Nevýhodou může být vyšší cena a ne zcela zanedbatelný obsah kalorií.
Stévie
Z hlediska zdraví patří stévie mezi nejzdravější přírodní sladidla. Pochází z listů rostliny Stevia rebaudiana, je až 300krát sladší než cukr, ale neobsahuje téměř žádné kalorie a má nulový glykemický index. Navíc nemá negativní dopad na hladinu krevního cukru, což ocení hlavně diabetici.
Někteří lidé si na její chuť, která může být mírně hořká nebo lékořicová, hůře zvykají. Kvalita komerčních produktů ze stévie se také liší – ideální je volit co nejméně zpracované verze bez umělých příměsí.
Umělá sladidla - vědecká alternativa s otazníky
Umělá sladidla vznikla jako odpověď na potřebu sladké chuti bez kalorií. Mezi nejznámější patří aspartam, sacharin, sukralóza nebo acesulfam K. Tyto látky jsou běžně využívány v dietních nápojích, nízkokalorických potravinách a doplňcích stravy.
Zatímco některé studie potvrzují jejich bezpečnost i při dlouhodobém užívání, jiné zpochybňují jejich vliv na střevní mikrobiom, apetit a metabolismus. Například výzkum publikovaný v časopise Cell (2022) ukázal, že některá umělá sladidla mohou ovlivňovat složení střevních bakterií a tím nepřímo ovlivňovat hladinu cukru v krvi.
Z tohoto důvodu je těžké označit některé z těchto látek za nejzdravější umělé sladidlo – bezpečnost se zdá být závislá na dávce, genetice i individuální mikrobiální výbavě. Pokud je tedy používáte, je dobré držet se doporučených denních limitů, které stanovují evropské i světové potravinové úřady.
Erythritol a xylitol - cukrové alkoholy s překvapivými benefity
Na pomezí mezi přírodními a umělými sladidly stojí tzv. cukerné alkoholy. Nepředstavujte si alkohol v pravém slova smyslu – tyto látky mají chemickou strukturu podobnou cukrům, ale tělo je metabolizuje jinak.
Erythritol vyniká tím, že má téměř nulový glykemický index, neovlivňuje hladinu cukru v krvi, nezpůsobuje zubní kazy a je prakticky bez kalorií. Navíc je dobře snášen i při vyšších dávkách, na rozdíl od jiných cukerných alkoholů.
Xylitol je také oblíbený – sladký téměř jako cukr, ale s menším obsahem kalorií a nízkým vlivem na hladinu glukózy v krvi. Působí dokonce pozitivně na zdraví zubů. Je však třeba dát pozor, protože u některých lidí může vyvolat zažívací potíže, pokud se konzumuje ve vyšším množství.
Tak které sladidlo je nejzdravější?
Odpověď na tohle není úplně černobílá – hodně záleží na tom, co přesně vaše tělo potřebuje, jaký máte zdravotní stav a jak žijete. Obecně se ale dá říct, že mezi nejzdravější sladidla patří stévie, kterou tělo téměř neregistruje kvůli nulovému glykemickému indexu a kaloriím, erythritol, který nezvedá cukr v krvi a většina lidí ho snáší bez problémů, a datlový sirup nebo pasta – ten je sice sladší a kalorický, ale zato plný vlákniny a dalších výživných látek, což se může taky hodit.
V praktickém životě může kombinace těchto sladidel přinést nejlepší výsledky – například směs stévie a erythritolu často chuťově i funkčně nahrazuje cukr bez vedlejších efektů. Takovou kombinaci používá třeba i cukrářka Andrea, která připravuje dorty pro diabetiky. „Lidé bývají překvapeni, že je dort bez cukru. Přitom stačí správná kombinace stévie a erythritolu a výsledek je k nerozeznání od klasiky," říká s úsměvem.
Sladit, nebo nesladit?
Možná je ale celá otázka postavená trochu jinak, než by měla být. Místo hledání „nejzdravějšího sladidla" by otázka mohla znít: Jak se osvobodit od potřeby nadměrně sladit? Naše chuťové buňky jsou velmi adaptabilní – když přestaneme sladit, po čase začneme vnímat přirozenou sladkost potravin mnohem intenzivněji.
Zamyslet se nad celkovými stravovacími návyky, snížit příjem průmyslově zpracovaných potravin a dát přednost celistvým zdrojům potravy je možná ten skutečně „nejzdravější sladidlový plán".
Protože v konečném důsledku – ať už sáhnete po medu, stévii nebo erythritolu – největší sílu má vždy rovnováha a umírněnost.
