Multitasking a jeho vliv na duševní zdraví a výkon v práci
Multitasking - iluze efektivity v moderním světě
V dnešním uspěchaném světě se pojem multitasking stal synonymem pro produktivitu. V pracovních inzerátech se často objevuje požadavek na „schopnost zvládat více úkolů najednou", a v běžné konverzaci bývá multitasking považován za dovednost hodnou obdivu. Ale co vlastně multitasking je, jaký je jeho skutečný význam a jak funguje lidský mozek, když se snaží zvládat víc činností najednou?
Zatímco technologie jako chytré telefony a počítače zvládají multitasking bez viditelného zaváhání, u lidí je situace o něco složitější. Ačkoli si mnozí myslí, že jsou schopni pracovat na více úkolech současně, vědecké studie opakovaně ukazují, že lidský multitasking je ve skutečnosti spíše mýtus než funkční strategie.
Co je to multitasking a proč ho tak milujeme?
Pojem multitasking pochází původně z oblasti výpočetní techniky. Označuje schopnost počítače provádět několik operací současně. Když se tento výraz přenesl do běžné řeči, začal se používat pro označení schopnosti člověka věnovat se více úkolům najednou – například psát e-mail, při tom telefonovat a zároveň sledovat novinky na sociálních sítích.
Na první pohled to působí jako ideální způsob, jak zvládnout víc práce za méně času. V kultuře, která často odměňuje tempo a výkon, se multitasking stal jakýmsi důkazem výkonnosti. Lidé si připadají efektivnější, důležitější a produktivnější. Jenže jak ukazují psychologické výzkumy, efekt skutečného soustředění bývá často přesně opačný.
Multitasking v lidském mozku - jak to (ne)funguje?
Mozek není navržen pro zpracování více vědomých úkolů najednou. Co se v praxi označuje jako lidský multitasking, je spíše rychlé přepínání pozornosti mezi jednotlivými činnostmi. A právě toto přepínání je velmi náročné – jak energeticky, tak časově.
Podle studie Stanfordovy univerzity lidé, kteří se pokoušejí multitaskovat, mají horší schopnost filtrovat nepodstatné informace, déle jim trvá přechod mezi úkoly a častěji dělají chyby. Jinými slovy, když se snažíte psát pracovní e-mail a zároveň odpovídat kolegovi na chatu, výsledkem bude často méně kvalitní práce a vyšší hladina stresu.
To potvrzuje i výzkum Americké psychologické asociace, která zjistila, že při přechodu mezi dvěma mentálními úkoly může člověk ztratit až 40 % svého produktivního času. Takže místo toho, aby člověk ušetřil čas, vlastně ho ztrácí, a navíc se vystavuje vyššímu riziku mentální únavy.
Příklady z každodenního života
Zamysleme se nad běžnou situací: sedíte u počítače, odpovídáte na e-maily, každých pár minut nahlédnete na mobil, jestli někdo nepíše, a do toho se snažíte ještě stihnout online poradu. Výsledkem je, že si z porady moc nepamatujete, zapomenete připojit důležitou přílohu k e-mailu a místo toho, abyste ušetřili čas, končíte s pocitem vyčerpání.
A teď si představme jiný scénář. Představte si řidiče, který během jízdy telefonuje – i když má handsfree. Podle studie britské Royal Society for the Prevention of Accidents vám telefonování za jízdy zpomaluje reakční dobu více než řízení pod vlivem alkoholu. To je děsivý, ale výmluvný příklad toho, že lidský mozek opravdu nedokáže efektivně rozdělit pozornost mezi dvě náročné činnosti.
Proč si tedy myslíme, že multitasking zvládáme?
Část odpovědi spočívá v tom, že nám samotným se zdá, že jsme efektivní. Lidský mozek je totiž vybaven tak, aby si všímal výsledků, ne nutně kvality. Dokážeme zpracovat více jednoduchých, mechanických úkolů (například poslouchat hudbu a skládat prádlo), ale jakmile jde o činnosti vyžadující hlubší soustředění, multitasking nás zpomaluje.
Další problém je v tom, že multitasking si často zaměňujeme s rychlým střídáním pozornosti, což mozku vytváří iluzi produktivity. Jak říká neurology Earl Miller z MIT: „Mozek není vytvořen tak, aby byl multitaskingový. Přeřazování mezi úkoly je náročné a často si neuvědomujeme, jak moc nás to vyčerpává."
Multitasking v pracovním prostředí
V kancelářské kultuře je multitasking často považován za klíčovou dovednost. Lidé jsou tlačeni k tomu, aby zvládali e-maily, porady, telefonáty a zprávy na Slacku během jedné hodiny. Výsledkem je stres, vyhoření a pokles kvality práce. Některé firmy si toho začínají všímat a zavádějí takzvané „deep work" bloky, kdy se zaměstnanci mohou bez rušení věnovat jednomu úkolu.
Zajímavým příkladem je německá softwarová firma SAP, která zavedla „tiché časy", během nichž není dovoleno plánovat schůzky ani odpovídat na e-maily. Zaměstnanci tak mají prostor se skutečně koncentrovat. Výsledkem je nejen vyšší pracovní efektivita, ale také lepší duševní pohoda.
Lidský multitasking vs. technologie
Zatímco počítač zvládne spustit aktualizaci, přehrávat hudbu a zároveň otevírat dokument, lidský mozek pracuje jinak. Má omezenou kapacitu pracovní paměti a citlivě reaguje na přerušení. Každé přepnutí pozornosti vyžaduje, aby mozek „vyčistil" předchozí informaci a nahradil ji novou – což stojí čas i mentální sílu.
Není náhodou, že se v posledních letech stává populární tzv. monotasking – schopnost věnovat se jen jednomu úkolu v daný okamžik. Tento přístup podporují i aplikace na blokování rušivých vlivů, jako je například Forest nebo Freedom. Uživatel si nastaví časový blok, během něhož nemůže přistupovat na sociální sítě ani jiné rušivé stránky. Výsledkem bývá vyšší míra dokončených úkolů a nižší pocit zahlcení.
Jak se naučit pracovat bez multitaskingu?
Změna přístupu k práci i každodenním činnostem může být náročná, ale přínosná. Začněte tím, že si rozdělíte den do bloků a během každého bloku se věnujte jen jedné činnosti. Když píšete zprávu, nečtěte zároveň e-maily. Když telefonujete, vyhněte se prohlížení internetu.
Dobrým pomocníkem může být i technika Pomodoro – pracujete 25 minut v maximálním soustředění a poté si dáte 5 minut pauzu. Tento rytmus pomáhá udržet vysokou koncentraci bez pocitu přetížení.
A pokud vás svádí multitasking během chvil odpočinku, zkuste jednoduché pravidlo: dělejte věci naplno. Jíte? Neposílejte zároveň SMS. Jdete na procházku? Neodpovídejte u toho na pracovní e-maily.
Multitasking a zdravý životní styl
Zajímavé je, že souvislost mezi multitaskingem a životním stylem se promítá i do našeho fyzického a psychického zdraví. Neustálé přepínání mezi úkoly zvyšuje hladinu kortizolu – stresového hormonu. To může vést k únavě, poruchám spánku a zvýšenému riziku úzkostných poruch.
Zdravý životní styl tedy není jen o jídle a pohybu, ale také o tom, jak zacházíme se svou pozorností. Vědomé soustředění a schopnost být „tady a teď" se ukazují jako jeden z pilířů duševní pohody. Odtud pramení i popularita mindfulness, meditace nebo digitálního detoxu.
Zkušenost ukazuje, že když lidé sníží množství rozptýlení a začnou dělat věci s plnou pozorností, zlepšuje se nejen jejich výkonnost, ale i kvalita života – v práci, ve vztazích i ve vztahu sami k sobě.
V době, kdy se zdá být multitasking nezbytností, může být největší výzvou – a zároveň největší výhodou – schopnost vypnout notifikace, zavřít deset otevřených záložek a věnovat se jediné věci. A právě v tom může spočívat skutečné umění efektivity.
