Jak motání hlavy a psychika souvisí s vaším duševním zdravím
Když se hlava točí - jak může psychika ovlivňovat rovnováhu a vnímání těla
Motání hlavy je běžným příznakem mnoha zdravotních potíží — od nízkého krevního tlaku přes infekce až po problémy s ušním labyrintem. Co však mnozí netuší, je, že psychika může hrát klíčovou roli v tom, jak často a intenzivně se tento nepříjemný stav objevuje. Spojení mezi motáním hlavy a psychikou není jen doménou psychosomatické medicíny; dnes na něj poukazují i neurologové, psychologové a praktici celostní medicíny.
Když se někdo svěří, že se mu „motá hlava z nervů", často nejde jen o metaforu. Existuje přímá vazba mezi psychickou zátěží a vnímáním rovnováhy. Lidé trpící úzkostí, stresem nebo panickou poruchou velmi často popisují epizody závratí, nejasného vidění nebo pocit, že se „svět točí". A právě zde se začíná proplétat složitý vztah mezi motáním hlavy a psychickým stavem.
Tělo a mysl - propojení, které nelze ignorovat
Na začátku každé závratě je potřeba rozlišit, zda jde o fyziologický, nebo psychogenní problém. Pokud lékař vyloučí neurologické, vnitřní nebo ortopedické příčiny, často se obrací pozornost k psychice. V té chvíli přichází otázka: může být motání hlavy skutečně „jen" v hlavě?
Odpověď není tak jednoduchá, jak se zdá. Psychika má totiž přímý vliv na tělesné vnímání. Kortizol, adrenalin a další stresové hormony mohou měnit krevní oběh, napětí svalů a vnímání rovnováhy. Dlouhodobě se pak psychické napětí může somatizovat – tedy projevit se v těle jako fyzické symptomy. A právě motání hlavy může být jedním z nich.
Zajímavým příkladem je tzv. „funkční závratě" nebo „chronická subjektivní závratě". Tento stav popisuje člověk, který vnímá neustálou nejistotu v prostoru, přitom mu neurolog ani ORL specialista nic neobjeví. Závratě přichází v klidových situacích, často bez jasné příčiny – a právě zde hraje psychika zásadní roli.
Úzkost jako sabotér rovnováhy
Jedním z nejčastějších psychických stavů spojených s motáním hlavy je generalizovaná úzkostná porucha. Lidé trpící úzkostí mají vyšší svalové napětí, zrychlený tep, mělké dýchání a často i sklony k hyperventilaci — to vše může vyvolat pocit lehkosti v hlavě, nejistoty při chůzi nebo dokonce točení prostoru kolem.
V reálném životě to může vypadat například takto: mladá žena jménem Lucia pracuje ve stresujícím prostředí. Poslední měsíce pozoruje, že se jí při prezentacích nebo poradách začíná motat hlava. Navštěvuje lékaře, podstupuje řadu vyšetření, všechna však dopadají v pořádku. Až psycholog jí naznačí, že její psychický stav může být příčinou fyzických projevů. Ukáže se, že Lucia trpí úzkostmi, které se somatizují právě tímto způsobem. Pravidelná terapie a změna životního stylu jí nakonec přinášejí úlevu.
Z výzkumů Americké neurologické akademie i studií publikovaných v odborných časopisech, jako je The Lancet Psychiatry, vyplývá, že závratě vyvolané psychikou nejsou výjimečné, ale spíše podceňované. Pacienti často dostávají zbytečná vyšetření, zatímco by jim pomohla dlouhodobá psychologická podpora či změna návyků.
Jak poznat, že motání hlavy souvisí s psychikou?
Neexistuje jednoznačný test, který by určil, zda motání hlavy způsobuje psychika. Existují však určité znaky, které mohou napovědět:
- Motání hlavy se objevuje v konkrétních situacích (například v davu, v uzavřených prostorách, při stresu).
- Pocit nestability je spíše subjektivní – prostor se „netočí", ale člověk má dojem nejistoty či lehkosti.
- Neexistuje žádný fyziologický nález, který by příznaky vysvětloval.
- Závratě se zhoršují při psychickém vyčerpání, úzkosti nebo depresivních stavech.
- Příznaky ustupují při relaxaci nebo psychoterapii.
Je důležité si uvědomit, že tento typ potíží není „vsugerovaný" – pacient opravdu trpí, i když objektivní příčina není zřejmá. Tělo a mysl jsou propojené, a jestliže v hlavě probíhá tichý boj, tělo na něj může reagovat velmi hlasitě.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Co pomáhá, když za motáním hlavy stojí psychika?
Léčba závratí psychického původu je komplexní. Není to jen o lécích, ale spíše o celkové změně přístupu k životu, tělu i mysli. Psychoterapie – zejména kognitivně-behaviorální – může pomoci pochopit spouštěče a naučit se s nimi pracovat. Relaxační techniky, dechová cvičení, mindfulness nebo jóga mohou výrazně snížit napětí a obnovit vnitřní rovnováhu.
Důležitá je rovněž fyzická aktivita – i obyčejná chůze, plavání nebo lehké cvičení totiž podporují správnou funkci vestibulárního systému a zároveň působí antidepresivně. Klíčová je i kvalitní strava a dostatek spánku, protože tělo vyčerpané stresem má menší kapacitu zvládat denní nástrahy – a motání hlavy se tak častěji objevuje.
Změna prostředí, omezení kofeinu, alkoholu či nikotinu a nastavení zdravé denní rutiny mohou být malými, ale účinnými kroky na cestě ke stabilnějšímu vnímání prostoru a pocitu bezpečí. V některých případech mohou lékaři doporučit i krátkodobé užívání anxiolytik či antidepresiv, vždy však jako součást širšího terapeutického plánu.
Nejde o slabost, ale o signál
Mnoho lidí, kteří zažívají motání hlavy spojené s psychikou, se stydí o svých potížích mluvit. Bojí se, že budou vnímáni jako slabí nebo „přecitlivělí". Je důležité si připomenout, že tělo si vybírá různé cesty, jak dát najevo přetížení – a závratě jsou jednou z nich.
Psychologové často připomínají, že tělesné symptomy spojené s duševní zátěží nejsou projevem slabosti, ale inteligentní obrannou reakcí organismu. Vnímat je jako varovný signál, nikoli jako selhání, může být prvním krokem ke změně.
Jedna klientka, která se dlouhodobě potýkala s epizodami závratí bez fyziologické příčiny, po letech psychoterapie řekla: „Motání hlavy mi vlastně pomohlo zastavit a přehodnotit, jak žiju." Tahle věta vystihuje podstatu problému – někdy potřebujeme ztratit rovnováhu, abychom ji mohli znovu najít.
Věnovat pozornost vlastnímu duševnímu zdraví, naslouchat signálům těla a nebát se hledat pomoc je základní předpoklad nejen k vyléčení, ale i k plnohodnotnému životu. Protože co když se hlava netočí kvůli nemoci, ale protože nás tělo prosí, abychom zpomalili?
