Jak vyrobit holandský řízek od babičky a přitom zdravě?

Holandský řízek od babičky - poklad české kuchyně, který si zaslouží návrat na talíř

V každé rodině se najde alespoň jedno jídlo, které se – ač třeba zcela nenápadně – zapsalo do vzpomínek několika generací. U někoho to jsou kynuté buchty, u jiného voňavá svíčková a u dalšího právě holandský řízek podle babiččina receptu. Proč právě tenhle pokrm, který nemá s Holandskem společného téměř nic, zůstává tak hluboko zakořeněný v české kuchyni? A čím si zaslouží návrat i do dnešních domácností, kde se stále častěji hledá rovnováha mezi tradicí a moderním, zdravějším životním stylem?

Holandský řízek je jídlo, které v sobě nese nejen chuť, ale i příběh. Není to pokrm, který by okouzlil svou exotikou, ale právě jeho domáckost, jednoduchost a sytost z něj dělá klasiku, která nikdy úplně nezmizela – jen se na ni občas zapomíná. A právě dnes, v době, kdy se lidé znovu obracejí k domácím receptům, kvalitním surovinám a poctivému vaření, zažívá holandský řízek ve stylu babičky nenápadný, ale velmi příjemný comeback.

Proč „holandský", když je to tak české?

Začněme tím, co většinu lidí zaskočí: proč se jídlo z mletého masa se sýrem, obalené jako řízek, jmenuje „holandský", když nemá s Holandskem téměř žádné historické spojení? Podle některých teorií je název inspirován „holandskou" variantou mletého masa, která se kdysi objevila na jídelních lístcích v českých hospodách. Jiní tvrdí, že to byl prostě jen marketingový trik, jak dodat obyčejnému karbanátku něco navíc. Ať už je původ jakýkoli, dnes se z „holandského řízku" stal pojem, který většina lidí spojuje s domácím obědem, školní jídelnou nebo právě s kuchyní své babičky.

Skutečný holandský řízek, jak si ho většina pamatuje, je kombinací mletého masa, strouhaného sýra a koření, která se formuje do placičky, obaluje v trojobalu a smaží dozlatova. Zní to jednoduše – a právě v tom je jeho kouzlo. V jednoduchosti totiž často spočívá ta největší síla tradiční kuchyně.

Babiččin recept, který se dědí

V každé rodině se recept mírně liší. Někdo přidává trochu hořčice, jiný si zakládá na tom, že maso musí být čerstvě mleté, ideálně kombinace hovězího a vepřového. Nesmí chybět vejce, trochu strouhanky na zahuštění, a hlavně sýr – tady se často volí klasický eidam, ale není výjimkou ani gouda nebo čedar. Právě sýr dodává holandskému řízku jeho typickou vláčnost a jemně slanou chuť.

Mnozí si možná vzpomenou, jak babička stála u plotny, pomalu obracela řízky na pánvi a z jejich povrchu se linula nezaměnitelná vůně domácí kuchyně. Podávaly se s bramborovou kaší, někdy jen s chlebem a okurkou, ale vždycky se snědly do posledního kousku. Babičky věděly, že nejde jen o to nasytit – šlo o to pohostit, spojit rodinu u jednoho stolu a vytvořit chvilku, která se zapíše do paměti.

Dnes, kdy se často vaří ve spěchu a jídlo konzumujeme u počítače nebo na cestách, se možná vytrácí právě ta atmosféra, kterou holandský řízek symbolizuje. Ale právě proto má jeho návrat smysl – jako připomínka, že jídlo může být víc než jen palivo.

Tradiční chuť ve zdravějším kabátě

Samozřejmě, dnešní doba klade na stravování jiné nároky než před třiceti lety. Lidé se více zajímají o složení jídel, původ surovin a zdravotní dopady svého jídelníčku. Ale to neznamená, že musíme tradiční recepty opouštět – naopak, je možné je přizpůsobit novým požadavkům.

Holandský řízek lze snadno připravit i ve zdravější verzi, která zachová jeho charakter, ale bude šetrnější k tělu i planetě. Stačí vyměnit smažení v oleji za pečení v troubě, místo klasického eidamu použít sýr s nižším obsahem tuku, přidat čerstvé bylinky a zvolit maso z bio chovu nebo úplně nahradit živočišnou bílkovinu rostlinnou alternativou.

Rostlinná verze holandského řízku? Proč ne! Dnes už existují skvělé náhražky mletého masa na bázi hrachového proteinu nebo sóji, které v kombinaci s rostlinným sýrem vytvoří výbornou alternativu. A pokud se k nim přidá domácí bramborová kaše s rostlinným mlékem a pečená zelenina, vznikne plnohodnotné a chutné jídlo, které potěší i ty, kteří se vyhýbají živočišným produktům.

Takový přístup krásně ukazuje, že tradice a udržitelnost si nemusejí protiřečit – naopak, mohou se vzájemně doplňovat.

Příběh z domova

Jedna maminka ze středních Čech nám vyprávěla, jak se rozhodla poprvé připravit holandský řízek podle receptu své babičky, která už s nimi nebyla. Našla starý sešit s recepty, kde vedle skvrn od tuku a různých poznámek našla i tenhle poklad. Celé odpoledne strávila přípravou, zapojila i své dvě děti, které poprvé obalovaly řízky v mouce, vejcích a strouhance. Když pak usedli ke stolu, prý se rozhostilo ticho – to ticho, které známe z chvílí, kdy je jídlo tak dobré, že se na chvíli přestanou vést konverzace. "Byla to jedna z nejhezčích večeří, co jsme kdy měli,” říká s úsměvem. "A nebylo to tím jídlem samotným. Bylo to tím, co to jídlo představovalo.”

Když recepty nesou hodnoty

To je právě síla receptu, jako je holandský řízek od babičky. Není to jen směs masa a sýra – je to kus tradice, domova a péče. V dnešní uspěchané době, kdy se stále častěji mluví o návratu k udržitelnosti, je dobré si připomínat, že i v kuchyni lze spojit minulost s přítomností. Že jídla, která známe z dětství, nemusejí být zapomenuta – mohou být jen znovu objevena.

A možná právě proto by měl holandský řízek zůstat i v moderních kuchařkách. Ne jako relikt minulosti, ale jako připomínka toho, že poctivé domácí vaření má smysl. A že i ten nejprostší pokrm může v sobě nést něco hlubšího – chuť domova, dotek minulosti a příslib společného času.

Jak kdysi řekl francouzský gastronomický filozof Jean Anthelme Brillat-Savarin: "Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu, kdo jsi." V tom případě si snad každý může přát, aby o něm jednou někdo řekl: „Jedl holandské řízky podle receptu své babičky. A jedl je s úctou."