Co způsobuje změny chuti a čichu v těhotenství
Ještě minulý týden patřila ranní káva k nepostradatelným rituálům dne. Dnes pouhý závan jejího aroma způsobuje nevolnost a okamžitý útěk z kuchyně. Pokud se vám tohle zdá povědomé, nejste sama – a rozhodně se vám to nezdá. Změny chuti a čichu v těhotenství patří k jedněm z nejčastějších a zároveň nejméně probíraných průvodních jevů těhotenství, přestože jimi trpí naprostá většina budoucích maminek.
Věda za tím vidí jasnou příčinu: dramatické hormonální přeměny, ke kterým dochází prakticky od prvního dne po oplodnění, zásadně ovlivňují způsob, jakým mozek zpracovává smyslové vjemy. Nejde tedy o rozmary ani přecitlivělost – jde o fyziologický proces, který má svůj hluboký evoluční smysl. A přesně proto stojí za to mu rozumět.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Co se vlastně děje v těle a proč jsou smysly najednou tak jiné
Hned po početí začne tělo zaplavovat lidský choriový gonadotropin, zkráceně hCG – hormon, který je zodpovědný i za pozitivní výsledek těhotenského testu. Jeho hladina v prvním trimestru raketově stoupá a dosahuje vrcholu přibližně kolem osmého až desátého týdne. Právě tato látka se považuje za jednoho z hlavních viníků přecitlivělosti na pachy a změn vnímání chutí. Ruku v ruce s ní působí estrogen, jehož koncentrace v těle rovněž prudce narůstá a který má prokazatelný vliv na čichové receptory v nose.
Výsledkem je stav, který odborníci označují jako hyperosmie – tedy výrazně zvýšená citlivost na pachy. Ženy v prvním trimestru popisují, jak jsou schopny cítit jídlo vařené o dvě patra výš, rozpoznat parfém člověka na druhém konci místnosti nebo zachytit zápach, který jejich partner absolutně nevnímá. Není to fantazie. Výzkumy ukazují, že čichová citlivost se v těhotenství skutečně měří jinak – mozek přijímá a vyhodnocuje pachové signály intenzivněji než před těhotenstvím. Studie publikovaná v časopise Chemical Senses potvrzuje, že těhotné ženy vykazují nižší práh čichové detekce, zejména v prvním trimestru.
A co káva? Právě ona se stala symbolem tohoto jevu. Kofein a jeho těkavé sloučeniny, které se uvolňují při přípravě kávy, jsou pro přecitlivělý čichový systém doslova útočníkem. Mozek je v tomto období naprogramován vyhýbat se intenzivním, hořkým nebo fermentovaným vůním – a káva splňuje hned několik těchto kritérií najednou. Není proto žádným překvapením, že právě ona se stává pro mnoho těhotných žen nepřítelem číslo jedna, přestože ještě nedávno byla jejich nejoblíbenějším nápojem.
Změny se ale netýkají pouze čichu. Chuť se proměňuje stejně zásadně, jen trochu jiným mechanismem. Mnohé těhotné ženy popisují kovovou příchuť v ústech, která se dostavuje zejména na začátku těhotenství. Tento jev má dokonce svůj odborný název – dysgeusie. Vzniká v důsledku hormonálních změn, které ovlivňují složení slin a způsob, jakým chuťové pohárky na jazyku reagují na podněty. Sladká jídla najednou chutnají jinak, kyselé věci mohou být naopak překvapivě přitažlivé a potraviny, které žena celý život milovala, mohou vyvolávat odpor.
Představte si třeba Markétu, třicetiletou učitelku z Brna, která svůj příběh sdílela na mateřském fóru: celé těhotenství nedokázala ani přičichnout k masu, přestože před otěhotněním byl steak její oblíbená nedělní večeře. Naopak neodolatelně ji přitahoval citrónový sorbet a nakládané okurky – kombinace, která by ji dříve ani nenapadla. Přesně takové příběhy jsou v těhotenství zcela normální a věda jim dává jasné vysvětlení.
Evoluční logika odporu ke kávě a dalším vůním
Možná vás napadá otázka: proč to tělo vlastně dělá? Proč si evoluce vybrala právě tento způsob, jak komplikovat každodenní život těhotných žen?
Odpověď je překvapivě elegantní. Jedna z nejpřijímanějších teorií říká, že zvýšená čichová citlivost a odpor k určitým potravinám slouží jako ochranný mechanismus pro vyvíjející se plod. V prvním trimestru, kdy jsou orgány embrya nejzranitelnější a buněčné dělení probíhá nejintenzivněji, je mimořádně důležité, aby matka nepřijímala potenciálně škodlivé látky. A právě potraviny, které nejčastěji vyvolávají odpor – maso, alkohol, káva, silně aromatické potraviny – jsou zároveň těmi, které mohou obsahovat toxiny, kofein nebo jiné látky nežádoucí pro vývoj plodu.
Jak výstižně napsal evoluční biolog Gordon Gallup: „Těhotenská nevolnost a odpor k potravinám nejsou nemocí – jsou to sofistikované adaptace, které chrání matku a dítě v nejkritičtějším období vývoje."
Kofein je v tomto ohledu obzvlášť zajímavý případ. Světová zdravotnická organizace doporučuje omezit příjem kofeinu v těhotenství na maximálně 300 mg denně, přičemž mnoho odborníků doporučuje ještě nižší příjem – kolem 200 mg. Tělo těhotné ženy přitom metabolizuje kofein výrazně pomaleji než mimo těhotenství, takže jeho účinky trvají déle a jsou intenzivnější. Odpor ke kávě tak může být doslova biologickým varováním, které je naprogramováno hluboko v instinktech.
Zajímavé přitom je, že čichová paměť je úzce propojena s emocemi a limbickým systémem mozku. Pachy, které před těhotenstvím vyvolávaly příjemné asociace – ranní káva jako symbol pohody a rituálu – mohou být v těhotenství náhle přeprogramovány na negativní signály. Mozek jednoduše přepíše dosavadní zkušenost a přiřadí stejnému pachu zcela opačnou emocionální hodnotu. Je to fascinující ukázka toho, jak plastický a přizpůsobivý lidský mozek skutečně je.
Změny čichu a chuti přitom nejsou rovnoměrně rozloženy po celém těhotenství. Nejintenzivnější bývají v prvním trimestru, kdy jsou hladiny hCG nejvyšší. Kolem čtrnáctého až šestnáctého týdne se situace u většiny žen začíná stabilizovat a mnohé s úlevou zjišťují, že jsou schopny opět vejít do kavárny bez toho, aby se jim obrátil žaludek. Druhý trimest je obecně z hlediska smyslové citlivosti klidnější, přestože určité preference a averze mohou přetrvávat až do porodu.
Jak se s tím vyrovnat v každodenním životě
Vědomost o tom, proč ke změnám dochází, je sice uklidňující, ale praktický život s přecitlivělým čichem a proměnlivou chutí může být skutečně náročný. Obzvlášť tehdy, když žena ještě o těhotenství nikomu neřekla a musí vysvětlovat, proč najednou odmítá společnou kávu s kolegy nebo prchá z místnosti, kde někdo ohřívá oběd.
Několik věcí může situaci usnadnit. Větrání místností a pobyt na čerstvém vzduchu výrazně pomáhají v momentech, kdy jsou pachy v uzavřeném prostoru nesnesitelné. Studená jídla mívají méně intenzivní vůni než horká, což je důvod, proč mnoho těhotných žen dává v prvním trimestru přednost salátu nebo jogurtu před teplými pokrmy. Zázvor – ať už ve formě čaje, kandovaných plátků nebo kapsulí – má vědecky podložené účinky na zmírnění nevolnosti spojené s čichovými podněty, jak potvrzuje například přehledová studie publikovaná v Obstetrics & Gynecology.
Pokud jde o kávu samotnou, existují alternativy, které mohou přinést podobný rituální komfort bez problematického zápachu. Čekanková káva, bylinné čaje nebo teplá voda s citronem mohou nahradit ranní rituál způsobem, který tělo v tomto období snáší lépe. Ferwer nabízí například řadu bylinných čajů a přírodních náhražek kávy, které jsou šetrné k citlivému těhotenskému žaludku a zároveň poskytují pocit pohodlí spojeného s teplým nápojem v ruce.
Je také důležité nepodceňovat psychologický rozměr celé situace. Ztráta oblíbených chutí a vůní – a s nimi spojených rituálů a radostí – může být emotivně náročnější, než se zdá. Ranní káva není jen kofein; pro mnoho žen je to chvíle klidu, soustředění a potěšení. Když tento rituál najednou zmizí nebo se změní v nepříjemný zážitek, může to přispívat k celkové únavě a frustraci prvního trimestru. Otevřená komunikace s partnerem, rodinou nebo porodní asistentkou o těchto zdánlivě „malých" potížích je proto stejně důležitá jako péče o fyzické zdraví.
Dobrou zprávou zůstává, že naprostá většina čichových a chuťových změn je přechodná. Tělo se po porodu – a v mnoha případech už v průběhu druhého trimestru – postupně vrací ke svým původním preferencím. Některé ženy dokonce popisují, že po porodu si oblíbily kávu ještě více než předtím, jako by se těšily na opětovné setkání se starým přítelem. Jiné zjistí, že jejich chuťové preference se trvale posunuly a některé potraviny, které před těhotenstvím milovaly, je už tolik nepřitahují.
Těhotenství je v každém ohledu transformativní zkušenost – a to platí i pro tak zdánlivě banální věci, jako je ranní šálek kávy. Porozumění tomu, co se v těle děje a proč, může proměnit frustraci z nepochopitelných reakcí vlastního těla v respekt k jeho moudrosti. Tělo prostě ví, co dělá – i když to v danou chvíli vypadá jako naprostá svévole.
