Co znamená HELLP syndrom v těhotenství a jak ho včas poznat
Těhotenství je pro většinu žen radostným obdobím plným očekávání, ale také časem, kdy je potřeba věnovat zvýšenou pozornost svému zdraví. Mezi komplikace, o kterých se příliš nemluví, ale které mohou mít vážné následky, patří HELLP syndrom – stav, který dokáže překvapit rychlostí nástupu i závažností příznaků. Přestože se jedná o relativně vzácnou komplikaci, jde o lékařský případ, který vyžaduje okamžitou pozornost a péči.
Název HELLP není náhodný – jde o zkratku složenou z anglických slov popisujících tři klíčové abnormality: Hemolysis (rozpad červených krvinek), ELevated Liver enzymes (zvýšené jaterní enzymy) a Low Platelets (nízký počet krevních destiček). Právě tato kombinace dělá z HELLP syndromu nebezpečný stav, který může ohrozit jak matku, tak nenarozené dítě. Poprvé byl syndrom popsán v roce 1982 americkým gynekologem Louisem Weinsteinem, který si všiml, že některé těhotné ženy trpí specifickou kombinací laboratorních nálezů, jež nešla zařadit pod žádnou tehdy známou diagnózu.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Kdo je nejvíce ohrožen a proč HELLP vzniká
HELLP syndrom se nejčastěji objevuje ve třetím trimestru těhotenství, typicky mezi 27. a 37. týdnem, ale může se vyskytnout i dříve nebo dokonce krátce po porodu. Podle dostupných dat Světové zdravotnické organizace postihuje závažná preeklampsie a s ní spojené komplikace přibližně 2–8 % všech těhotenství celosvětově, přičemž HELLP syndrom představuje jednu z jejich nejzávažnějších forem.
Přesná příčina vzniku HELLP syndromu dosud není zcela objasněna, ale odborníci se shodují, že klíčovou roli hraje placenta a způsob, jakým se v raném těhotenství zakotvuje do děložní stěny. Pokud tento proces neproběhne správně, dochází k poruchám prokrvení placenty, což spouští kaskádu zánětlivých reakcí v celém těle matky. Ty postupně poškozují cévy, játra i krevní systém. Jde tedy o systémové onemocnění, které má sice svůj původ v placentě, ale projevuje se napříč celým organismem.
Mezi ženy s vyšším rizikem vzniku HELLP syndromu patří ty, které již v minulém těhotenství prodělaly preeklampsii nebo HELLP syndrom, ženy s chronickým vysokým krevním tlakem, diabetičky, ženy s onemocněním ledvin nebo autoimunitními chorobami. Vyšší riziko mají také prvorodičky a ženy nad 35 let, ale je důležité zdůraznit, že HELLP syndrom může postihnout i zcela zdravou ženu bez jakýchkoli předchozích rizikových faktorů. Právě tato nepředvídatelnost ho činí obzvláště záludným.
Příznaky, které je třeba brát vážně, jsou bohužel často zaměňovány za běžné těhotenské nevolnosti. Bolest v horní části břicha nebo pod pravým žeberním obloukem, nevolnost, zvracení, celková únava a malátnost – to vše jsou projevy, které mnoho těhotných žen přičítá normálnímu průběhu těhotenství. Právě proto bývá HELLP syndrom diagnostikován pozdě, což výrazně zhoršuje prognózu. Jak poznamenal profesor Baha Sibai, jeden z předních světových odborníků na preeklampsii: „HELLP syndrom je maskér – jeho příznaky jsou tak nespecifické, že ho snadno přehlédneme, dokud není příliš pozdě."
Jak HELLP syndrom poznat a diagnostikovat
Rozpoznání HELLP syndromu je náročné právě proto, že jeho příznaky se překrývají s řadou jiných stavů. Bolest v pravém podžebří nebo v epigastriu může připomínat žlučníkový záchvat, reflux nebo prosté zažívací potíže. Únava a nevolnost jsou v těhotenství tak běžné, že je ženy mnohdy bagatelizují. A přesto právě tyto zdánlivě nevinné signály mohou být prvním varováním.
Představme si konkrétní situaci: třicetiletá žena ve 34. týdnu těhotenství přichází k lékaři s tím, že se cítí „nějak divně" – bolí ji hlava, má nevolnost a pociťuje tlak pod pravým žebrem. Lékař by mohl tyto příznaky snadno přičíst stresu nebo přepracování. Jenže krevní testy odhalí alarmující hodnoty: rozpad červených krvinek, výrazně zvýšené jaterní enzymy a nebezpečně nízký počet krevních destiček. Diagnóza je jasná – HELLP syndrom. Díky včasnému záchytu lze situaci řešit kontrolovaným porodem a matka i dítě jsou v bezpečí. Jenže ne vždy to tak dopadne.
Diagnóza HELLP syndromu se stanovuje výhradně na základě laboratorních vyšetření krve. Klinické příznaky mohou lékaře navést na správnou stopu, ale bez krevních testů nelze diagnózu potvrdit. Lékaři sledují především tři ukazatele: přítomnost hemolýzy (rozpad červených krvinek se projeví mimo jiné zvýšenou hladinou bilirubinu a laktátdehydrogenázy), hodnoty jaterních enzymů – zejména ALT a AST – a počet krevních destiček. Podle tzv. Mississippi klasifikace se HELLP syndrom dělí do tří tříd podle závažnosti poklesu krevních destiček, přičemž třída I je nejzávažnější.
Kromě krevních testů se sleduje také krevní tlak, protože HELLP syndrom velmi často doprovází preeklampsie, tedy vysoký krevní tlak v těhotenství spojený s bílkovinou v moči. Nicméně přibližně 15–20 % případů HELLP syndromu se vyskytuje bez přítomnosti preeklampsie, což ještě více komplikuje včasnou diagnostiku. Proto by ženy neměly čekat na „klasické" příznaky vysokého tlaku – absence těchto příznaků HELLP syndrom nevylučuje.
Na co si tedy dát pozor a kdy neprodleně vyhledat lékařskou pomoc? Lékaři doporučují okamžitě kontaktovat zdravotnické zařízení při výskytu těchto příznaků:
- Náhlá nebo silná bolest v horní části břicha, zejména pod pravým žebrem
- Přetrvávající nevolnost nebo zvracení ve třetím trimestru
- Silná bolest hlavy, která nereaguje na běžné léky
- Poruchy vidění – rozmazané vidění, světloplachosti, blikající body
- Náhlý otoky obličeje, rukou nebo nohou
- Celková malátnost a neobvyklá únava, která se zhoršuje
Žádný z těchto příznaků by neměl být přehlížen. I kdyby se nakonec ukázalo, že jde o nevinný stav, vyšetření v porodnici je vždy lepší volbou než čekání doma.
Léčba HELLP syndromu je v podstatě jedna jediná – porod. Jakmile je diagnóza potvrzena, lékaři zpravidla přistupují k ukončení těhotenství, a to buď přirozenou cestou, nebo císařským řezem, v závislosti na stavu matky a dítěte a na gestačním stáří plodu. Pokud je těhotenství příliš rané a stav matky to umožňuje, mohou lékaři podat kortikosteroidy k urychlení zrání plic plodu a pokusit se těhotenství prodloužit o několik dní. Každý případ je však individuální a rozhodnutí závisí na celkovém klinickém obrazu.
Během hospitalizace jsou pacientce podávány léky na snížení krevního tlaku, v případě potřeby krevní transfuze nebo destičky, a je pečlivě monitorován stav jater a ledvin. Riziko vážných komplikací – jako je jaterní ruptura, selhání ledvin, plicní edém nebo diseminovaná intravaskulární koagulace – je reálné, a proto je nezbytná péče na specializovaném pracovišti.
Jak se na riziko HELLP syndromu připravit
Prevence HELLP syndromu v pravém slova smyslu neexistuje – nelze ho spolehlivě předejít. Existují však kroky, které mohou snížit riziko nebo přispět k včasnému záchytu. Pravidelné prenatální prohlídky jsou absolutním základem. Právě při nich se sledují hodnoty krevního tlaku, moč na přítomnost bílkoviny a celkový stav matky. Ženy s rizikovými faktory by měly být sledovány ještě pečlivěji a v případě jakýchkoli odchylek neprodleně informovat svého gynekologa.
Odborné studie, například publikované v časopise American Journal of Obstetrics and Gynecology, ukazují, že nízké dávky kyseliny acetylsalicylové (aspirin) podávané od prvního trimestru mohou u rizikových žen snížit pravděpodobnost rozvoje preeklampsie a jejích komplikací včetně HELLP syndromu. Tato možnost by měla být konzultována s lékařem individuálně – ne každá žena je vhodnou kandidátkou pro tuto profylaktickou léčbu.
Neméně důležitou roli hraje celkový životní styl. Zdravá, vyvážená strava bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné obiloviny a kvalitní bílkoviny podporuje správnou funkci cév i imunitního systému. Dostatečný příjem hořčíku, vitamínu D a omega-3 mastných kyselin je spojován s nižším rizikem zánětlivých procesů v těle. To samozřejmě neznamená, že správná strava HELLP syndromu zcela zabrání, ale podpora celkového zdraví organismu je vždy smysluplná.
Ženy, které HELLP syndrom již jednou prodělaly, by měly vědět, že riziko jeho recidivy v dalším těhotenství je vyšší – odhaduje se přibližně na 3–27 % v závislosti na různých faktorech. Proto je při plánování dalšího těhotenství zcela zásadní konzultace s perinatologem nebo specialistou na rizikové těhotenství ještě před otěhotněním. Včasné nastavení sledování a případné preventivní opatření mohou výrazně ovlivnit průběh a výsledek těhotenství.
Těhotenství by mělo být radostnou cestou k novému životu, a přestože komplikace jako HELLP syndrom existují, znalost jejich příznaků a důvěra ve vlastní tělo jsou tím nejlepším, co může každá budoucí maminka pro sebe i své dítě udělat. Naslouchat signálům svého organismu, nepodceňovat neobvyklé příznaky a udržovat otevřenou komunikaci se svým lékařem – to jsou kroky, které mohou v kritické chvíli skutečně zachránit život.
