Jak poznat tříselnou kýlu a co s ní dělat včas
Kýla - když tělo ztrácí oporu
Kýla – pro někoho drobný zdravotní problém, pro jiného bolestivý zásah do života, který se bez pomoci lékařů neobejde. Přitom jde o poměrně častý stav, který může potkat téměř kohokoli – od novorozeňat až po seniory, od sportovců po kancelářské pracovníky. Nejčastějšími typy tohoto onemocnění jsou tříselná kýla a pupeční kýla, které mají různý původ, projevy i léčbu. Společné ale mají to, že vznikají v místech, kde naše tělo ztrácí oporu – v tzv. slabých bodech břišní stěny.
Představte si břišní dutinu jako tlakový systém, který drží pohromadě síť svalů a tkání. Pokud dojde ke oslabení nebo narušení této přirozené bariéry, může některý z vnitřních orgánů – například část střeva nebo tuková tkáň – vyhřeznout ven. Výsledkem je vyklenutí, které si laik často všimne jako měkké, elastické bouličky pod kůží. Právě to je kýla.
Tříselná kýla - proč trápí hlavně muže?
Nejčastějším druhem kýly je tříselná kýla (hernia inguinalis), která tvoří více než dvě třetiny všech případů. Vzniká v oblasti tříselného kanálu – úzkého průchodu v dolní části břišní stěny, který je u mužů také cestou, kudy během vývoje sestupují varlata. A právě tato anatomická zvláštnost vysvětluje, proč tříselná kýla postihuje až desetkrát častěji muže než ženy.
Tříselná kýla se může projevit jako malý výstupek v tříslech, který při zatlačení zmizí, nebo se vrací zpět při ležení. Typickým příznakem je tlak, nepříjemné tahání nebo bolest při námaze, zvedání těžkých předmětů nebo při kašli. U některých mužů se kýla může rozšířit až do šourku, což působí nejen bolest, ale i výrazný diskomfort.
Ačkoli se někdy může zdát, že kýla „sama zmizí", není to pravda. Není to modřina, ani naraženina – kýla sama od sebe nezmizí a většinou se časem zhoršuje. Zvláště nebezpečná může být tzv. uskřinutá kýla, kdy dojde k zaškrcení vyhřezlé části střeva a jejímu přerušení přívodu krve. V takovém případě je stav vážný a vyžaduje okamžitý chirurgický zákrok.
Pupeční kýla - nejen problém miminek
Druhým častým typem je pupeční kýla (hernia umbilicalis), která se nejčastěji objevuje u kojenců a malých dětí. Důvod? Pupek je přirozeně slabým místem na břiše, kudy v těhotenství probíhá pupeční šňůra. Po porodu se otvor obvykle uzavře, ale někdy se to nestane úplně, a část střevní kličky může vyhřeznout skrz tento otvor.
Rodiče si pupeční kýly všimnou jako měkkého výstupku na bříšku dítěte, který je patrný hlavně při pláči nebo smíchu. Dobrá zpráva? Ve většině případů tato kýla sama zmizí během prvních dvou let života, jak břišní svaly zesílí. Pokud tomu tak není, lékaři doporučují drobnou operaci, která je rychlá a pro dítě bezpečná.
Ale pupeční kýla není jen dětskou záležitostí. U dospělých vzniká nejčastěji vlivem zvýšeného nitrobřišního tlaku – například během těhotenství, při obezitě či chronickém kašli. U žen po porodu je častá kombinace pupeční kýly a rozestupu přímých břišních svalů (diastázy). I zde je často nutný chirurgický zákrok, protože kýla se může zvětšovat a způsobovat bolest.
Kýla a životní styl - co na ni má vliv?
Zajímavé je, že řada faktorů, které přispívají ke vzniku kýly, souvisí s naším každodenním životem. Nadměrné zvedání těžkých břemen, rychlé přibývání na váze, chronická zácpa, kouření nebo nedostatek pohybu – to vše oslabuje břišní stěnu a zvyšuje riziko kýly. Kromě genetických predispozic je tedy častým viníkem právě náš životní styl.
Příkladem může být příběh pana Milana, stavaře z jižních Čech. Po dvaceti letech těžké fyzické práce a několika měsících ignorování bolesti v tříslech se rozhodl navštívit lékaře. Ukázalo se, že kýlu má už několik let – jen si ji nechtěl připustit. Nakonec musel podstoupit operaci, kterou dlouho odkládal. Dnes už ví, že naslouchat svému tělu a nepodceňovat příznaky je klíčové. „Myslel jsem, že je to jen natažený sval. Kdybych šel dřív, mohl jsem se vyhnout komplikacím," říká.
Jak se kýla léčí?
U všech typů kýly platí, že definitivním řešením je pouze operace. Existují sice kýlní pásy nebo ortézy, které dočasně zmírní příznaky, ale kýlu nevyléčí. Lékaři dnes využívají moderní operační techniky, které jsou šetrné a bezpečné. Nejčastěji se provádí laparoskopická operace, při které chirurg zavede drobnými řezy optiku a nástroje do dutiny břišní a kýlu opraví pomocí speciální síťky, která zpevní oslabené místo.
Výhodou laparoskopie je rychlejší hojení, menší jizvy a kratší rekonvalescence. U některých pacientů je ale vhodnější klasická otevřená operace – rozhodnutí závisí na typu kýly, její velikosti i celkovém zdravotním stavu pacienta.
Po operaci je důležité dodržovat klidový režim, vyhýbat se zvedání těžkých předmětů a postupně posilovat břišní svaly. Návrat do běžného života je možný během několika týdnů, ale klíčové je nezanedbat prevenci recidivy.
Dá se kýle předejít?
Ačkoli genetika hraje určitou roli, velká část případů kýly souvisí se životním stylem. Zdravá tělesná hmotnost, dostatek pohybu, správná technika při zvedání těžkých předmětů a posilování hlubokého stabilizačního systému (tzv. core) může významně snížit riziko vzniku kýly. Důležitá je také strava bohatá na vlákninu, která zabraňuje zácpě a tím i nadměrnému tlaku na břišní stěnu.
V některých případech může kýla vzniknout po operaci břicha – tzv. poupoperační kýla. I zde platí, že pečlivá rekonvalescence a vyhýbání se nadměrné námaze mohou riziko minimalizovat.
Jak říká známý chirurg a popularizátor medicíny MUDr. Jan Dvořáček: „Kýla není ostuda, ale signál, že tělo potřebuje pomoc. Nemá smysl ji skrývat nebo přehlížet." A právě včasná diagnóza může rozhodnout mezi malou operací a vážným zdravotním problémem.
Kýla je sice častý zdravotní stav, ale rozhodně ne banalita. Její léčba je dnes velmi efektivní a většinou vede ke kompletnímu uzdravení. Důležité je vnímat své tělo, nepodceňovat příznaky a nebát se včas vyhledat lékařskou pomoc – ať už jde o tříselnou kýlu, pupeční kýlu, nebo jakýkoli jiný typ. Protože pokud dáme tělu oporu, kterou potřebuje, odmění se nám odolností, kterou si zasloužíme.
