Třes rukou, cukání víček a brnění prstů a co s tím
Každý to zná. Sedíte u počítače, soustředíte se na práci a najednou vám začne cukat oční víčko. Nebo se ráno probudíte a zjistíte, že vám při držení hrnku s kávou nepatrně třesou ruce. Případně ucítíte zvláštní brnění v prstech, které přišlo odnikud a zdánlivě bez důvodu. Většina lidí si v takové chvíli řekne, že to nic není, a pokračuje dál. Jenže když se tyto příznaky opakují, začne se přirozeně vkrádat otázka – je to ještě normální, nebo se děje něco vážnějšího?
Dobrou zprávou je, že třes rukou, cukání očních víček a brnění prstů patří ve většině případů mezi neškodné projevy těla, které reaguje na přetížení, nedostatek spánku nebo špatnou výživu. Špatnou zprávou ovšem je, že právě proto, že tyto symptomy vypadají banálně, je lidé často ignorují i ve chvíli, kdy by stálo za to věnovat jim pozornost. Hranice mezi nevinným svalovým záškubem a signálem, který si zaslouží návštěvu lékaře, totiž není vždycky tak zřejmá, jak by se mohlo zdát.
Začněme tím nejčastějším viníkem, na kterého ukazuje prakticky každý neurolog jako na příčinu číslo jedna – stresem a únavou. Lidské tělo je mimořádně sofistikovaný systém, ale má své limity. Když je nervová soustava dlouhodobě přetížená, začne vysílat drobné signály, které jsou vlastně voláním o pomoc. Svalové fascikulace, tedy ony nepříjemné záškuby, které se nejčastěji projevují právě na očních víčkách, jsou typickým příkladem. Nervový systém je přestimulovaný a drobné svalové skupiny začnou reagovat mimovolními kontakcemi. Podobně funguje i jemný třes rukou – takzvaný fyziologický tremor, který má každý zdravý člověk, se za normálních okolností projevuje tak nepatrně, že si ho vůbec nevšimneme. Stačí ale přidat několik nocí špatného spánku, náročné období v práci nebo emocionální zátěž a třes se zesílí natolik, že je viditelný pouhým okem.
Představte si třeba situaci, kterou zažila řada rodičů malých dětí. Několik týdnů rozbitého spánku, neustálý stres, nedostatek pohybu a jídlo narychlo mezi dalšími povinnostmi. A najednou začne cukat víčko, ruce se třesou při nalévání čaje a v prstech se objeví nepříjemné brnění. Člověk začne googlit příznaky, vyděsí se z výsledků a stres se ještě prohloubí – čímž se symptomy paradoxně zhorší. Je to začarovaný kruh, ze kterého vede cesta ven překvapivě jednoduchými prostředky, i když jejich realizace vyžaduje skutečnou změnu návyků.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Když tělu chybí stavební kameny
Jedním z nejpodceňovanějších faktorů, které stojí za třesem rukou, cukáním víček a brněním prstů, je nedostatek klíčových minerálů a vitamínů. Hořčík, vápník, draslík a vitamíny skupiny B hrají zásadní roli ve správném fungování nervosvalového přenosu. Když jejich hladiny klesnou pod optimální úroveň, tělo to dá najevo – a právě svalové záškuby a brnění končetin patří mezi první varovné signály.
Hořčík si v tomto kontextu zaslouží zvláštní pozornost. Podle Národního institutu zdraví (NIH) je deficit hořčíku v populaci rozvinutých zemí překvapivě rozšířený, přestože se o něm mluví méně než třeba o nedostatku železa nebo vitamínu D. Hořčík se podílí na více než 300 enzymatických reakcích v těle a jeho nedostatek se projevuje mimo jiné právě svalovými křečemi, záškuby a třesem. Moderní strava bohatá na průmyslově zpracované potraviny, nadměrná konzumace kávy a alkoholu a chronický stres – to vše hladinu hořčíku v těle snižuje.
Podobně důležitou roli hrají vitamíny B6 a B12. Jejich deficit může vést k takzvané periferní neuropatii, což je stav, při kterém dochází k poškození nervů v končetinách. Projevuje se typicky právě brněním, mrněním nebo pocitem „jehliček" v prstech rukou i nohou. Zvláště ohroženi jsou lidé na striktně rostlinné stravě, starší osoby a lidé s poruchami vstřebávání živin v trávicím traktu.
Co s tím? Řešení nemusí být složité. Pestrá strava bohatá na ořechy, semínka, luštěniny, celozrnné obiloviny, tmavou listovou zeleninu a kvalitní živočišné produkty dokáže pokrýt většinu potřeb organismu. Někdy ale samotná úprava jídelníčku nestačí a je vhodné sáhnout po kvalitních doplňcích stravy – ideálně po konzultaci s lékařem, který může nechat změřit hladiny jednotlivých minerálů a vitamínů v krvi. Jak říká známý výrok připisovaný Hippokratovi: „Ať je tvé jídlo tvým lékem a tvůj lék tvým jídlem."
Kromě výživy existuje ještě jeden faktor, který moderní společnost doslova zaplavuje a který má na nervový systém mimořádně silný vliv – kofein a další stimulanty. Káva, energetické nápoje, čaj ve velkém množství, to vše zvyšuje aktivitu sympatického nervového systému a může zesílit fyziologický třes rukou i frekvenci svalových záškubů. Mnoho lidí si neuvědomuje, kolik kofeinu za den vlastně přijme, zvláště pokud kombinují ranní kávu s odpoledním energetickým nápojem a večerním zeleným čajem. Samotný kofein přitom není nepřítel – v rozumném množství má řadu pozitivních účinků – ale jeho nadměrný příjem patří mezi nejčastější spouštěče právě těch symptomů, o kterých je řeč.
A pak je tu samozřejmě sedavý způsob života a nedostatek pohybu. Když člověk sedí osm i více hodin denně u počítače, dochází k útlaku nervů v oblasti krční páteře, zápěstí a loktů. Syndrom karpálního tunelu, který se projevuje brněním a mrněním v prstech, je dnes prakticky civilizační nemocí. Ale i bez přímého útlaku nervů vede dlouhodobá nehybnost ke zhoršení krevního oběhu v končetinách, což může vyvolávat pocity brnění a necitlivosti. Pravidelný pohyb, protahování a ergonomicky správně nastavené pracovní místo dokážou v tomto ohledu udělat obrovský rozdíl.
Kdy je čas navštívit lékaře
Přestože většina případů třesu, cukání a brnění má banální příčiny, existují situace, kdy je důležité nenechat příznaky bez povšimnutí. Neurologická onemocnění jako esenciální tremor, Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza nebo amyotrofická laterální skleróza se mohou v počátečních stadiích projevovat právě zdánlivě nevinnými symptomy. Není důvod k panice – pravděpodobnost, že za cukajícím víčkem stojí vážné onemocnění, je statisticky velmi nízká – ale je dobré vědět, na co si dát pozor.
Varovné signály, které by měly vést k návštěvě lékaře, zahrnují:
- Třes rukou, který se postupně zhoršuje nebo je výrazně asymetrický (postihuje výrazně více jednu ruku)
- Cukání nebo záškuby, které trvají nepřetržitě déle než několik týdnů
- Brnění prstů doprovázené slabostí svalů nebo ztrátou jemné motoriky
- Příznaky, které se objevují společně s dalšími neurologickými symptomy – problémy s rovnováhou, řečí, polykáním nebo zrakem
- Třes, který se nelepší ani po odstranění zjevných příčin jako stres, nedostatek spánku nebo nadměrný příjem kofeinu
Zvláštní pozornost by měli věnovat svým příznakům také lidé s diabetem, u kterých může brnění prstů signalizovat diabetickou neuropatii, a lidé s onemocněním štítné žlázy – hypertyreóza (nadměrná funkce štítné žlázy) je jednou z častých příčin třesu rukou, kterou lze snadno diagnostikovat jednoduchým krevním testem. Podle Mayo Clinic je esenciální tremor jednou z nejčastějších pohybových poruch vůbec a postihuje až odhadem 5 % populace nad 65 let, přičemž mnoho lidí s mírnou formou o své diagnóze ani neví.
Důležité je také zmínit vliv některých léků na vznik těchto symptomů. Antidepresiva, léky na astma, některé antihistaminiky a řada dalších farmak mohou jako vedlejší účinek vyvolávat třes, svalové záškuby nebo brnění končetin. Pokud se příznaky objevily v časové souvislosti s nasazením nového léku, rozhodně stojí za to tuto informaci probrat s ošetřujícím lékařem.
Vraťme se ale k té většinové situaci, kdy za nepříjemnými symptomy nestojí žádná vážná diagnóza, ale prostě a jednoduše způsob života, který tělu dlouhodobě nedopřává to, co potřebuje. Co tedy konkrétně udělat? Na prvním místě stojí kvalitní spánek – a to nejen co do délky, ale i co do pravidelnosti a hygieny spánku. Nervový systém se regeneruje především během hlubokého spánku a jeho chronický deficit se projevuje mimo jiné právě zvýšenou nervosvalovou dráždivostí. Dále je to již zmíněná úprava stravy s důrazem na dostatečný příjem hořčíku, draslíku, vápníku a vitamínů skupiny B. Pravidelný pohyb – nemusí jít o intenzivní sportovní výkon, stačí každodenní procházka, jóga nebo jednoduché protahovací cviky. A v neposlední řadě vědomá práce se stresem, ať už formou meditace, dechových cvičení, pobytu v přírodě nebo jakékoli jiné aktivity, která pomáhá ztišit přetížený nervový systém.
Zajímavé je, že mnohé z těchto doporučení spolu úzce souvisejí a vzájemně se posilují. Pravidelný pohyb zlepšuje kvalitu spánku. Kvalitní spánek snižuje hladinu stresových hormonů. Nižší stres vede k lepšímu trávení a vstřebávání živin. A dostatečný příjem minerálů a vitamínů podporuje odolnost nervového systému vůči zátěži. Je to pozitivní spirála, která funguje stejně spolehlivě jako ta negativní, jen opačným směrem.
Tělo s námi komunikuje neustále – třes, záškuby a brnění jsou jen jedním z mnoha způsobů, jakými nám sděluje, že něco není v rovnováze. Místo aby tyto signály vyvolávaly úzkost a paniku, mohou se stát cenným impulzem k pozitivní změně. Stačí jim naslouchat, pochopit jejich nejpravděpodobnější příčinu a podniknout konkrétní kroky k nápravě. A pokud přes veškerou snahu příznaky přetrvávají nebo se zhoršují, není v návštěvě lékaře žádná slabost – naopak, je to projev odpovědného přístupu k vlastnímu zdraví, který se vždycky vyplatí.
