Pilates nebo jóga? Jak si vybrat to pravé cvičení
Když se řekne pilates nebo jóga, většina lidí si vybaví podobné obrázky – klidné studio, podložku na zemi a pomalé, kontrolované pohyby. Na první pohled se obě disciplíny mohou zdát téměř zaměnitelné, a přesto se za každou z nich skrývá zcela odlišná filozofie, historie i přístup k tělu. Rozhodnout se mezi nimi bývá překvapivě těžké, protože obě slibují totéž: silnější, pohyblivější a vyrovnanější tělo. Jak se ale v tom množství informací zorientovat a vybrat si to, co skutečně sedí právě vám?
Začněme tím, odkud obě disciplíny vlastně pocházejí, protože právě kořeny leccos prozrazují o tom, proč cvičit pilates nebo jógu a co od nich lze reálně očekávat. Jóga je stará tisíce let – její počátky sahají do starověké Indie, kde vznikala jako komplexní duchovní praxe propojující tělo, mysl a dech. Nejstarší zmínky najdeme už v textech zvaných Védy, tedy zhruba tři tisíce let před naším letopočtem. Postupem staletí se jóga větvila do desítek stylů, od meditativní yin jógy přes dynamickou ashtangu až po moderní power jógu, která se dnes cvičí v klimatizovaných studiích po celém světě. Pilates je oproti tomu relativně mladá metoda. Vyvinul ji na počátku 20. století Němec Joseph Pilates, původně jako rehabilitační cvičení pro zraněné vojáky během první světové války. Později svou metodu přenesl do New Yorku, kde si ji oblíbili především tanečníci a sportovci hledající způsob, jak posílit hluboké stabilizační svaly bez nadměrného zatížení kloubů. Zatímco jóga tedy vyrůstá z duchovní tradice a vnímá pohyb jako cestu k vnitřnímu klidu, pilates byl od začátku koncipován jako funkční tělesný trénink zaměřený na biomechaniku a správné držení těla.
Právě tento rozdílný původ formuje i to, jak obě cvičení vypadají v praxi. Na lekci jógy se obvykle pracuje s takzvanými ásanami – pozicemi, které se drží delší dobu a postupně prohlubují. Důraz se klade na dech, soustředění a propojení pohybu s vědomím. Mnoho stylů jógy zahrnuje také meditaci, zpěv manter nebo relaxační techniky. Lekce pilates naproti tomu připomíná spíše cílený trénink – cviky se opakují v sériích, pohyby jsou přesné a kontrolované, instruktor často koriguje postavení páteře, pánve nebo lopatek. Středobodem všeho je takzvané „powerhouse", tedy oblast hlubokých břišních svalů, pánevního dna a svalů podél páteře. Joseph Pilates kdysi prohlásil: „Po deseti lekcích cítíte rozdíl, po dvaceti ho vidíte a po třiceti máte zcela nové tělo." I když jde samozřejmě o nadsázku, vystihuje to důraz, který pilates klade na měřitelný fyzický pokrok.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Rozdíl mezi pilates a jógou v praxi
Když se podíváme na rozdíl mezi pilates a jógou podrobněji, zjistíme, že nejde jen o filozofii, ale i o velmi konkrétní věci – typ dýchání, zapojení svalů nebo práci s pomůckami. V józe se nejčastěji používá hluboké břišní dýchání nebo takzvané ujjayi dýchání, při kterém vzduch proudí přes mírně zúžené hrdlo a vytváří charakteristický jemný zvuk. Toto dýchání má uklidňující účinek na nervový systém a pomáhá udržet koncentraci během náročnějších pozic. V pilates se naopak praktikuje laterální neboli žeberní dýchání – nádech směřuje do boků a zadní části hrudníku, zatímco břišní stěna zůstává aktivně zatažená. Důvod je prostý: pokud by se břicho při nádechu uvolnilo, ztratila by se stabilizace centra těla, která je pro pilates klíčová.
Dalším praktickým rozdílem je tempo a struktura lekce. Jóga bývá pomalejší, pozice se drží déle a mezi nimi se často zařazují přechody nebo krátké odpočinky. Lekce obvykle končí relaxací v pozici šavásana, kdy cvičenec leží na zádech a vědomě uvolňuje celé tělo. Pilates je dynamičtější – cviky na sebe navazují plynuleji, opakují se v sériích a lekce má jasně danou strukturu od zahřátí přes hlavní blok až po protažení. Relaxační závěr v klasickém smyslu zde většinou chybí, i když kvalitní instruktor lekci zakončí alespoň krátkým uvolněním.
Zajímavé je, že obě metody prokazatelně fungují na zmírnění bolestí zad, zlepšení postury a zvýšení flexibility. Studie publikovaná v časopise Journal of Bodywork and Movement Therapies ukázala, že pravidelné cvičení pilates i jógy vede k výraznému snížení chronické bolesti dolní části zad už po osmi týdnech. Rozdíl je spíše v mechanismu – pilates posiluje svaly, které páteř aktivně stabilizují, zatímco jóga zvyšuje rozsah pohybu a uvolňuje napětí ve svalech a fasciích. V ideálním případě se obě metody vzájemně doplňují, a proto není výjimkou, že lidé časem zařadí do svého týdenního rozvrhu obojí.
Aby byl obraz úplný, stojí za to zmínit i reálný příklad. Představte si třeba Kateřinu, třicátnici pracující v kanceláři, která trpí bolestmi krční páteře a pocitem celkové ztuhlosti. Na doporučení fyzioterapeuta začne s pilates, kde se naučí správně aktivovat hluboké stabilizační svaly a korigovat své držení těla u počítače. Po několika měsících, kdy bolesti ustoupí, objeví jógu – přiláká ji možnost zpomalit, pracovat s dechem a získat prostor pro mentální odpočinek. Nakonec kombinuje obě disciplíny: dvakrát týdně pilates pro sílu a stabilitu, jednou týdně jógu pro flexibilitu a psychickou rovnováhu. Právě takový přístup doporučuje řada odborníků na pohybovou terapii.
Co je pilates s reformery a v čem je jiné
Samostatnou kapitolou je pilates s reformery, tedy cvičení na speciálním stroji, který Joseph Pilates původně sestrojil z nemocničních lůžek a pružin. Moderní reformer vypadá jako úzká posuvná lavice s nastavitelnými pružinami, popruhy a opěrkami. Na rozdíl od klasického pilates na podložce, kde se pracuje převážně s vlastní vahou těla, reformer umožňuje přidávat nebo ubírat odpor pomocí pružin. To z něj dělá mimořádně univerzální nástroj – může sloužit jak k jemnému rehabilitačnímu cvičení, tak k intenzivnímu silovému tréninku.
Cvičení na reformeru má několik zásadních výhod. Za prvé, pružinový odpor nutí tělo pracovat v celém rozsahu pohybu, a to jak ve fázi zkrácení svalu, tak ve fázi jeho prodloužení. To znamená, že svaly jsou zatěžovány rovnoměrněji než při cvičení na podložce. Za druhé, nestabilní posuvná plocha reformeru vyžaduje neustálou aktivaci hlubokých stabilizačních svalů – tělo se musí „hlídat" v každém okamžiku pohybu, což vede k rychlejšímu budování funkční síly. Za třetí, reformer umožňuje cvičit v polohách, které by na podložce nebyly možné – například vleže na boku s odporem pružin nebo vestoje na posuvné plošině.
Pro koho je pilates na reformeru vhodný? Prakticky pro kohokoli, od úplných začátečníků po vrcholové sportovce. Díky nastavitelnému odporu může instruktor přizpůsobit intenzitu cvičení konkrétnímu člověku – jeho kondici, případným zdravotním omezením i cílům. Reformer se hojně využívá v rehabilitaci po úrazech, při bolestech zad, v těhotenství i v postnatálním období. Zároveň ho ale vyhledávají i běžci, cyklisté nebo tenisté, kteří chtějí zlepšit svou výkonnost a předcházet zraněním. Lekce na reformeru bývají menší, často individuální nebo v malých skupinách do pěti lidí, což zaručuje kvalitní korekci a osobní přístup. Je třeba počítat s tím, že cenově vyjdou výrazně dráž než skupinové lekce na podložce, ale investice se podle zkušeností mnoha cvičenců rozhodně vyplatí.
Pokud vás zajímá podrobnější srovnání obou přístupů k pilates, přehledný článek na Healthline nabízí solidní základ informací podložených odbornými zdroji.
Zbývá zodpovědět možná tu nejdůležitější otázku: pro koho a kdy je vhodné cvičení jógy nebo pilates? Obecně platí, že obě metody jsou mimořádně inkluzivní – mohou je praktikovat lidé prakticky v jakémkoli věku a s jakoukoli úrovní zdatnosti. Přesto existují určité situace, kdy je jedna z nich vhodnější než druhá.
Pilates bývá první volbou pro lidi s bolestmi zad, problémy s držením těla nebo po ortopedických operacích. Fyzioterapeuti ho často doporučují jako doplněk rehabilitace, protože cíleně posiluje svaly, které konvenční cvičení opomíjí. Výborně se hodí také pro ty, kdo tráví většinu dne vsedě a potřebují „probudit" tělo bez rizika přetížení. Pilates je skvělou volbou i pro těhotné ženy – existují speciální prenatální programy zaměřené na posílení pánevního dna a přípravu těla na porod. Po porodu pak pilates pomáhá obnovit stabilitu středu těla a řešit případnou diastázu břišních svalů.
Jóga je ideální pro ty, kdo hledají nejen fyzický, ale i mentální benefit. Pokud vás trápí stres, úzkosti, nespavost nebo prostě pocit, že se v každodenním shonu ztrácíte, jóga nabízí prostor ke zpomalení a naslouchání vlastnímu tělu. Výzkumy opakovaně potvrzují, že pravidelná praxe jógy snižuje hladinu kortizolu – stresového hormonu – a pozitivně ovlivňuje náladu. Harvardská studie například zdokumentovala, že jóga může být účinným doplňkem léčby deprese a úzkostných poruch. Jóga je rovněž vhodná pro starší lidi, kteří chtějí udržet kloubní pohyblivost a rovnováhu – právě pády a s nimi spojené zlomeniny patří k nejčastějším zdravotním komplikacím ve vyšším věku a pravidelné cvičení rovnováhy jim prokazatelně předchází.
Samozřejmě existují i situace, kdy je třeba být opatrný. Při akutním zánětu kloubů, závažných kardiovaskulárních problémech nebo čerstvých úrazech je nutné konzultovat jakékoli cvičení s lékařem. Některé jógové pozice – například hluboké záklony nebo stoj na hlavě – mohou být při určitých diagnózách kontraindikované. Totéž platí pro pilates: i když je obecně šetrný, nesprávně provedené cviky mohou při existujících problémech s ploténkami nebo páteří stav zhoršit. Proto je zejména na začátku klíčové zvolit kvalifikovaného instruktora, který dokáže cvičení přizpůsobit individuálním potřebám.
Jak tedy vybrat? Nejlepší radou je vyzkoušet obojí. Většina studií nabízí úvodní lekce za zvýhodněnou cenu nebo dokonce zdarma. Věnujte pozornost tomu, jak se při cvičení cítíte – nejen fyzicky, ale i psychicky. Některým lidem vyhovuje strukturovaný, téměř „inženýrský" přístup pilates, jiní potřebují volnější, meditativnější atmosféru jógy. A jak už bylo řečeno, kombinace obou disciplín může být tou nejlepší cestou k tělu, které je silné, pružné a v rovnováze. Koneckonců, pohyb by měl být radostí, nikoli povinností – a ať už si vyberete jógu, pilates, nebo obojí, důležité je hlavně to, že se rozhodnete začít.
