Péče o zuby a ústní dutinu zahrnuje mnohem víc než kartáček
Většina lidí si ráno a večer vezme kartáček, nanese pastu a po dvou minutách má pocit, že pro své zuby udělali maximum. Jenže realita je složitější. Zubní kaz, paradentóza a celá řada dalších problémů ústní dutiny nevznikají jen proto, že by někdo zapomněl na večerní čištění. Vznikají proto, že péče o zuby a ústní dutinu je komplexní záležitost, v níž samotný kartáček představuje jen jeden dílek skládačky. A právě o tom je tento článek – o všem, co skutečná péče o zdravé zuby zahrnuje, proč je důležité dívat se na věc šířeji a jak na to jít správně, aniž by se z toho stala věda.
Když se řekne „péče o zuby", většina z nás si vybaví právě kartáček a zubní pastu. Není to překvapivé – od dětství nás učí, že si máme čistit zuby dvakrát denně, a tím to často končí. Málokdo ale pokračuje otázkou, co se děje v mezerách mezi zuby, na jazyku, na vnitřní straně tváří nebo hluboko pod dásňovým okrajem, kam se žádný běžný kartáček nedostane. Přitom právě tam se usazuje bakteriální plak, který postupně mineralizuje v zubní kámen, dráždí dásně a otevírá cestu infekcím. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí onemocněním ústní dutiny téměř 3,5 miliardy lidí na světě, což z něj činí jedno z nejrozšířenějších zdravotních trápení vůbec. Číslo je to alarmující a jasně ukazuje, že pouhé čištění kartáčkem většině populace nestačí.
Proč tomu tak je? Důvodů je hned několik a vzájemně se prolínají. Kartáček – ať už klasický nebo elektrický – dokáže vyčistit přibližně 60 až 70 procent povrchu zubů. Zbývajících 30 až 40 procent tvoří mezizubní prostory, kam se vlákna kartáčku jednoduše nevejdou. A právě tyto oblasti jsou nejčastějším místem vzniku kazů a zánětu dásní. Je to trochu jako umýt auto jen z jedné strany a doufat, že ta druhá zůstane čistá sama od sebe. Proto zubaři už léta opakují, že mezizubní čištění není volitelný doplněk, ale nezbytná součást každodenní hygieny. Mezizubní kartáčky, zubní nit nebo takzvaný irrigátor (proudový čistič) dokáží z těchto těžko přístupných míst odstranit zbytky potravy a plak, které by tam jinak nerušeně bujely.
K tomu přistupuje péče o jazyk, na kterou mnoho lidí zapomíná úplně. Povrch jazyka je pokrytý drobnými papilami, mezi nimiž se zachycují bakterie, odumřelé buňky a zbytky jídla. Výsledkem je nejen nepříjemný zápach z úst, ale i zvýšená bakteriální zátěž celé ústní dutiny. Jednoduchý škrabák na jazyk nebo i měkký kartáček přejetý přes jazyk dokáže situaci výrazně zlepšit. A přitom to zabere sotva třicet sekund.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
Jak správně pečovat o zuby nad rámec kartáčku
Když se na péči o zuby podíváme jako na systém, začne dávat smysl, proč samotné čištění nestačí. Představte si rodinu Novákových – zcela běžnou českou domácnost. Maminka Petra si zuby čistí poctivě dvakrát denně kvalitním elektrickým kartáčkem, ale mezizubní kartáčky nikdy nepoužívala, protože jí to přišlo zbytečné. Při preventivní prohlídce jí zubař zjistil počínající kazy hned ve třech mezizubních prostorech. Její partner Martin zase čistí zuby důkladně včetně mezizubních prostor, ale roky ignoroval krvácení dásní, které považoval za normální. Diagnóza? Počínající parodontitida. Jejich teenagerka Eliška si zuby čistí rychle a ledabyle, ale zato pije přes den limonády a džusy, které udržují kyselé prostředí v ústech prakticky nepřetržitě. Každý člen rodiny dělá něco jiného špatně, ale výsledek je podobný – problémy, kterým šlo předejít.
Právě tento příklad ukazuje, že skutečná péče o zdravé zuby zahrnuje několik vzájemně propojených návyků, nejen jeden. Jde o správnou techniku čištění, ale také o výběr vhodných pomůcek, pravidelnost, stravovací návyky, dostatek tekutin, péči o dásně a v neposlední řadě pravidelné návštěvy zubního lékaře a dentální hygieny.
Začněme u samotné techniky čištění, protože i tady se často chybuje. Zubaři a dentální hygienistky doporučují takzvanou Bassovu metodu – kartáček se přiloží pod úhlem přibližně 45 stupňů k dásňovému okraji a jemnými vibračními nebo krouživými pohyby se plak uvolňuje směrem od dásně. Tvrdé horizontální „drhnutí" tam a zpět, které mnoho lidí praktikuje, může časem poškodit zubní sklovinu i dásně a vést k jejich ústupu. Čištění by mělo trvat alespoň dvě minuty a mělo by pokrýt všechny plochy – vnější, vnitřní i žvýkací. Elektrické kartáčky s oscilačně-rotační nebo sonickou technologií mohou být v tomto ohledu výhodné, protože samy zajišťují správný pohyb a často mají i časovač.
Po čištění kartáčkem přichází na řadu zmíněná mezizubní hygiena. Mezizubní kartáčky jsou dnes považovány za účinnější než klasická zubní nit, zejména u lidí s většími mezizubními prostory. Ideální je nechat si u dentální hygienistky poradit se správnou velikostí – příliš malý kartáček nečistí dostatečně, příliš velký může dásně poranit. Zubní nit má své místo především u velmi těsných zubů, kde se mezizubní kartáček nevejde. A ústní sprcha (irrigátor) je skvělým doplňkem, zejména pro lidi s rovnátky, můstky nebo implantáty, kde se klasické pomůcky dostávají ke svým limitům.
Dalším krokem, který mnoho lidí přeskakuje, je používání ústní vody. Zde je ale potřeba rozlišovat – ne každá ústní voda je stejná. Některé slouží pouze k osvěžení dechu a nemají žádný prokazatelný účinek na bakterie či plak. Jiné obsahují účinné látky jako chlorhexidin, cetylpyridinium chlorid nebo fluoridy a mohou skutečně přispět k prevenci zánětu dásní a vzniku kazů. Chlorhexidinové vody by se ovšem neměly používat dlouhodobě bez doporučení lékaře, protože mohou způsobovat zbarvení zubů a narušení přirozené mikroflóry v ústech. Fluoridové vody naopak mohou být vhodné pro každodenní použití a pomáhají remineralizovat sklovinu.
A pak je tu téma, které s čištěním zubů zdánlivě nesouvisí, ale ve skutečnosti je naprosto zásadní – stravování. Cukry a jednoduché sacharidy jsou hlavní živnou půdou pro bakterie v ústní dutině, které je přeměňují na kyseliny. Tyto kyseliny pak rozpouštějí zubní sklovinu a vzniká kaz. Jenže nejde jen o množství cukru, ale i o frekvenci jeho konzumace. Když si člověk dá jeden zákusek po obědě, zuby se s tím vyrovnají – sliny postupně neutralizují kyselé prostředí a sklovina se remineralizuje. Pokud ale někdo celý den popíjí sladkou kávu, energetické nápoje nebo džusy, ústní prostředí zůstává kyselé prakticky nepřetržitě a zuby nemají šanci se „zotavit". Jak trefně říká známý britský zubní lékař Dr. Toby Edwards-Lunn: „Nejde o to, kolik cukru sníte, ale jak často ho jíte."
Stejně tak kyselé potraviny a nápoje – citrusy, ocet, víno, kolové nápoje – mohou erodovat sklovinu, pokud jim jsou zuby vystaveny příliš často. Jednoduchý trik, který doporučují odborníci, je po konzumaci kyselých potravin nepředbíhat s čištěním zubů. Zní to paradoxně, ale bezprostředně po kyselém jídle je sklovina dočasně změkčená a kartáček by ji mohl poškodit. Lepší je počkat alespoň 30 minut nebo si mezitím vypláchnout ústa čistou vodou.
Proč péče o zuby není jen o kartáčku – souvislost s celkovým zdravím
Jedním z nejdůležitějších důvodů, proč by lidé měli přehodnotit svůj přístup k ústní hygieně, je rostoucí množství vědeckých důkazů o propojení zdraví ústní dutiny s celkovým zdravím organismu. Chronický zánět dásní – parodontitida – není jen lokální problém. Bakterie z dásňových kapes se dostávají do krevního oběhu a mohou přispívat ke kardiovaskulárním onemocněním, komplikacím diabetu, respiračním infekcím a podle některých studií i k problémům v těhotenství. Americká kardiologická asociace upozorňuje na souvislost mezi parodontálním onemocněním a zvýšeným rizikem srdečních chorob, i když přesné mechanismy jsou stále předmětem výzkumu.
To znamená, že zanedbáním péče o dásně a zuby člověk neriskuje jen bolest zubů nebo jejich ztrátu, ale potenciálně ohrožuje i své srdce, cévy a další orgány. Tato souvislost dává péči o ústní dutinu úplně nový rozměr – přestává být kosmetickou záležitostí a stává se součástí prevence závažných civilizačních onemocnění.
Právě proto je tak důležitá pravidelná návštěva zubního lékaře a dentální hygienistky. Preventivní prohlídky, které jsou v České republice hrazeny zdravotními pojišťovnami dvakrát ročně, umožňují zachytit problémy v počátečním stadiu, kdy je jejich řešení jednoduché, bezbolestné a levné. Profesionální dentální hygiena pak odstraňuje zubní kámen a pigmentace, které si člověk doma sám neodstraní, a hygienistka navíc poradí s individuálním plánem domácí péče. Přesto podle průzkumů značná část české populace chodí k zubaři až ve chvíli, kdy je něco bolí – tedy ve fázi, kdy je problém už rozvinutý a jeho řešení nákladnější.
Co tedy skutečná péče o zdravé zuby zahrnuje, když to shrneme? Je to kombinace správné techniky čištění kartáčkem, důsledné mezizubní hygieny, péče o jazyk, rozumného používání ústní vody, vědomého přístupu ke stravování, dostatečného pitného režimu (nejlépe čisté vody), pravidelných preventivních prohlídek a profesionální dentální hygieny. K tomu patří i volba kvalitních a pokud možno přírodních produktů – od zubních past bez zbytečných syntetických přísad přes ekologické kartáčky až po ústní vody s šetrnými složkami. Právě takové produkty, které respektují jak zdraví člověka, tak životní prostředí, je možné najít v nabídce eshopu Ferwer, který se zaměřuje na udržitelný a zdravý životní styl.
Péče o zuby zkrátka není sprint, ale maraton. Není to jednorázový úkon, který se odškrtne ráno a večer, ale soubor návyků, které se vzájemně doplňují a posilují. A nejlepší na tom je, že žádný z těchto návyků není nijak náročný ani časově zdlouhavý. Stačí jen rozšířit pohled za hranice kartáčku a uvědomit si, že zdravá ústa jsou základem zdravého těla. Kdo to pochopí a začne podle toho jednat, ušetří si nejen nepříjemné chvíle v zubařském křesle, ale možná i mnohem víc.
