Německá soljanka recept je ideálním jídlem pro chladné dny

Soljanka trochu jinak - jak se z východoevropské polévky stala německá klasika

V gastronomii je jen málo jídel s tak pestrou historií a kulturním přesahem jako soljanka. Tahle sytá, lehce kyselá polévka, která původně pochází z východní Evropy, si během desetiletí získala srdce i chuťové buňky obyvatel bývalé NDR. Dnes se slovní spojení německá soljanka recept stává stále vyhledávanějším, a to nejen mezi milovníky retro kuchyně, ale i mezi těmi, kdo hledají vydatné jídlo s charakterem a historií.

Kde se vzala, tu se vzala – historie soljanky

Soljanka nevznikla v Německu. Její původ sahá hluboko do ruské a ukrajinské kuchyně, kde se objevuje už v 18. století. Samotné slovo „солянка" (soljanka) vychází ze slova „soľ" – sůl, což napovídá o její výrazné a slané chuti. Původně šlo o hustou rybí nebo masovou polévku s přídavkem kvašené zeleniny, okurek, citronu a různých koření. Ve svých tradičních variantách byla soljanka jakýmsi gulášem ve verzi na lžičku – sytá, výrazná a ideální pro sychravé večery nebo jako lék na kocovinu.

Do bývalého východního Německa se soljanka dostala s příchodem sovětské armády po druhé světové válce. Sovětští vojáci si ji vařili v kasárnách a kuchaři z východního bloku si ji rychle osvojili. Postupně se přizpůsobila lokálním chutím a dostupným surovinám, a tak vznikla její německá varianta, která je dnes pevnou součástí německé kuchyně – především v Sasku a Durynsku.

Co dělá soljanku typicky „německou"?

Na rozdíl od svých ruských předchůdců sázejí německé recepty na soljanku nejčastěji na kombinaci uzenin – například klobásy, salámu, šunky nebo párků. Ačkoliv existují i verze s rybou nebo houbami, ta „pravá" německá soljanka je masová. Klíčem k její chuti je harmonická směs kyselosti (z kyselých okurek nebo láku), sladkosti (často z rajčatového protlaku nebo cibule) a pikantnosti (někdy přidané pomocí chilli nebo pepře).

Základem jsou většinou uzeniny nebo zbytky masa, ke kterým se přidá cibule, nakrájené sterilované okurky s trochou nálevu, rajčatový protlak a podle chuti třeba i paprika, rajčata nebo zelí – záleží, odkud pocházíte. Nakonec to celé dochutíte citronem, smetanou nebo zakysanou smetanou, aby to mělo ten správný šmrnc.

V některých receptech najdete i olivy nebo kapary, což dodává pokrmu středomořský nádech – ačkoliv to není nezbytné. Výsledkem je vydatná, chuťově bohatá a lehce nakyslá polévka, která se často podává s čerstvým chlebem nebo křupavou bagetou.

Německá soljanka recept – jak si ji uvařit doma

Chcete si tuhle chutnou klasiku připravit ve vlastní kuchyni? Zde je jednoduchý recept na německou soljanku, upravený tak, aby odpovídal běžným surovinám dostupným v českých obchodech:

Ingredience (pro 4–6 porcí):

• 200 g kabanosu nebo pikantní klobásy
• 150 g šunky nebo měkkého salámu
• 1 velká cibule
• 2 sterilované okurky + 2 lžíce nálevu
• 2 lžíce rajčatového protlaku
• 1 lžička sladké papriky
• 1 menší červená paprika
• 1 litr vývaru (ideálně hovězího nebo zeleninového)
• trochu citronové šťávy
• sůl, pepř, případně chilli
• zakysaná smetana k podávání
• čerstvý chléb nebo bageta

Postup:

1. Na pánvi orestujte cibuli nakrájenou na jemno do sklovata.
2. Přidejte nakrájenou klobásu, šunku a opékejte několik minut.
3. Vmíchejte nakrájenou papriku a sterilované okurky.
4. Přidejte rajčatový protlak, sladkou papriku a dvě lžíce okurkového láku.
5. Zalijte vývarem a nechte alespoň 20 minut probublávat.
6. Dochuťte citronovou šťávou, případně solí, pepřem nebo chilli podle chuti.
7. Podávejte horké, ozdobené lžící zakysané smetany a krajícem chleba.

Výhodou této polévky je její variabilita – můžete použít maso, které zbylo z předešlého dne, nebo ji připravit ve vegetariánské verzi se sójovými klobáskami a zeleninovým vývarem.

Soljanka jako vzpomínka na minulost – i jako trend zdravé domácí kuchyně

Možná si říkáte, proč se o takovém jídle zmiňujeme právě na blogu zaměřeném na ekologii, zdravý životní styl a udržitelnost. Odpověď je jednoduchá. Soljanka je totiž skvělým příkladem kuchyně bez plýtvání – využívá zbytky masa, uzenin i zeleniny a proměňuje je v nové, výživné jídlo. V časech, kdy se čím dál více lidí vrací k domácímu vaření, připravují si jídlo do krabiček a hledají způsoby, jak ušetřit, je taková polévka doslova zlatem.

Zároveň je možné ji snadno přizpůsobit moderním výživovým nárokům. Uzeniny lze nahradit rostlinnými alternativami, kyselost dodat pomocí kvašené zeleniny a i bez živočišných produktů bude výsledek chutný a sytý. Pokud přemýšlíte nad tím, jak využít zbylou sterilovanou zeleninu nebo jak oživit jídelníček v chladných dnech, soljanka je ideálním řešením.

Obyčejná polévka s neobyčejným příběhem

V bývalé NDR se soljanka stala běžnou součástí jídelních lístků – od školních jídelen po závodní kantýny. Pro mnohé Němce, kteří vyrůstali ve východní části země, zůstává dodnes symbolem domova, dětství a jednoduché, poctivé kuchyně.

Skvělým příkladem je příběh paní Sabine z Lipska, která si na soljanku vzpomíná z dob, kdy její babička pracovala v nemocniční jídelně. „Byla to jedna z mála polévek, které chutnaly i dětem. Mírně pikantní, voňavá a vždy podávaná s lžící smetany a krajícem chleba," vzpomíná s úsměvem. Dnes ji vaří svým vnoučatům – často ve zdravější verzi se zeleninovým vývarem a bio klobáskami.

A právě v tom spočívá kouzlo soljanky – je to jídlo, které si každý může upravit podle sebe, svých chutí a dostupných surovin. Není to jen polévka, ale i příběh. O spojování kultur, o přizpůsobení se novým podmínkám, o kreativitě v kuchyni.

V dnešní době, kdy se stále více lidí snaží žít vědomě, udržitelně a s respektem k potravinám i přírodním zdrojům, má taková kuchyně své pevné místo. Ať už sáhnete po klasickém receptu, nebo vytvoříte vlastní variaci, soljanka vás zahřeje – nejen fyzicky, ale i na duši.