Objevte kouzlo kyšky, zdravého nápoje z českého venkova

Valašská kyška - zapomenutý poklad našich předků se vrací do moderní kuchyně

Mezi tradičními českými potravinami se najdou takové, které si své místo na stolech pevně drží po staletí, ale zároveň jako by se v moderní době trochu ztratily v záplavě průmyslově zpracovaných výrobků. Jedním z nich je kyška, neboli „řidší kysané mléko", jak ji mnozí pamatují z dětství na vesnici. Tento nenápadný nápoj však skrývá překvapivou sílu – jak pro zdraví, tak pro chuťové buňky.

Co je to kyška a proč se o ní zase mluví?

Kyška je kysané mléko, které vzniká kvašením pomocí přirozeně se vyskytujících mléčných bakterií. V minulosti byla běžnou součástí stravy na českém a zejména valašském venkově, kde byla známá jako „valašská kyška". Tradičně vznikala samovolným zkysnutím čerstvého mléka, často přes noc nebo během několika dní při pokojové teplotě, aniž by bylo pasterizováno nebo uměle očkováno kulturami.

Dnes je kyška běžně vyráběná řízeným způsobem v mlékárnách – ale pravá, poctivá valašská kyška zůstává specialitou, kterou si mnozí lidé připravují doma podle starých receptur. A právě to jí vrací na výsluní – v době, kdy roste zájem o lokální, přirozené a fermentované potraviny, začíná být kyška znovu objevována jako chutný a zdravý doplněk jídelníčku.

Kyška vs. kefír – v čem je rozdíl?

Na první pohled může kyška připomínat kefír – oba nápoje jsou kysané, mají mléčný základ a obsahují prospěšné bakterie. Přesto mezi nimi existují zásadní rozdíly. Kefír vzniká fermentací mléka pomocí takzvaných kefírových zrn, což je specifická kombinace bakterií a kvasinek. Díky nim je kefír mírně perlivý, někdy až šumivý, a jeho chuť je často ostřejší.

Naopak kyška je jemnější, řidší a neobsahuje kvasinky. V jejím složení dominují pouze mléčné bakterie, zejména druhy z rodu Lactobacillus a Streptococcus. Díky tomu má kyška hladší chuť a neobsahuje alkohol, který se v malém množství může objevit v kefíru.

Dalším rozdílem je i způsob výroby. Zatímco kefír vyžaduje pravidelnou péči o kefírová zrna, kyška je jednodušší na přípravu – stačí kvalitní mléko a trochu startovací kultury, například lžička již hotové kyšky nebo zakysané smetany.

Účinky kyšky na zdraví - proč zařadit tento nápoj do jídelníčku?

V době, kdy roste zájem o zdravou střevní mikroflóru, hraje kyška významnou roli. Obsahuje totiž přirozené probiotické kultury, které podporují trávení, imunitu i celkovou vitalitu. Fermentované výrobky obecně pomáhají rozkládat laktózu, takže lidé s mírnou nesnášenlivostí mléčného cukru mohou kyšku často snášet bez problémů.

Pravidelná konzumace kyšky může přinést následující benefity:

• Zlepšení trávení díky přítomnosti živých kultur.
• Podpora imunity – střevní mikrobiom hraje klíčovou roli v obraně proti infekcím.
• Zásobení těla vitamíny skupiny B, které vznikají během fermentace.
• Nízká energetická hodnota – ideální pro redukční jídelníček nebo lehkou snídani.
• Lepší vstřebávání vápníku a dalších minerálů, které jsou v mléce přirozeně obsaženy.

Zajímavé je, že podle tradiční čínské medicíny i ajurvédy mají fermentované potraviny schopnost harmonizovat trávení a zklidnit tělo po konzumaci těžkých jídel. A právě kyška, podávaná třeba s vařenými brambory nebo pečivem, byla po generace běžnou součástí oběda nebo večeře na valašském venkově.

Valašská kyška jako součást tradice i moderní kuchyně

Valašsko, kraj známý svou bohatou lidovou kulturou a pevnou vazbou na přírodu, bylo vždy domovem jednoduchých, ale výživných jídel. Kyška se zde používala nejen jako nápoj, ale i jako základ pro omáčky, polévky nebo kynutá těsta.

V některých valašských domácnostech se kyška připravuje dodnes stejně jako kdysi: nechá se čerstvé mléko stát při pokojové teplotě ve skleněné nádobě, přikryté plátýnkem, a za dva až tři dny vznikne jemně nakyslý, krémový nápoj. V létě se pila vychlazená, v zimě se používala k vaření.

Možná si někdo vzpomene na babičku, která po práci na poli přinesla talíř vařených brambor, které přelila studenou kyškou – jednoduché jídlo, ale s výjimečnou chutí. „To bylo jídlo, po kterém člověk vydržel celý den," říkají pamětníci z Valašska.

I dnes lze kyšku v moderní kuchyni využít různorodě. Díky své jemné chuti se hodí do smoothie, dresinků, místo jogurtu k musli nebo jako lehká náhrada smetany do polévek. V kombinaci s čerstvými bylinkami jako je pažitka, kopr nebo petrželka vznikne osvěžující dip, který si oblíbí i děti.

Kam zmizela z regálů a jak si ji vyrobit doma?

Přestože poptávka po lokálních a fermentovaných potravinách roste, kyška zatím zůstává spíše raritou. V běžných supermarketech ji najdeme jen výjimečně, často pod označením „kysané mléko" nebo „acidofilní mléko". Originální valašská kyška, vyrobená tradičním způsobem, se ale objevuje na farmářských trzích a v nabídce malých mlékáren, které obnovují staré recepty.

Domácí výroba není žádná věda – vezměte si 1 litr čerstvého plnotučného mléka (ideálně farmářského, nepasterizovaného), přimíchejte 1 až 2 lžíce hotové kyšky nebo zakysané smetany jako startér a nalijte vše do skleněné nádoby. Přikryjte utěrkou nebo volně položeným víkem a nechte stát při pokojové teplotě zhruba den až dva. Až směs zhoustne a trochu nakysne, šoupněte ji do lednice – klidně tam vydrží i týden.

Tento jednoduchý proces přináší nejen chutný výsledek, ale také radost z návratu k přirozenému způsobu stravování.

Kyška dnes: návrat ke kořenům i krok vpřed

V době, kdy se stále více lidí snaží vyhýbat přidaným cukrům, éčkům a přehnaně zpracovaným potravinám, představuje valašská kyška návrat k jednoduchosti. Je to výrobek, který neobsahuje nic navíc – jen mléko a živé bakterie. A právě v tom je jeho největší síla.

Zároveň jde o surovinu nesmírně všestrannou. Jednoduchou na výrobu, lehkou na trávení a plnou výživy. Ať už ji pijete jen tak na osvěžení, využijete při vaření nebo pečení, nebo si ji připravíte doma jako malý experiment na podporu mikrobiomu, kyška má rozhodně co nabídnout.

Možná se nevrátí do běžné spotřeby ve velkém měřítku – ale kdo ji jednou zkusí, často se k ní vrací. A v tom je kouzlo tradičních potravin: nejsou jen zdravé, ale i spojené s příběhem, tradicí a vzpomínkami, které dávají jídlu zcela nový rozměr.