Pěstování estragonu je snadné a přináší skvělé výsledky
Král bylinek ve francouzské kuchyni i domácím záhonku - estragon
Na první pohled nenápadná bylina, na druhý nepostradatelná součást mnoha kuchyní i lidového léčitelství. Estragon, známý mimo jiné také jako pelyněk estragon (latinsky Artemisia dracunculus), má dlouhou historii nejen v gastronomii, ale i v tradičním bylinkářství. Jeho jemně nasládlá, lehce anýzová chuť jej pasovala na jednu z hlavních hvězd francouzské kuchyně, ale své místo si získává i v českých zahradách a domácnostech.
Co je estragon a odkud pochází
Estragon patří do čeledi hvězdnicovitých a jeho příbuznými jsou například pelyněk pravý, pelyněk brotan nebo pelyněk kozalka. Na rozdíl od svého hořkého bratrance – pelyňku pravého – má však estragon jemnější, sladší chuť, která mu vynesla přezdívku "král bylinek" ve francouzské gastronomii. Odtud také pochází jeden z jeho anglických názvů – French tarragon.
Původně pochází z oblasti střední Asie a Sibiře, odkud se postupně rozšířil do Evropy. Dnes je pěstován po celém světě, zejména v mírných klimatických pásmech. V Česku se pěstuje především francouzský estragon, který je ceněn pro svou intenzivní chuť a aromatické silice. Druhým typem, který se u nás objevuje, je ruský estragon, jenž je ale chuťově výrazně slabší a často se používá spíše jako okrasná rostlina než jako koření.
Jak estragon působí na tělo – účinky, které překvapí
Estragon není jen chutné koření. Už ve středověku byl považován za léčivou bylinu a jeho účinky ocenili i lékaři na císařských dvorech. Obsahuje totiž řadu prospěšných látek – esenciální oleje, flavonoidy, vitamíny A a C, draslík, hořčík a vápník.
Vyzkoušejte naše přírodní produkty
A jaké konkrétní účinky estragonu stojí za zmínku?
- Podporuje trávení a zmírňuje nadýmání – často se proto přidává k těžším pokrmům jako jsou omáčky, luštěniny nebo pečená masa.
- Uklidňuje nervový systém a napomáhá usínání – babičky doporučovaly estragonový čaj při nespavosti a nervozitě.
- Zlepšuje chuť k jídlu – jeho aroma stimuluje sliny a žaludeční šťávy.
- Výrazně působí antibakteriálně, a proto byl v minulosti využíván i při drobných infekcích dutiny ústní.
Podle některých moderních studií (například výzkum zveřejněný v Journal of Medicinal Food) má estragon i antioxidační účinky, což znamená, že pomáhá tělu bojovat proti volným radikálům a tím zpomaluje stárnutí buněk.
Zajímavostí je, že estragon obsahuje malé množství estragolu – přírodní sloučeniny, která je ve větším množství považována za potenciálně toxickou. V běžném kulinářském použití však není potřeba se ho obávat – množství je zanedbatelné a riziko minimální.
Pěstování estragonu - nenáročný pomocník na zahradě i v květináči
Pokud vás estragon zaujal svými účinky i chutí, určitě vás potěší, že jeho pěstování je poměrně jednoduché. Nejčastěji se u nás pěstuje francouzský pelyněk estragon, ale právě ten se obtížně množí ze semen. Nejlepší je proto koupit sazenici nebo oddělit část rostliny od souseda či z vlastní rostliny.
Estragon má rád slunné stanoviště, ideálně chráněné před větrem. Daří se mu v propustné, lehké půdě s vyšším obsahem vápníku. Nesnáší přemokření – nadbytek vody může způsobit hnilobu kořenů. Na jaře je vhodné rostlinu přihnojit kompostem nebo přírodním hnojivem.
Velkou výhodou estragonu je jeho dlouhá životnost – na jednom místě může růst i několik let. Na podzim se doporučuje jej seříznout a přikrýt chvojím nebo mulčem, aby přečkal zimu.
Pokud nemáte zahrádku, nezoufejte. Estragon se dá pěstovat i v květináči na balkoně nebo okenním parapetu. Stačí mu dostatek světla, pravidelná ale mírná zálivka a občasné hnojení. V květináči je ideální volit hlubší nádobu, protože kořenový systém potřebuje prostor.
Estragon v kuchyni - tajemství francouzské kuchyně a víc
V kuchyni je estragon nepostradatelným kořením – a to nejen ve Francii. Je hlavní složkou slavné bernaiské omáčky, která výborně doplňuje steaky nebo ryby. Kromě toho se používá i při nakládání okurek, do hořčic, při dochucování kuřecího masa nebo ve vaječných pokrmech.
Skvěle ladí také s ingrediencemi jako jsou citron, česnek, cibule, smetana nebo bílé víno. Pro svou výraznou chuť by se ale vždy měl používat s mírou – příliš velké množství estragonu může výsledný pokrm přebít.
Zajímavým způsobem využití je i estragonový ocet – do vinného octa stačí ponořit čerstvou větvičku estragonu a nechat několik týdnů louhovat. Výsledkem je voňavý ocet ideální do salátových zálivek nebo na ochucení ryb.
V běžné domácnosti najde estragon uplatnění třeba v tomto jednoduchém receptu: smíchejte tvaroh, nasekaný čerstvý estragon, trošku soli a kapku citronové šťávy a máte výbornou bylinkovou pomazánku, která ozvláštní každý chleba.
Příběh z venkova - jak si estragon našel cestu na talíř
Na malém statku v podhůří Beskyd si paní Alena už léta pěstuje bylinky. Mezi levandulí, mátou a tymiánem našel své místo i estragon. "Nejdřív jsem ho vůbec neznala," směje se Alena. "Ale pak jsem ochutnala domácí hořčici od kamarádky a byla úplně jiná – jemná, voňavá. Řekla mi, že tajemství je právě estragon."
Od té doby má estragon své čestné místo v její zahrádce. Přidává ho do domácích marinád, pečeného kuřete, a dokonce si z něj připravuje i tinkturu na podporu trávení. "Je to taková moje malá zázračná bylinka," dodává.
A právě takto se estragon vrací do českých domácností – nejen jako módní kulinářský trend, ale jako osvědčený pomocník našich babiček, který stojí za to znovu objevit.
Díky své nenáročnosti, léčivým účinkům a širokému využití v kuchyni si estragon právem zaslouží pozornost. Ať už jej pěstujete na zahradě nebo v květináči, používáte čerstvý nebo sušený, jeho jemná chuť a podpora zdraví jej činí jedním z nejužitečnějších bylinkových spojenců v domácnosti.
