Zinc Sulfate

Další názvy: Síran zinečnatý, bílá skalice, bílý vitriol, zinksulfat

Skóre škodlivosti: 3 (Neškodné chemické látky)

Zinc sulfate: důležitá anorganická sloučenina s mnoha využitími

Zinc sulfate – česky síran zinečnatý – je anorganická sloučenina patřící mezi soli kyseliny sírové a zinku. Je známá pod několika dalšími názvy, například jako heptahydrát síranu zinečnatého, nebo jednoduše jako zinečnatá sůl. Jeho anglický název je zinc sulfate, často se vyskytuje jako zinc sulfate heptahydrate (forma s 7 molekulami vody). Tato multifunkční látka je běžně využívaná v zemědělství, farmacii, kosmetice i potravinářství, a to hlavně díky vysokému obsahu zinku, který je esenciálním stopovým prvkem. CAS číslo nejčastěji používané formy (heptahydrátu) je 7446-20-0.

Chemické vlastnosti

Systematický název této sloučeniny je síran zinečnatý a její chemický vzorec závisí na formě hydratace. Nejčastěji se používá jako heptahydrát – ZnSO₄·7H₂O, ale existují i další hydratované a bezvodé formy (například monohydrát nebo anhydrát). V pevné formě má zinc sulfate heptahydrát podobu bezbarvých až bílých krystalů, které jsou dobře rozpustné ve vodě. Látka nemá výrazný zápach, je ve vodě stabilní a při zahřívání se rozkládá uvolněním vody a oxidu siřičitého.

Zinc sulfate není těkavý a jeho chemické chování je typické pro soli kovů alkalických zemin – snadno tvoří ionty v roztocích a je reaktivní například při míchání s hydroxidy, kdy vznikají zásadité soli nebo hydroxid zinečnatý.

Využití a aplikace

Síran zinečnatý má široké uplatnění napříč průmysly díky své biologické i chemické funkčnosti. V zemědělství je běžně využíván jako hnojivo doplňující zinek v půdě, zejména v oblastech s jeho přirozeným nedostatkem. Zinek je klíčový pro správný růst rostlin, protože se podílí na fotosyntéze, tvorbě chlorofylu a produkci enzymů.

Ve farmacii slouží zinc sulfate jako doplněk stravy při léčbě nedostatku zinku u lidí, což může ovlivnit celou řadu procesů – od metabolismu až po imunitní odpověď. Preparáty obsahující síran zinečnatý se používají také k léčbě průjmu, hojení ran nebo akné. Podle publikovaných studií se u lidí se sníženým příjmem zinku zvyšuje riziko infekcí, oslabení imunity a zpomalení růstu – zejména u dětí.

Zinek se využívá také v kosmetice – v některých pleťových vodách, krémech nebo šamponech. Síran zinečnatý může mít antiseptické a stahující účinky, které pomáhají při péči o problematickou pokožku – což potvrzuje např. článek na blogu Ferwer.

V potravinářství může být zinečnatá sůl přidávána jako nutriční aditivum v případech, kdy je potřeba doplnit zinek – buď preventivně, nebo cíleně v rámci fortifikace potravin. Kromě toho najde uplatnění ve výrobě barviv, v textilním průmyslu a při konzervaci kůží (koželužnictví).

Přirozený výskyt a výroba

Síran zinečnatý se v přírodě vzácně vyskytuje jako minerál známý pod názvem goslarit. Nejčastěji se však vyrábí průmyslově řízenou reakcí kovového zinku s kyselinou sírovou nebo rozpouštěním oxidů zinečnatých v této kyselině. Výsledkem je roztok, který se následně ochladí a nechá krystalizovat, čímž vznikne požadovaná hydratovaná forma – typicky heptahydrát.

Další variantou je využití odpadních produktů ze zpracování zinkových rud, které obsahují oxidy nebo uhličitany zinku, jež lze rovněž převést na síran. Výroba je relativně levná, jednoduchá a dobře škálovatelná.

Bezpečnost a ekologie

Při běžném zacházení je zinc sulfate relativně bezpečný, avšak ve vysokých dávkách může být toxický. Při vdechnutí prášku nebo kontaktu s pokožkou může dojít k podráždění očí, kůže nebo dýchacích cest. Požití většího množství (například nevhodné dávkování doplňků stravy) může vyvolat zažívací obtíže – nevolnost, křeče, průjmy.

Při používání v kosmetice nebo zemědělství se doporučuje dodržovat bezpečnostní zásady a nepřekračovat doporučené dávkování. Z environmentálního hlediska může nadměrná aplikace do půdy vést ke kumulaci zinku v ekosystémech, což může ovlivnit mikroorganismy a bioakumulaci na vyšších trofických úrovních. Proto je nezbytné aplikaci řídit odborně a kontrolovaně, např. při přihnojování nebo v chovech zvířat, kde se síran používá jako doplněk směsí.

Podle informací z Evropské chemické agentury – ECHA je zinc sulfate klasifikován jako látka dráždivá pro oči a životní prostředí, a měl by být skladován mimo dosah vody a dětí.

Zajímavosti a souvislosti

Zinek ve formě síranu zinečnatého se objevil ve farmaceutických příručkách už v 18. století, kdy byl doporučován jako prostředek na podporu hojení a konzervaci tkání. Dodnes se používá v některých očních kapkách, zejména ve formách kombinujících síran zinečnatý s organickými molekulami jako antimikrobiální složkou.

Zinc sulfate je také využíván v chemické analýze jako činidlo při laboratorních zkouškách, např. při detekci přítomnosti taninů. V minulosti se uplatnil i jako základ pro přípravu některých modrých pigmentů používaných v malířství.

Zajímavým aspektem je jeho role v moderních ekologických produktech – zejména při náhradách syntetických konzervantů v ekologické kosmetice nebo při vývoji udržitelných hnojiv, jak uvádí blog Ferwer o přírodní péči.

Shrnutí

Zinc sulfate neboli síran zinečnatý je významná anorganická sloučenina s řadou praktických využití – od zemědělství přes farmacii až po ekologickou kosmetiku. Díky obsahu biologicky dostupného zinku je nenahraditelný v oblastech, kde hraje tento prvek klíčovou výživovou nebo funkční roli. Přestože je za běžných podmínek bezpečný, vyžaduje odborné zacházení zejména v oblasti životního prostředí. Jeho význam stále roste, zejména v době, kdy se hledají přírodní a efektivní alternativy umělých sloučenin.