Višeň obecná (Prunus cerasus)
Další názvy: Tart cherry
Skóre škodlivosti: 1 (Přírodní látky)
Višeň obecná: charakteristika a chemické složení této cenné plodiny
Višeň obecná (Prunus cerasus), známá také pod názvy kyselá třešeň či třešeň višňová, je ovocný strom z čeledi růžovitých (Rosaceae), jehož plody jsou ceněné pro svou výrazně kyselou chuť, bohatství antioxidantů a všestranné využití. Přestože nejde o čistě jednu chemickou sloučeninu, plody višně obsahují řadu významných bioaktivních látek – zejména fenolické kyseliny, flavonoidy, anthokyany a vitaminy – které jsou předmětem zájmu nejen potravinářství, ale i farmaceutického a kosmetického průmyslu.
Anglicky se označuje jako sour cherry nebo tart cherry. Mezinárodní vědecká klasifikace je Prunus cerasus L. a její chemické složení lze částečně popsat i přes jednotlivé látky, jako je např. kyselina chlorogenová (CAS 327-97-9), kvercetin (CAS 117-39-5) nebo kyselina ellagová (CAS 476-66-4), které jsou v těchto plodech přirozeně zastoupeny.
Chemické vlastnosti
Plody višně obsahují široké spektrum bioaktivních chemických sloučenin. Nejvýznamnějšími z hlediska farmakologických a nutričních účinků jsou:
- Anthokyany – především cyanidin 3-glukosid a cyanidin 3-rutinosid, odpovědné za charakteristickou sytě červenou barvu. Tyto látky mají silné antioxidační účinky, což bylo potvrzeno např. studií publikovanou v Journal of Agricultural and Food Chemistry.
- Flavonoidy – např. kvercetin a kaempferol, které podporují kardiovaskulární zdraví a působí protizánětlivě.
- Kyselina chlorogenová – významná pro metabolismus glukózy a antioxidační aktivitu.
- Vitamin C (kyselina askorbová) – podporuje imunitu a má regenerační účinky na pokožku.
Mezi další zastoupené látky patří organické kyseliny (jablečná, citronová), vláknina, pektin a minerální látky (draslík, vápník, hořčík).
Fyzikální vlastnosti plodu jsou snadno rozpoznatelné: kulovitý tvar, tmavě červená až fialová barva dužniny, šťavnatost a výrazně kyselá chuť. Višně jsou bohaté na vodu (přes 80 % hmotnosti), mírně rozpustné ve vodě a charakteristicky voní po ovocných esterových sloučeninách.
Využití a aplikace
Višně obecné mají široké spektrum využití. V prvé řadě jsou ceněny jako nutričně hodnotné ovoce – konzumují se čerstvé, sušené, nebo ve formě kompotů, šťáv, džemů, ovocných vín či likérů. Jsou hlavní složkou tradičních českých pokrmů, jako je bublanina nebo višňový koláč.
Význam mají také ve výživových doplňcích a sportovní výživě – zejména višňová šťáva (např. koncentráty s vysokým obsahem anthokyanů), která může podle studií pomáhat ke zkrácení doby rekonvalescence po fyzickém výkonu a zmírnění svalové bolesti. O těchto účincích referuje mimo jiné výzkum Queen Margaret University a další zdroje zabývající se přirozenou regenerací svalů.
V kosmetickém průmyslu se využívají výtažky z višní pro své antioxidační a protizánětlivé vlastnosti – například v pleťových krémech nebo přírodních maskách. Díky obsahu vitamínu C a flavonoidů napomáhají při obnově kožní bariéry a redukci jemných vrásek.
Fermentované formy višní, jako jsou např. produkty na bázi octových fermentací, se zkoumají pro antibakteriální a prebiotické účinky, což je využitelné i v přírodní kosmetice. Přehled těchto použití dokumentuje například článek o antioxidantních rostlinách na www.ferwer.cz.
Přirozený výskyt a výroba
Višeň obecná vznikla pravděpodobně křížením mezi divokou třešní (Prunus avium) a višní křovitou (Prunus fruticosa). Dnes je hojně pěstována po celé Evropě, střední Asii i v Severní Americe. Strom dobře snáší chladnější klimatické podmínky a je ceněn pro svoji odolnost vůči chorobám v porovnání s jinými ovocnými dřevinami.
Hlavní produkce višní probíhá v Srbsku, Polsku, Maďarsku, ale také v České republice, kde mají višně dlouhou tradici, např. v oblastech jižní Moravy. Výroba zpracovaných višňových produktů obvykle začíná lisováním nebo pasírováním plodů. Dužina se využívá k výrobě džusů a pyré, zatímco výtažky (extrakty) slouží jako základ pro bioaktivní doplňky stravy nebo jako aktivní ingredience přírodní kosmetiky.
Bezpečnost a ekologie
Plody višně jsou obecně bezpečné pro lidskou spotřebu a nevyvolávají alergické reakce u většiny populace. Mohou být v některých případech kyselé natolik, že dráždí žaludeční sliznici, a proto se lidem s gastritidou doporučuje střídmá konzumace.
Samotné semeno (pecka) obsahuje ve stopovém množství amygdalin, glykosid schopný při degradaci uvolňovat kyanovodík – proto se nedoporučuje neúmyslné rozkousání višňových pecek, byť riziko otravy je při běžné konzumaci prakticky nulové.
Z ekologického hlediska je višňovník poměrně šetrná plodina – místní druhy nepotřebují vysokou chemickou ochranu a jsou často pěstovány i v režimu ekologického zemědělství. Zbytky plodů či zpracování (slupky, pecky) lze dobře kompostovat nebo využít jako bioodpad.
Zajímavosti a souvislosti
Višně byly známy již ve starověkém Římě, kde je konzumovali jak běžní občané, tak aristokracie. Často byly využívány při hostinách pro svou osvěžující chuť i estetickou hodnotu.
V moderním světě se višňová šťáva stala populární mezi sportovci a běžci – například běžci newyorského maratonu ji využívají kvůli prokázaným regeneračním účinkům na svaly a snížení zánětlivé odpovědi organismu.
Z výzkumů publikovaných například ve vědeckém časopise Nutrients vyplývá, že extrakt z višní může mít pozitivní vliv i na kvalitu spánku díky přirozenému obsahu melatoninu, což z něj činí zajímavý přírodní doplněk i v oblasti neurofyziologie.
Shrnutí
Višeň obecná (Prunus cerasus) je více než jen chutné ovoce – jedná se o chemicky i biologicky významný zdroj antioxidantů a flavonoidů, které mají dokumentovaný pozitivní vliv na lidské zdraví. Díky své přirozené kyselosti, atraktivní barvě a bioaktivnímu složení nachází uplatnění v potravinářství, kosmetice i přírodním lékařství. Ekologická nenáročnost pěstování a tradiční vazba na středoevropský region dále zvyšují její hodnotu v rámci udržitelné a funkční výživy.
Višeň obecná (Prunus cerasus) můžete nalézt v následujících produktech
