Včelí vosk (Cera Alba)

Další názvy: Cera Alba (Beeswax)

Včelí vosk: přírodní vosk s mnohostranným využitím

Včelí vosk, známý také pod názvem Cera Alba, je přírodní žlutobílá látka voskovité povahy, kterou produkují medonosné včely (Apis mellifera). Chemicky se jedná o směs esterů mastných kyselin a dlouhých alkoholických řetězců, která zaujímá specifické místo mezi přírodními lipidy. Tento přírodní vosk nachází své široké uplatnění nejen ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, ale je také ceněnou surovinou v potravinářství a řemeslech.

Chemické vlastnosti

Systematický název včelího vosku je podle IUPAC složitý, neboť se jedná o směs různých organických sloučenin – převážně esterů mastných kyselin (např. palmitové, olejové, cerotové) a vyšších alkoholů (např. 1-hexakosanol). Jednotný molekulární vzorec tedy nelze přesně uvést, ale přibližné složení může být reprezentováno jako C15H31COOC30H61 u hlavního esteru – myricyl palmitátu.

Včelí vosk má při běžné teplotě pevné skupenství a charakteristickou žlutavě bílou až zlatou barvu, která se odvíjí od původu a stupně čištění. Při tavení se mění ve slabě aromatickou tekutinu, přičemž bod tání se pohybuje v rozmezí 62 až 65 °C. Je nerozpustný ve vodě, avšak rozpustný v organických rozpouštědlech jako je ether, chloroform nebo horký ethanol. Jeho hustota je přibližně 0,96 g/cm³.

V přírodě je včelí vosk produktem voskových žláz dělnic, a to převážně ve věku 12–18 dní. Včely vosk používají k výstavbě pláství, které slouží k uchovávání medu, pylu a vajíček.

Využití a aplikace

Díky svému složení a vlastnostem je včelí vosk „ingrediencí mnoha řemesel i vědních oborů". V kosmetice a farmacii je ceněn pro své ochranné a změkčující vlastnosti, které zajišťují, že pokožka zůstává hydratovaná a chráněná před vnějšími vlivy. Najdeme ho v krémech na ruce, pleťových mastích, rtěnkách i balzámech na rty, kde slouží jako emulgátor a zahušťovadlo. Navíc dokáže stabilizovat konzistenci a prodloužit trvanlivost přípravků.

V potravinářství je znám pod označením E901 a používá se jako lesk na pečivo nebo ovoce a jako ochranná vrstva u sýrů (např. typu Edam nebo Gouda). Díky své přírodní povaze je vhodný i pro ekologické produkty a je běžně součástí voskových ubrousků na potraviny (tzv. beeswax wraps).

Průmyslově se uplatňuje ve svíčkařství, textilní výrobě nebo tradičním zlatnictví, kde tvoří klíčovou složku při tzv. ztraceném vosku – technice odlévání složitých kovových tvarů. V umění je známá tzv. enkaustika – malba, při níž se používají voskové pigmenty. Podle článku na blogu Ferwer.cz je včelí vosk také oblíbenou složkou udržitelných odličovacích přípravků.

Přirozený výskyt a výroba

Včelí vosk vzniká v těle včel dělnic, které mají na břišních článcích specializované voskové žlázy. Voskové šupinky jsou původně bezbarvé, ale během manipulace s nimi ve včelstvu získávají typickou žlutou barvu působením pylu, propolisu a dalších přírodních látek.

K získávání vosku pro lidské použití dochází především během zpracování včelího medu. Včelaři při tzv. vytáčení medu oddělují z pláství tzv. víčka – tenkou vrstvu vosku, která uzavírá zralý med. Tento vosk se poté čistí a taje, přičemž vzniká přírodní organická surovina různých stupňů čistoty – od surového žlutého vosku po bělenou verzi Cera Alba, která se používá zejména v kosmetice a farmacii.

Bezpečnost a ekologie

Včelí vosk je zcela přírodní a biologicky rozložitelný materiál, který neobsahuje toxiny ani dráždivé látky. Je tedy bezpečný pro pokožku i vnitřní použití, což vysvětluje jeho časté nasazení v přírodních lécích, balzámech i mastích. U některých jedinců může vyvolat mírnou alergickou reakci – zejména pokud vosk obsahuje stopy propolisu či pylu.

Z ekologického hlediska představuje včelí vosk udržitelnou alternativu k syntetickým voskům nebo parafínům, které se vyrábějí z ropných produktů a obtížně se rozkládají. Při správném získávání nezatěžuje životní prostředí a podporuje tradiční včelaření, které má pozitivní dopad na ekosystémy.

Zajímavosti a souvislosti

S včelím voskem se setkáváme častěji, než si uvědomujeme – je součástí mnoha svíček, pečujících přípravků nebo dokonce vlasových pomád. V minulosti sehrál důležitou roli především ve středověku, kdy se používal do voskových pečetidel i jako světelný zdroj – svíčky byly ceněným artiklem chrámů a klášterů.

Ve starém Egyptě byl vosk používán při balzamování těl a výrobě parfémů. Enkaustická malba, známá již ve starověkém Řecku, byla založena právě na roztaveném včelím vosku smíchaném s přírodními pigmenty. Jeho význam jako kulturní suroviny tak přesahuje čistě chemické uplatnění a sahá i do oblasti historie a umění.

Podle studie zveřejněné National Center for Biotechnology Information má včelí vosk i příznivé účinky na kůži – přirozeně zvlhčuje, vytváří ochranný film a může působit protizánětlivě nebo antibakteriálně.

Shrnutí

Včelí vosk (Cera Alba) je jedním z nejuniverzálnějších přírodních vosků, který spojuje funkčnost, šetrnost k životnímu prostředí a historickou hodnotu. Jeho široké uplatnění ve farmacii, kosmetice i potravinářství potvrzuje, že přírodní suroviny mají stále své pevné místo vedle moderních syntetických materiálů. Díky udržitelné výrobě a bezpečnému použití je včelí vosk i nadále populární volbou pro příznivce přírodní péče i ekologického životního stylu.