Trnka obecná (Prunus spinosa)

Další názvy: slivoň trnka, slivoň trnitá, trnky, trní, slíva, slivka trnková

Trnka obecná: chemická charakteristika a využití přírodní rostliny s léčivým potenciálem

Trnka obecná (Prunus spinosa), známá také pod lidovým označením trnka nebo slivoň trnka, je opadavý keř nebo malý strom z čeledi růžovitých. Tato rostlina je bohatým přírodním zdrojem biologicky aktivních látek a hraje důležitou roli nejen jako součást krajiny, ale i v tradičním léčitelství, potravinářství a kosmetice. Ačkoliv se nejedná o chemickou látku v úzkém smyslu slova, její složení zahrnuje množství známých chemických sloučenin, například třísloviny, flavonoidy nebo organické kyseliny.

Chemické vlastnosti

Plody, květy i listy trnky obecné obsahují řadu cenných účinných látek. Mezi nejběžnější patří:

flavonoidy: rutin, kvercetin a kaempferol
triterpeny: kyselina ursolová a oleanolová
třísloviny (hydrolyzovatelné i kondenzační)
organické kyseliny: kyselina jablečná a citronová
vitamín C (kyselina askorbová)

Květy trnky mají lehce nasládlou vůni a jsou bohaté na těkavé silice, tvořené převážně terpenoidy. Plody (tmavě modrofialové peckovice) obsahují ve zralém stavu přibližně 10 % cukrů, převážně ve formě fruktózy a glukózy, a malé množství kyanogenních glykosidů — nejčastěji amygdalinu, který má v suchých peckách chemický vzorec C20H27NO11. Tento glykosid uvolňuje při hydrolytickém štěpení toxickou kyselinu kyanovodíkovou (HCN), a proto je třeba s některými částmi rostliny zacházet s opatrností.

K přímému CAS číslu pro danou rostlinu jako celek obvykle nedochází, ale jednotlivé bioaktivní látky, např. rutin (CAS 153-18-4) nebo kyselina ursolová (CAS 77-52-1), lze identifikovat v databázích.

Využití a aplikace

Trnka obecná se uplatňuje v řadě oblastí, zejména díky svému přírodnímu složení. V tradiční medicíně slouží extrakty z květů a plodů pro podporu trávení, zmírnění zánětů močových cest a imunitní podporu. Obsah flavonoidů a antioxidantů z ní činí látku vhodnou pro fytoterapii, tedy léčbu pomocí rostlinných výtažků.

V potravinářském průmyslu se trnky využívají zejména pro výrobu džemů, likérů (např. tradiční britský „sloe gin") nebo fermentovaných nápojů. Díky vysokému obsahu tříslovin mají plody výrazně svíravou chuť, která se zjemní po přemrznutí.

Také v přírodní kosmetice se trnka uplatňuje díky svým adstringentním a protizánětlivým vlastnostem. Výtažky z květů a listů se přidávají do krémů a pleťových vod určených pro citlivou, podrážděnou nebo zánětlivou pokožku. Význam trnky jako lokální a udržitelné suroviny potvrzuje i zájem o její zpracování v ekologicky laděných produktech, jak ukazuje například článek na blogu Ferwer.cz o přírodní kosmetice.

Přirozený výskyt a výroba

Trnka obecná je hojně rozšířená v celé Evropě, severní Africe a západní až střední Asii. V České republice je původním druhem a vyskytuje se běžně v lemech lesů, mezích, příkopech i na okrajích polí. Rostlina je odolná a často tvoří husté, neproniknutelné keřové porosty. Právě její výskyt na mezích z ní činí důležitý prvek ekologické stability krajiny.

Vzhledem k tomu, že se většina části trnky — od květů až po plody — sklízí ručně, výroba extraktů a produktů je považována za nízkoenergetickou a šetrnou k přírodě. Sušení, macerace a lisování probíhá často za nízkých teplot, aby se zachovala aktivita bioaktivních látek.

Bezpečnost a ekologie

Trnka obecná je v rozumném množství bezpečná pro konzumaci i lokální použití, avšak některé části, zejména pecky (obsahující amygdalin), mohou být ve větším množství toxické. Amygdalin patří mezi tzv. kyanogenní glykosidy, které uvolňují v těle kyanovodík. Při běžném použití se však předávkování nehrozí – např. při konzumaci džemu nebo nálevu z květů.

Ekologicky je trnka hodnotnou rostlinou: poskytuje úkryt a potravu pro ptactvo, opylovače i hmyz, a její výsadba přispívá ke zvyšování biodiverzity. Je tedy považována za šetrnou ke krajině a podporující přirozenou ekologickou rovnováhu.

Zajímavosti a souvislosti

Trnka je známá především jako divoký předchůdce kulturních švestek, což jí dodává zvláštní význam ve šlechtění ovocných dřevin. Díky svému hustému a trnitému růstu byla v minulosti využívaná jako přírodní ochranná bariéra (živé ploty, obranné linie).

V literatuře a folklóru je trnka spojována s jarem, očistou a obnovou. Nálev z květů byl tradičně používán jako "jarní čaj", který měl dát tělu novou energii po zimě. Ve světě přírodní kosmetiky se stále častěji objevuje jako složka v ekologických značkách, které kladou důraz na lokální zdroje a udržitelnou produkci, jak ilustruje i Ferwerův článek o bylinách v kosmetice.

Shrnutí

Trnka obecná (Prunus spinosa) představuje tradiční a přitom moderně využitelný přírodní zdroj plný bioaktivních látek s příznivými účinky na zdraví i pokožku. Její využití sahá od potravinářství přes přírodní léčbu až k ekologické kosmetice. Vzhledem k její udržitelnosti, nenáročnosti a přínosu pro krajinu i biologickou rozmanitost má trnka obecná nezastupitelnou roli v přírodní farmacii a moderním ekologickém přístupu k výrobě.