Squalene/Squalane

Další názvy: Skvalen, Olej ze žraločích jater

Skóre škodlivosti: 2 (Deriváty přírodních látek)

Squalene a Squalane: přírodní lipidy s významem pro kosmetiku i zdraví

Squalene a jeho nasycená forma squalane jsou přírodní látky ze skupiny lipidů, které se přirozeně vyskytují v pokožce člověka i v některých rostlinách. Slouží jako výjimečné hydratační složky a antioxidanty, a proto hrají klíčovou roli v kosmetickém průmyslu. Zatímco squalene je náchylný k oxidaci, squalane (hydrogenovaná forma squalenu) nabízí vyšší stabilitu a delší trvanlivost, což z něj činí oblíbenou přísadu v péči o pleť.

Squalene (též skvalen, systematicky 2,6,10,15,19,23-hexamethyl-2,6,10,14,18,22-tetrakosahexaen, CAS číslo 111-02-4) a jeho nasycený derivát squalane (též skvalan, CAS číslo 111-01-3) mají velmi podobné složení, ale mírně odlišné vlastnosti, které je předurčují k různým využitím.

Chemické vlastnosti

Squalene je acyklický triterpen s molekulárním vzorcem C30H50. Jedná se o bezbarvou až jemně nažloutlou olejovitou kapalinu, bez výrazného zápachu. Díky šesti dvojným vazbám je silně nenasycený a má tendenci snadno oxidovat, proto se v čisté formě nepoužívá přímo na pokožku. Je nerozpustný ve vodě, ale mísitelný s oleji a některými organickými rozpouštědly.

Squalane vzniká hydrogenací squalenu – odstraněním dvojných vazeb, čímž se zlepší jeho odolnost vůči oxidaci a prodlouží trvanlivost. Je také čirá olejovitá kapalina bez barvy a zápachu, která je stabilní a vhodná i pro citlivou pokožku. Právě proto se v kosmetice přednostně používá squalane, ačkoli jeho biologický původ je stále squalene.

Využití a aplikace

Nejvýznamnějším využitím obou látek je kosmetický průmysl, zejména v produktech pro péči o pleť. Squalane a squalene se používají v hydratačních krémech, sérech, čistících olejích a opalovacích přípravcích. Působí jako změkčovadla a pomáhají obnovovat přirozenou ochrannou bariéru pokožky, čímž zabraňují úniku vlhkosti.

Squalane se díky své vysoké biokompatibilitě a nekomedogennosti (neucpává póry) hodí i pro mastnou a aknózní pleť. Navíc nezpůsobuje podráždění, a proto je preferovanou volbou pro citlivé typy pokožky a pro dětskou kosmetiku.

Mimo kosmetiku se squalene zkoumá také v medicíně – například jako adjuvans (pomocná látka) pro vakcíny, jak ukazují i některé studie publikované v International Journal of Pharmaceutics. V minulosti byl squalene součástí vakcíny proti chřipce formulované WHO.

Squalene se také přirozeně vyskytuje v olivovém oleji a slinivce ryb, což podporuje jeho použití jako doplňku stravy se silnými antioxidačními účinky. Pomáhá ochraňovat buňky před oxidačním stresem a má údajně vliv i na snižování hladiny cholesterolu.

Přirozený výskyt a výroba

Squalene se v malém množství přirozeně tvoří v lidské kůži jako součást kožního mazu (seba). Jeho produkce je přirozeně vyšší u mladých lidí a s věkem klesá, což může souviset s vysoušením a stárnutím pokožky.

Nejbohatším přírodním zdrojem squalenu byly historicky játra hlubokomořských žraloků, což vedlo k ekologicky problematickému průmyslovému lovu. V posledních desetiletích se proto přechází na rostlinné alternativy, zejména olivový olej, rýžové otruby nebo amarant. Zdroje jako olivy poskytnou méně suroviny, ale jsou udržitelnější a vhodné pro veganskou kosmetiku.

Díky technickému pokroku je dnes možné získat squalene i prostřednictvím fermentačních procesů s mikroorganismy, například s využitím cukru jako substrátu. Tento postup výrazně snižuje ekologickou zátěž.

Více o ekologičtějších alternativách kosmetických složek naleznete ve článku na blogu Ferwer.

Bezpečnost a ekologie

Squalane i squalene jsou považovány za bezpečné látky s nízkým rizikem podráždění nebo alergických reakcí. Squalane se běžně používá i u dětí a kojenců. Navíc se jedná o látky biologicky odbouratelné, které se neakumulují v životním prostředí.

Ekologickým problémem však bývá jejich původ – především pokud pocházejí z ryb (např. žraloků). Kvůli obavám o udržitelnost a ochranu ohrožených druhů přechází většina odpovědných výrobců na rostlinné a fermentační zdroje squalenu. V tomto směru lze nalézt přínos i v osvětě například na portálu Ferwer – slovník složek, který podporuje udržitelné volby spotřebitelů.

Zajímavosti a souvislosti

Squalene byl poprvé izolován v roce 1906 z jater žraloka – odtud pochází i jeho název (z lat. „Squalus" = žralok). Navzdory živočišnému původu je jeho funkce univerzální a vyskytuje se u všech vyšších organismů, včetně člověka.

Je také klíčovým prekurzorem biosyntézy sterolů, včetně cholesterolu a vitaminu D. Tato metabolická úloha zvyšuje jeho význam nejen kosmetický, ale i zdravotní – potraviny bohaté na squalene, jako extra panenský olivový olej, bývají vyzdvihovány jako součást zdravé středomořské diety.

Rostoucí poptávka po ekologické kosmetice dovedla vědce k vývoji "biosqualanu” – tedy squalanu vyráběného fermentací cukru pomocí mikroorganismů, čímž odpadá potřeba živočišných nebo nevhodně pěstovaných rostlinných zdrojů. Tento inovativní přístup se rozvíjí hlavně v Japonsku a USA.

Shrnutí

Squalene a squalane představují přírodně se vyskytující lipidy s významnou funkcí ve výživě i péči o pleť. Jsou ceněné pro svou kompatibilitu s pokožkou, hydratační účinek a antioxidační vlastnosti. Zatímco squalene slouží jako biologický prekurzor a zdroj, jeho stabilní forma squalane je bezpečná, dobře snášená a oblíbená v kosmetice.

Význam těchto látek sahá od osobní hygieny až po farmaceutický výzkum a díky stále rostoucím možnostem udržitelné produkce nabývají na důležitosti i z ekologického hlediska.