Sójový protein

Skóre škodlivosti: 2 (Deriváty přírodních látek)

Sójový protein: rostlinná bílkovina s mnohostranným využitím

Sójový protein je rostlinná bílkovina získávaná z bobů sóji (Glycine max), bohatá na esenciální aminokyseliny. Tento typ proteinu spadá do kategorie kompletních rostlinných bílkovin, jelikož obsahuje všechny aminokyseliny potřebné pro lidský organismus. Známý je také pod názvy jako sójový izolát, sójový koncentrát nebo v angličtině "soy protein”. Díky svému složení a funkčním vlastnostem se sójový protein hojně využívá nejen v potravinářském a výživovém průmyslu, ale také v kosmetice či ekologických čisticích prostředcích.

Chemické vlastnosti

Sójový protein je směsí makromolekul, zejména polypeptidů, tedy dlouhých řetězců aminokyselin. Nemá jednotný chemický vzorec, ale zjednodušeně lze jeho strukturu popsat jako polymer založený na peptidových vazbách. Systematický název jako u malých molekul není běžně používán, neboť jde o směs více proteinových složek – dominantně β-konglycininu a glycininu.

Fyzikálně se obvykle vyskytuje ve formě jemného bělavého až světle nažloutlého prášku, bez výrazného zápachu. Ve vodě je částečně rozpustný, jeho rozpustnost a funkční vlastnosti závisí na způsobu zpracování (například jestli jde o izolát nebo koncentrát) a také na pH prostředí. Bod tání či varu není u proteinů jako je tento obvyklé uvádět – při vysokých teplotách spíše dochází k denaturaci a ztrátě funkce.

Využití a aplikace

Sójový protein našel široké uplatnění napříč různými průmyslovými obory. Jeho nejvýznamnější oblastí je potravinářství a výživa, zejména jako náhrada živočišných bílkovin ve vegetariánských a veganských produktech. Používá se při výrobě rostlinných masových alternativ, proteinových nápojů, tyčinek, těstovin nebo pečiva. Díky své schopnosti zadržovat vodu, emulgovat tuky a vytvářet strukturu napodobující svalová vlákna se stává funkční složkou v rostlinné kuchyni.

V oblasti kosmetiky a péče o tělo se sójový protein často využívá jako zvlhčující složka, jejíž aminokyseliny pomáhají udržovat hydrataci pokožky i vlasů. Podle Ferwer blogu o sójových bílkovinách v kosmetice se jedná o přírodní alternativu k syntetickým hydratačním polymerům. Najdeme ho v šamponech, kondicionérech, pleťových krémech i sprchových gelech.

V ekologických čisticích prostředcích se využívá pro své biologicky odbouratelné vlastnosti a schopnost vázat nečistoty bez zatěžování životního prostředí. Právě kvůli těmto vlastnostem je obsažen ve stále více ekologických produktech šetrných ke zdraví i přírodě, jak naznačuje článek v lexikonu Ferwer.cz.

Přirozený výskyt a výroba

Sójový protein se přirozeně vyskytuje v sójových bobech, které obsahují přibližně 35–40 % bílkovin, což z nich činí jeden z nejbohatších rostlinných zdrojů proteinu. Po sklizni se sójové boby očistí, oloupou a podrobí extrakci – většinou vodou nebo alkoholem – za účelem odstranění tuků a ostatních složek. Výsledkem jsou tři hlavní formy:

Sójový izolát obsahuje více než 90 % čistého proteinu,
sójový koncentrát má kolem 70 % proteinu,
sójová mouka si zachovává i vlákninu a minerály.

Technologický proces zahrnuje také tepelnou úpravu k deaktivaci trypsinových inhibitorů, přirozeně přítomných látek, které omezují trávení bílkovin.

Výroba sójového izolátu je dnes běžná v mnoha zemích. Velkou část globální produkce zpracovávají USA, Čína a Brazílie. V Evropě je zájem o GMO-free sójový protein – tedy z geneticky nemodifikovaných plodin – na vzestupu, což reflektuje rostoucí poptávku po přírodních a čistých produktech.

Bezpečnost a ekologie

Sójový protein je obecně považován za bezpečnou látku pro lidskou spotřebu i použití v kosmetice. Není toxický, ani výrazně dráždivý. U některých osob může vyvolat alergickou reakci, protože sója patří mezi osm hlavních potravinových alergenů.

Co se týče environmentálního dopadu, produkce sójového proteinu – zejména při volbě certifikovaných zdrojů – je významně ekologičtější než živočišné zdroje bílkovin. Významně nižší je nejen uhlíková stopa, ale i spotřeba vody a půdy na produkci jedné dávky bílkovin, jak potvrzuje například FAO ve svých analýzách o udržitelném zemědělství a výživě.

Nicméně environmentální dopad závisí i na způsobu pěstování sóji – intenzivní agroprůmysl, přeměna deštných pralesů na plantáže a použití pesticidů jsou problémy spojené s neudržitelnou produkcí, zejména v Jižní Americe. Z tohoto důvodu je žádoucí dávat přednost výrobkům z lokálně pěstované nebo ekologicky certifikované sóji.

Zajímavosti a souvislosti

Sójový protein není moderním výmyslem – už ve starověké Číně byla sója ceněna jako "maso polí” díky své výživové hodnotě. Dnes hraje zásadní úlohu ve vývoji alternativních potravin: například firmy jako Beyond Meat nebo Impossible Foods používají právě sójové nebo jiné rostlinné proteiny k výrobě "masových” výrobků bez masa.

V kosmetice se rozšířil zejména díky trendu přírodní péče bez silikonů a syntetických aditiv. Proteiny ze sóji jsou často hydrolyzovány, což znamená, že jsou rozštěpeny na menší segmenty, díky čemuž lépe pronikají do vlasového vlákna nebo pokožky a zlepšují jejich stav.

Sójový protein se rovněž testuje jako surovina pro výrobu bioplastů – díky svým strukturálním vlastnostem a obnovitelnosti má potenciál nahradit některé druhy plastů z ropy v budoucnosti.

Shrnutí

Sójový protein představuje funkčně bohatou, ekologicky šetrnou a nutričně plnohodnotnou alternativu k živočišným bílkovinám. Využívá se v potravinářství, kosmetice i čisticích prostředcích díky své všestrannosti, dobré snášenlivosti a šetrnosti k životnímu prostředí. Jeho význam v současném světě stále roste, zejména v kontextu udržitelné výživy a bezodpadu. Pro spotřebitele představuje výbornou volbu nejen z hlediska zdraví, ale i odpovědného přístupu k planetě.