Sodium Lauryl Sulfate (SLS)

Další názvy: SLS, Lauryl sulfát sodný

Skóre škodlivosti: 3 (Neškodné chemické látky)

Co je Sodium Lauryl Sulfate a proč se o něm tolik mluví

Sodium Lauryl Sulfate (zkráceně SLS), známý také jako laurylsulfát sodný nebo pod systematickým názvem dodecylsulfát sodný, je aniontový tenzid s chemickým vzorcem C₁₂H₂₅SO₄Na. Tento povrchově aktivní činidlo se běžně používá v širokém spektru kosmetických, čisticích a průmyslových produktů. Sodium Lauryl Sulfate lze najít v šamponech, zubních pastách, sprchových gelech i v prostředcích pro úklid domácnosti – a právě kvůli jeho všudypřítomnosti vyvolává zájem i otázky ohledně bezpečnosti.

Mezi jeho alternativní názvy patří například sodium dodecyl sulfate, SLS nebo SDS. Tato látka má přiděleno CAS číslo 151-21-3, což ji jednoznačně identifikuje v mezinárodních chemických databázích.

Chemické vlastnosti

Sodium Lauryl Sulfate patří do skupiny alkylderivátů kyseliny sírové, konkrétně sulfonátů. Jde o bílý až krémový prášek nebo pevnou látku, často se ale v produktech vyskytuje ve formě gelu nebo viskózní kapaliny. Je bez výrazného zápachu, velmi dobře rozpustný ve vodě a má schopnost tvořit bohatou pěnu.

Díky své molekulární struktuře, která kombinuje hydrofilní (vodomilnou) sulfátovou hlavu a hydrofobní (vodoodpudivý) uhlovodíkový řetězec, působí jako účinný emulgátor a detergent. To znamená, že je schopen snížit povrchové napětí kapalin a umožňuje smíchat jinak nesmísitelné látky, jako je voda a olej.

Využití a aplikace

Jedním z hlavních důvodů, proč se Sodium Lauryl Sulfate široce používá, je jeho efektivita při odstraňování mastnoty a nečistot. Díky výborným pěnivým vlastnostem je oblíbenou složkou zejména v osobní péči:

Šampony a sprchové gely: pomáhá tvořit pěnu a efektivně čistí pokožku i vlasy.
Zubní pasty: napomáhá rovnoměrnému rozptýlení zubní pasty v ústech a zvyšuje účinnost čištění.
Mýdla a tekutá mýdla: zvyšuje odmašťovací schopnosti.
Kosmetika pro pleť: v malých koncentracích slouží k emulgaci a stabilizaci konzistence.

Mimo kosmetiku se setkáme se SLS také ve farmaceutických přípravcích, kde funguje jako pomocná látka při rozpouštění tablet, nebo v technické a laboratorní chemii, a to při izolaci proteinů a DNA.

V textilním a kožedělném průmyslu se využívá při praní a odstraňování nečistot. V potravinách se Sodium Lauryl Sulfate prakticky nepoužívá, na rozdíl od příbuzného Sodium Laureth Sulfate (SLES), i když některé zdroje připouštějí jeho použití jako povolené aditivum v omezené míře.

Přirozený výskyt a výroba

V přírodě se Sodium Lauryl Sulfate nevyskytuje. Jedná se o syntetickou látku vyráběnou průmyslově, obvykle tzv. sulfátováním alkoholu s dvanácti uhlíky (laurylalkoholu), který se získává buď z kokosového oleje nebo z palmového jádra. Tento alkohol prochází reakcí s kyselinou sírovou, čímž vznikne dodecylsíran vodíku (laurylsírová kyselina), který se poté neutralizuje hydroxidem sodným – vzniká tak Sodium Lauryl Sulfate.

Přestože tedy suroviny mohou být přírodního původu, výsledný produkt je klasifikován jako chemicky syntetický.

Bezpečnost a ekologie

Bezpečnost Sodium Lauryl Sulfate je často diskutovaným tématem. Ačkoli je ve většině běžných produktů používán v nízkých koncentracích, může při vyšší expozici nebo u citlivých jedinců způsobit podráždění kůže a očí. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) uvádí SLS jako látku, která může být při opakovaném kontaktu dráždivá, ale není považována za karcinogenní ani toxickou při běžném použití.

Ekologicky je Sodium Lauryl Sulfate biologicky odbouratelný, nicméně jeho vysoké koncentrace ve vodních tocích mohou mít dočasně negativní vliv na vodní organismy, zejména kvůli ztrátě povrchového napětí vody. Neobsahuje však těžké kovy ani perzistentní organické znečišťující látky.

Z důvodu potenciálního podráždění se mnoho lidí obrací k přírodnější kosmetice a produktům bez SLS. Jak vysvětluje například článek na blogu Ferwer, existují vhodné alternativy šetrnější k pokožce i životnímu prostředí.

Zajímavosti a souvislosti

SLS byl poprvé uveden na trh ve 30. letech 20. století jako alternativa k mýdlům vyráběným ze živočišných tuků, která tehdy rychle ztrácela popularitu. Právě během druhé světové války se syntetické tenzidy masově rozšířily do domácností i průmyslu.

Paradoxem je, že Sodium Lauryl Sulfate nemá s „přírodními" produkty téměř nic společného, a přesto je i dnes široce používán, a to i v produktech, které se tváří jako „eco-friendly". To vede k situaci, kdy spotřebitelé musí číst složení velmi pečlivě, protože samotné marketingové označení „přírodní" nemusí zaručovat absenci této látky.

Poměrně známá je také záměna mezi SLS a SLES (Sodium Laureth Sulfate), který je podobný, ale mírně jemnější. Obě látky mají však obdobné účinky a podobné diskutované vlastnosti.

Shrnutí

Sodium Lauryl Sulfate je velmi běžná syntetická látka s výbornými čisticími a pěnivými vlastnostmi, kterou najdeme v mnoha kosmetických a čisticích produktech. Přestože je považována za bezpečnou při běžném použití, její potenciální dráždivost vede mnohé spotřebitele k výběru alternativních produktů bez SLS. Vzhledem ke své efektivitě a nízké ceně zůstává však nenahraditelnou součástí průmyslové formulace produktů denní potřeby.