Sodium Laureth Sulfate (SLES)

Další názvy: SLES

Skóre škodlivosti: 3 (Neškodné chemické látky)

Co je Sodium Laureth Sulfate (SLES)

Sodium Laureth Sulfate (SLES) je syntetická povrchově aktivní látka ze skupiny aniontových tenzidů, která se běžně používá jako čisticí a pěnidlo ve spotřební kosmetice a v průmyslu. Tato látka je známá také pod názvy jako sodium lauryl ether sulfate, laurethsulfát sodný nebo ethoxylovaný laurylsulfát sodný. Její chemické označení je laurylsíran sodný s ethoxylovaným řetězcem a nese CAS číslo 9004-82-4.

Je to jedna z nejrozšířenějších složek šamponů, sprchových gelů a zubních past, kde zajišťuje tvorbu pěny a odstranění nečistot. Vzhledem ke své účinnosti a nízké ceně se nachází i v řadě čisticích prostředků na nádobí či univerzálních čističích.

Chemické vlastnosti

Systematický název této látky je sodná sůl ethoxylovaného dodecylsíranu. Chemický vzorec nelze vyjádřit jednoduchou strukturou, protože SLES je směsí molekul s různým počtem ethylenoxidových jednotek (obvykle mezi 1–4). Obecný vzorec je CH₃(CH₂)₁₁(OCH₂CH₂)_nOSO₃⁻ Na⁺, kde „n" označuje počet ethoxylovaných skupin.

SLES je bezbarvá až slabě nažloutlá viskózní kapalina bez výrazné vůně. Výborně se rozpouští ve vodě, což přispívá k jejímu širokému využití v různých vodných formulacích. Díky své molekulární struktuře je schopná snižovat povrchové napětí mezi vodou a olejem, což z ní činí efektivní detergent a emulgátor.

V přírodě se ve volné formě nevyskytuje – jde o čistě syntetickou látku vzniklou chemickou úpravou přírodních tuků.

Využití a aplikace

Nejčastější oblastí použití sodium laureth sulfate je kosmetický a hygienický průmysl. Látka je základní složkou mnoha šamponů, sprchových gelů, pěn do koupele, zubních past a dalších produktů osobní péče. Její nejvýraznější vlastností je silná schopnost tvořit hustou a stabilní pěnu, která pomáhá rovnoměrně rozptýlit produkt po pokožce či vlasech a zvyšuje pocit „čistoty".

Další významnou funkcí SLES je emulgační schopnost – umožňuje míchání vodných a olejových složek, což je klíčové pro kosmetické emulze jako krémy nebo čistící mléka.

V domácnosti se sodium laureth sulfate nachází v přípravcích na mytí nádobí, univerzálních čističích či odmašťovačích, kde pomáhá účinně odstraňovat špínu a mastnotu.

V průmyslu může být součástí čisticích prostředků, prostředků pro odmašťování povrchů nebo jako smáčedlo v některých typech pesticidních formulací.

Přirozený výskyt a výroba

SLES je látka uměle syntetizovaná, nevyskytuje se tedy v přírodní formě. Výroba obvykle začíná s dodecanolem (laurylalkoholem), získávaným z kokosového nebo palmového oleje. Ten prochází procesem ethoxylace, tedy přidáním několika molekul ethylenoxidu. Následně je produkt sulfátován – přidá se kyselina sírová – a reakce je zakončena neutralizací hydroxidem sodným, čímž vzniká konečný produkt: sodium laureth sulfate.

Schéma výroby se liší podle konkrétního výrobce a požadovaných vlastností látky, jako je například délka ethoxylového řetězce. Výsledný produkt je směsí různě „dlouhých" molekul a může obsahovat i malé množství vedlejších látek, např. dioxanu – to je důvodem, proč se některé ekologické značky SLES vyhýbají.

Bezpečnost a ekologie

Sodium laureth sulfate je obecně považována za relativně bezpečnou pro běžné použití, zejména při správném zředění v konečných výrobcích. Nicméně, zejména u citlivých jedinců, se může vyskytnout podráždění pokožky nebo očí, protože jde o povrchově aktivní látku s odmašťujícími účinky. U dlouhodobého či nadměrného používání může vysušovat pokožku a narušovat její přirozenou ochrannou bariéru.

Z hlediska ekologie je SLES biologicky odbouratelná, ale její rozklad může být v některých podmínkách pomalý. Navíc během výroby může dojít ke kontaminaci stopovým množstvím 1,4-dioxanu, což je potenciálně karcinogenní látka. Proto výrobci často provádějí dodatečné čištění produktu, aby byly tyto zbytky minimalizovány.

Podle portálu Ferwer.cz některé značky zaměřené na udržitelnou kosmetiku SLES raději nahrazují šetrnějšími alternativami, například kokosovými glukosidy nebo sodium cocoyl glutamatem, které mají nižší dráždivý potenciál a jsou ekologicky příznivější.

Zajímavosti a běžné použití

SLES jako složka šamponů a sprchových gelů se nachází téměř v každé domácnosti, často bez vědomí spotřebitele. Její schopnost vytvořit pěnu je tak výrazná, že je používána i jako technická pěna například při tréninku požárních cvičení či v pěnových party efektech.

Látka bývá občas zaměňována za sodium lauryl sulfate (SLS), což je příbuzný, ale jinak strukturovaný tenzid. SLES bývá obecně považována za mírnější a méně dráždivou alternativu k SLS díky přítomnosti ethoxylovaných jednotek. Přesto obě látky mohou u velmi citlivých osob vyvolávat podráždění či alergické reakce.

Historie využití těchto syntetických tenzidů sahá do poloviny 20. století, kdy nahradily přírodní mýdlové sloučeniny – měly totiž lepší výkon i při tvrdé vodě a snadněji se formulovaly do kapalin či gelů.

Shrnutí

Sodium laureth sulfate je ceněný pěnidlo, tenzid a čisticí složka, která díky své účinnosti a nízké ceně našla uplatnění ve vší kosmetice i čisticích prostředcích. Ačkoliv se jedná o syntetickou látku, která může působit dráždivě, ve správné koncentraci je bezpečná pro většinu populace. Její environmentální dopad je přijatelný, zejména pokud pochází z odpovědné výroby. Spotřebitelé, kteří hledají přírodnější alternativy, však dnes mají k dispozici i jiné možnosti bez SLES.