Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera)

Další názvy: Slivoň třešňová, Cherry plum

Slivoň myrobalán – původní dřevina s širokým využitím

Slivoň myrobalán (latinsky Prunus cerasifera), známá také jako myrobalán třešňový nebo třešňová švestka, patří mezi raně kvetoucí druhy ovocných dřevin z čeledi růžovitých (Rosaceae). Tato nenápadně významná rostlina je často zaměňována s běžnou slivoní, přesto má své unikátní botanické i praktické vlastnosti. V různých jazycích se označuje například jako cherry plum (anglicky) nebo cerisier myrobolan (francouzsky), ačkoliv s klasickou třešní nemá geneticky mnoho společného.

Díky svému časnému květu, bohatému obsahu biologicky aktivních látek i odolnosti vůči škůdcům slouží slivoň myrobalán jako významná podnož pro šlechtění ovocných dřevin a zároveň jako zdroj čerstvých i zpracovávaných plodů. Využívá se jak v potravinářství, tak i v oblasti udržitelného pěstování a přírodní kosmetiky.

Chemické vlastnosti

Z hlediska chemické kompozice neexistuje jednoznačné CAS číslo pro celou rostlinu slivoně myrobalánu, protože se jedná o přírodní komplexní směs různých látek. Nicméně hlavní účinné složky nalezené v plodech i listech zahrnují flavonoidy (zejména quercetin a kaempferol), třísloviny, vitamíny C a E a aromatické kyseliny, jako je kyselina chlorogenová. Plody obsahují rovněž cukry (glukózu, fruktózu, sacharózu), vlákninu a pigmenty (anthokyany) zodpovědné za intenzivní zbarvení.

Plody mají kulovitý tvar, barvu od žluté po tmavě fialovou a jejich šťáva je mírně kyselá až nasládlá. Sušina dužiny dosahuje kolem 10–15 % a vysoký obsah vody (více než 80 %) činí myrobalán atraktivním osvěžujícím ovocem. Jsou šťavnaté, výrazné vůně s lehce tříslovitou dochutí.

K oblibě tohoto druhu přispívá také jeho přirozeně vysoká odolnost vůči chorobám díky obsahu tříslovin a rostlinných fenolů, které vykazují antimikrobiální vlastnosti.

Využití a aplikace

Slivoň myrobalán nachází široké využití v několika oblastech:

Potravinářství: Plody se konzumují čerstvé, sušené i tepelně zpracované. Zpracovávají se na marmelády, sirupy, kompoty či ovocné pyré. Díky nízkému obsahu tuku a vysokému podílu antioxidantů se řadí mezi zdravé alternativy běžného ovoce.
Přírodní kosmetika: Výtažky z myrobalánu se přidávají do přírodní kosmetiky díky zklidňujícím a regeneračním účinkům. Podle článku na blogu Ferwer se rostlinné extrakty jako právě ty z dřevin růžovitých čím dál častěji objevují v bio kosmetice.
Zahradnictví: Myrobalán se užívá jako podnož pro švestky a další peckoviny. Je oblíbený pro svou mrazuvzdornost, rychlý růst a schopnost dobře přijímat roubování.
Dekorativní účely: Kultivary s tmavě purpurovými listy a sytě růžovým květem jsou oblíbenými okrasnými dřevinami městské zeleně.
Permakultura a ekologické zahrady: Stromy slivoně vynikají brzkým jarním květem a přitahují opylující hmyz, čímž napomáhají biodiverzitě.

Přirozený výskyt a výroba

Slivoň myrobalán pochází pravděpodobně z oblasti Kavkazu a západní Asie, odkud se rozšířila do celé Evropy. V Česku je rozšířená jak ve volné krajině, tak v zahradách. Díky své nenáročnosti často zplaňuje a vytváří živé ploty, remízky nebo okraje lesů.

Nejedná se o chemicky syntetizovanou látku, ale o biologický organismus – všechny její složky jsou produkovány přirozenou cestou (primární a sekundární metabolity rostliny). Extrakty a šťávy se získávají lisováním nebo macerací plodů či listů, často za studena, aby se zachovaly účinné látky.

Bezpečnost a ekologie

Z hlediska bezpečnosti je konzumace plodů slivoně myrobalánu zcela bezpečná, a to jak čerstvých, tak zpracovaných. Při požití většího množství pecek je však nutná opatrnost – stejně jako u jiných peckovin obsahují kyanogenní glykosidy (např. amygdalin), které mohou být ve vysokých dávkách toxické. Při běžné manipulaci a konzumaci však riziko nehrozí.

Z ekologického hlediska je slivoň příklad šetrného a přínosného druhu. Nevyžaduje chemické postřiky, podporuje opylovače a má pozitivní vliv na krajinný ráz. Své uplatnění nachází také u zastánců přírodní péče o kůži – kosmetika s extrakty z myrobalánu nebývá testována na zvířatech a často pochází z ekologických zdrojů.

Zajímavosti a souvislosti

Zajímavostí je, že slivoň myrobalán byla využívána už ve starověkém Persii nejen pro své plody, ale i pro své léčivé listy – přidávaly se do odvarů proti kašli a k podpůrné léčbě jater. Dnes se rostlina uplatňuje i v alternativních přístupech, např. v systému Bachovy květové terapie, kde myrobalán představuje esenci pro zachování vnitřního klidu v kritických situacích.

Díky své genetické příbuznosti s jinými druhy rodu Prunus (např. švestka domácí – Prunus domestica či meruňka – Prunus armeniaca) se myrobalán aktivně využívá ve šlechtění nových hybridů. Je to tedy nejen užitkový, ale i vědecky cenný druh.

Navíc jde o jeden z prvních stromů, které rozkvétají už v únoru či březnu, často ještě ve sněhu – a tím je doslova „poslem jara" ve střední Evropě.

Shrnutí

Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) je všestranný druh dřeviny, který v sobě spojuje estetiku, ekologii a užitek. Ať už jako plodonosný strom, podnož ovocných druhů nebo součást přírodní kosmetiky, její význam je nesporný. Díky odolnosti, schopnosti regenerace a ceněným chemickým složkám má stále širší uplatnění i v moderním udržitelném přístupu k pěstování a zpracování rostlin.