Škumpa fermežová (Rhus verniciflua)

Další názvy: škumpa lakodárná, Toxicodendron verniciflua, Toxicodendron vernicifluum

Škumpa fermežová: přírodní lak známý z asijské tradice

Škumpa fermežová (Rhus verniciflua), známá také jako lakovník lakodárný, je stromovitá rostlina z čeledi ledvinovníkovitých, která proslula svým lepkavým a vytvrzujícím latexem – známým pod názvem lak z fermežové škumpy neboli "urushi". Tento přírodní lak se již po staletí používá v tradiční japonské, korejské i čínské lakovací technice. Anglicky bývá označována jako "varnish tree” nebo "Chinese lacquer tree”. Její klíčovou složkou je toxická organická směs zvaná urushiol. Škumpa fermežová je vedena pod CAS číslem 1406-65-1.

Chemické vlastnosti

Systematickým názvem této látky není jeden konkrétní název – protože se jedná o směs přírodních organických látek získaných z mízy stromu Rhus verniciflua, hlavní chemicky aktivní složkou je však urushiol, což je směs katecholů (benzen-1,2-diolů) s různě dlouhými alkylovými řetězci. Její chemický vzorec se liší dle konkrétního derivátu, ale základní strukturní jednotkou je C6H4(OH)2 s postranním alifatickým řetězcem.

Při získávání mízy má tekutina mléčně bílou až žlutavou barvu, po vystavení vzduchu však polymeruje a tmavne – výsledkem je tuhý, tmavý lak. Má charakteristický štiplavý zápach a je ve své syrové podobě poměrně viskózní. Není rozpustná ve vodě, ale je rozpustná v organických rozpouštědlech, jako je alkohol nebo benzen.

Chemická reakce zasychání probíhá oxidací a polymerací, podobně jako u jiných přírodních laků. K vytvrzení dochází za specifických podmínek vlhkosti a teploty, ideálně při 25–30 °C a relativní vlhkosti nad 70 %.

Využití a aplikace

Jedním z nejtradičnějších a nejcennějších využití škumpy fermežové je v oblasti uměleckého lakování – zejména v japonské technice urushi-e, kde slouží jako ochranný i dekorativní povlak. Lak je výjimečný svou tvrdostí, leskem a odolností vůči vodě, kyselinám i zásadám. Již po tisíciletí se používá na potažení nádobí, dřeva, keramických předmětů i kovových artefaktů.

V moderní době našla své místo i v průmyslu luxusních výrobků, například v povrchových úpravách nábytku, hudebních nástrojů nebo šperků. Díky své chemické stabilitě a výjimečné přilnavosti se výjimečně používá i jako ochranný nátěr v elektronickém průmyslu.

Některé extrakty ze škumpy fermežové nacházejí uplatnění i v tradiční asijské medicíně kvůli antibakteriálním, protizánětlivým a antioxidantním vlastnostem, jak potvrzuje například studie publikovaná v International Journal of Molecular Sciences.

Přirozený výskyt a výroba

Škumpa fermežová je původem z východní Asie – roste především v Japonsku, Koreji a jižní Číně. Bývá pěstována jako užitkový, ale i okrasný strom. Ke sklizni latexu se používalo tradiční nařezávání kůry stromu, přičemž se míza sbírá do nádob podobně jako kaučuk.

Získaný surový latex se následně filtruje a čistí, často fermentuje, aby se odstranily některé škodlivé nečistoty. Surový lak se pak může stabilizovat a případně smíchávat s pigmenty pro dosažení barevného efektu.

Umělá syntéza jednotlivých složek (například urushiolu) je v laboratorním měřítku možná, ale přírodní lak z lakodárného stromu je unikátní právě svým složením a tradičním způsobem zisku a zpracování, což je velmi obtížně nahraditelné.

Bezpečnost a ekologie

Navzdory svému ušlechtilému využití má škumpa fermežová i toxické vlastnosti. Její hlavní účinná složka, urushiol, je silný alergen, který může při kontaktu s pokožkou vyvolat závažné dermatitidy – podobně jako při dotyku s americkou škumpou jedovatou (Toxicodendron radicans). Reakce se může objevit i po zaschnutí laku u citlivých osob.

Znečištění prostředí samotnou škumpou fermežovou nehrozí, ale nelze ji považovat za neškodnou rostlinu. Při zacházení se surovým produktem je nutné používat ochranné rukavice a vyhýbat se přímému kontaktu. V sušené, vytvrzené formě je finální lak zcela bezpečný a netoxický.

V moderních ekologicky orientovaných domácnostech a řemeslech se o použití přírodních alternativ k syntetickým lakům stále častěji zajímá, mimo jiné i díky článkům jako přehled tradičních přírodních povrchových úprav dřeva na webu Ferwer.

Zajímavosti a souvislosti

Lak ze škumpy fermežové byl používán již před více než 5 000 lety v neolitické Číně, jak dokládají archeologické nálezy z lokality Hemudu. Z historického hlediska tvořil základ vysoké úrovně východoasijského lakového umění, které se pěstovalo zejména v období Edo (1603–1868) v Japonsku.

Dodnes se termín "urushi" používá v souvislosti s tradičními japonskými artefakty a v současnosti zažívá renesanci mezi designéry a umělci, kteří oceňují jeho přírodní původ a výjimečné estetické vlastnosti. Zajímavostí je, že japonský lak se vytvrzuje v prostředí s vysokou vlhkostí, což ho odlišuje od evropských lakovacích technik.

Modernímu využití přálo i to, že lak z fermežové škumpy je vysoce odolný vůči UV záření, teplotním změnám a chemikáliím. Právě díky této odolnosti se stále používá například k ochraně mečových rukojetí, lžic, jídelních misek nebo kadidelnic.

Shrnutí

Škumpa fermežová (Rhus verniciflua) je fascinující rostlina s dlouhou historií využití, zejména jako zdroj unikátního přírodního laku. Její chemicky aktivní složka urushiol zajišťuje mimořádné vlastnosti hotového laku, ale vyžaduje opatrnost při zpracování. Lak z fermežové škumpy spojuje tradici, odolnost a estetiku – a právem patří mezi nejuznávanější přírodní nátěrové materiály.